Dohoda o pracovní činnosti do 2000 Kč je výhodnější

Mimo „klasický“ pracovní poměr a dohodu o provedení práce může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat také dohodu o pracovní činnosti. Ta je převážně využívána v případě zástupů nebo pracovních poměrů na kratší pracovní úvazek. Od ledna 2009 je její sjednání výhodnější jak pro zaměstnance, tak i pro samotné zaměstnavatele. A to při nepřekročení stanoveného limitu. Nepodléhá totiž odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Ovšem ne ve všech případech.

Dohoda o pracovní činnosti je uzavírána v souladu s ustanovením § 76 zákoníku práce. Rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, může na rozdíl od dohody o provedení práce překročit 150 hodin v kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele. Nelze však vykonávat práci v rozsahu překračujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování této podmínky se posuzuje za celé období, na které je dohoda uzavřena, nejdéle však za 52 týdnů.

Podmínky uzavření dohody o pracovní činnosti

Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak by byla neplatná. V souladu se zákoníkem práce má obsahovat sjednané práce, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se uzavírá.

Jestliže není dohodnutý způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, a to do 15 dnů od doručení výpovědi druhému účastníku. Okamžité rušení dohody o pracovní činnosti umožňuje zákoník práce v těch případech, kdy je možné zrušit pracovní poměr.

Přestože to zákoník práce vysloveně nenařizuje, je vhodné v dohodě sjednat i odměnu za vykonanou práci. Ta může být splatná v pravidelných měsíčních výplatních termínech nebo jednorázově po skončení pracovního úkolu a odevzdání práce.

Obecně se dohod sjednaných mimo pracovní poměr netýkají ustanovení o odstupném, pracovní době a době odpočinku či překážkách v práci na straně zaměstnance. To ale neznamená, že nelze důležité osobní překážky v práci a nárok na dovolenou v dohodě sjednat. Například nárok na řádnou dovolenou bude mít ten zaměstnanec, jehož dohoda o pracovní činnosti, případně vnitřní předpis zaměstnavatele, takové ujednání obsahuje. Čtěte více: Odstupné zaměstnanci při ukončení pracovního poměru bez hranic

Dohoda o pracovní činnosti a sociální pojištění

Sociální pojistné odvádí zaměstnavatel stejně jako u „klasického“ pracovního poměru. Výjimkou je krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu. V tom případě se pojistné neplatí. Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2000 korun nebo není sjednána vůbec. Podrobněji v článku: Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu

Dohoda o pracovní činnosti a zdravotní pojištění

Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. Jedinou výjimkou je uzavření dohody do stanoveného limitu. Od ledna 2009 se z dohody o pracovní činnosti s příjmem nepřesahujícím v kalendářním měsíci částku 1999 Kč zdravotní pojistné neodvádí. Jak vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny JIŘÍ ROD, o vzniku nebo zániku účasti zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje v případě dohody o pracovní činnosti výhradně výše hrubého příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Osoba pracující na základě této dohody se podle zákona č. 48/1997 Sb., považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance jen tehdy, pokud dosáhne příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, neboli pokud dosáhne v kalendářním měsíci roku 2009 „započitatelného příjmu“ (vyměřovacího základu) nejméně 2000 Kč. Do konce roku 2008 bylo rozhodnou částkou 400 Kč, od 1. ledna 2009 došlo k jejímu zvýšení na 2000 Kč.

Výjimka neplatí pro osoby bez zdanitelných příjmů

Jestliže tedy někdo vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti a jeho příjem v kalendářním měsíci nepřesáhne 1999 Kč, není považován za zaměstnance a zaměstnavatel nemá odvádět z tohoto příjmu pojistné. To ovšem zároveň znamená, že taková osoba nebude mít z titulu tohoto zaměstnání řešen svůj pojistný vztah. Za každého pojištěnce musí vždy být zdravotní pojištění placeno – plátcem musí být buď pojištěnec sám, nebo jeho zaměstnavatel, případně stát. Proto se musí u zdravotní pojišťovny sám přihlásit jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů – pokud současně nebude osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, nebo nebude mít jiné zaměstnání, ze kterého by bylo hrazeno pojistné na zdravotní pojištění, nebo nebude pojistné platit jako OSVČ. Jako osoba bez zdanitelných příjmů má povinnost měsíčně platit pojistné v částce 1080 Kč, sděluje Jiří Rod. Čtěte více: 1600 korun – nová výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ

Zdravotní pojistné odvedené z dohody do 2000 Kč pojišťovna vrátí

Jestliže by bylo zaměstnavatelem odvedeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění na základě dohody o pracovní činnosti, která v žádném kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, tak z pohledu zdravotního pojištění nevznikl zaměstnanecký vztah. Z této činnosti tudíž nemělo být odvedeno ani pojistné. V případě mylného odvodu pojistného zaměstnavatele za takovou činnost se jedná o přeplatek pojistného, který zdravotní pojišťovna po jeho zjištění vrací plátci (zaměstnavateli), a to v plné výši, pokud není jiného splatného závazku zaměstnavatele, kdy by byl případně použit k jeho úhradě, uvádí Rod. Podnět k vrácení přeplatku provede zaměstnavatel, spolu s žádostí o vrácení přeplatku nahlásí zpětnou změnu v oznámení o počtu zaměstnanců, dále i opravu přehledu v dotčených měsících. Vrácený přeplatek pojistného, a z toho pojistné, které z jedné třetiny hradí zaměstnanec, je dále možné řešit ve vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel, nikoli však zaměstnanec – pojišťovna. Čtěte více: Podmínky u dohody o provedení práce jsou jednodušší

Zdanění dohody o pracovní činnosti

Způsob zdanění se odvíjí od podpisu Prohlášení k dani. Zaměstnanci bez podepsaného Prohlášení k dani se odměna z dohody o pracovní činnosti do 5000 Kč měsíčně (včetně) zdaňuje srážkovou daní 15 % ze základu daně. Hranice 5000 Kč pro zdanění srážkovou daní se sleduje před zvýšením základu daně o pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění.

V případě dosažení částky vyšší než 5000 Kč nebo podpisu Prohlášení k dani je odvedena zálohová daň. Podepsaným daňovým prohlášením si může zaměstnanec uplatnit slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. Samozřejmě za podmínky, že nemá ve stejném období podepsáno prohlášení u jiného zaměstnavatele. Čtěte více: Podepsat nebo nepodepsat Prohlášení při vedlejší činnosti?