Sjednávání dohody o provedení práce se od roku 2012 výrazně změnilo. Zvýšil se maximální možný roční rozsah sjednané práce a zavedlo se takzvané zpojistnění dohod u odměny převyšující 10 000 korun. Pro rok 2013 se v této oblasti nic nemění. V poslední době se však rozšiřuje sjednávání dohod na dobu neurčitou. Víme, jaké může mít tento krok nevýhody.
Náležitosti dohody o provedení práce od roku 2012
Dohodu o provedení práce upravuje § 75 a následující zákoníku práce. Dohoda musí být sepsána písemně, jinak je neplatná. V dohodě je nutné sjednat:
- dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá – konkrétní datum od … do …, případně sjednání na dobu neurčitou,
- předmět – sjednaný pracovní úkol nebo práce, které budou vykonávány,
- rozsah práce – vymezení pracovního úkolu v hodinách. Nově maximálně 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává i doba práce na základě jiné dohody pro stejného zaměstnavatele ve stejném roce. Samozřejmě je možné uzavřít jednu dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin za rok, ale také několik dohod v jednom kalendářním roce opakovaně. Jejich celkový sjednaný rozsah nesmí překročit uvedených 300 hodin. Hovoří se o stejném zaměstnavateli. Je tedy možné uzavřít další dohody o provedení práce i s jinými zaměstnavateli, ovšem za respektování podmínky časového omezení do 300 hodin u každého z nich,
- odměnu, která nesmí být nižší než minimální mzda (hodinová). Může být splatná po dokončení a odevzdání práce, ale také provedení určité části práce, případně může být splatnost odměny dohodnuta jinak.
Zpojistnění dohod o provedení práce od roku 2012
Odvody pojistného se týkají dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 korun. Musí se jednat o skutečně zúčtovanou odměnu, ne sjednanou nebo předpokládanou. Zaměstnanci budou účastni nemocenského, a tím i důchodového a zdravotního pojištění za podmínky, že jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 korun. Samozřejmě jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byla po dobu trvání dohody zúčtována odměna v částce vyšší než 10 000 korun. Tyto zaměstnance je nutné registrovat na Českou správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Termíny přihlášení i odhlášení z pojištění se u obou institucí liší.
Sociální pojištění - pojištění vzniká dnem, ve kterém začal zaměstnanec vykonávat práci a zaniká dnem uplynutí dohody. V případech, kdy není předem známa výše měsíční odměny, vznikne účast až v průběhu zaměstnání, tj. překročením měsíční odměny 10 000 korun. Zaměstnavatel podává oznámení o nástupu do zaměstnání zpětně do konce následujícího měsíce po měsíci, za který účast na pojištění vznikla. Odhlášku z pojištění podává až po uplynutí doby, na kterou byla dohoda sjednána, bez ohledu na výši odměny v následujících měsících.
Připomínáme, že z hlediska sociálního pojištění se pro posouzení limitu 10 000 korun odměny vyplacené na dohody o provedení práce v jednom měsíci jednomu zaměstnanci sčítají.
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel provádí oznámení o nástupu zaměstnance do osmi dnů ode dne, kdy začal vykonávat práci, a následně po ukončení vykonávané práce zase zaměstnance odhlásí. Pokud není dopředu zřejmé, kolik hodin bude v měsíci skutečně odpracováno a zda bude desititisícový limit překročen, zašle přihlášku do osmi dní po skončení měsíce, ve kterém byla tato hranice dosažena. Pokud se jedná pouze o jeden měsíc, zašle se současně i odhláška. Jestliže bude v některém z dalších měsíců opět hranice příjmu překročena, opětovně zaměstnavatel zaměstnance k pojištění přihlásí.
Z hlediska zdravotního pojištění se posuzuje limit u každé uzavřené dohody zvlášť. Může se tedy jednat o několik dohod v měsíci uzavřených se stejným zaměstnancem u jednoho zaměstnavatele a při nepřekročení limitu 10 000 korun u každé z dohod nevznikne zaměstnání a tudíž nebude odvedeno zdravotní pojištění. Na rozdíl od sociálního pojištění se tedy odměna z dohod uzavřených v jednom měsíci nesčítá, ale posuzuje se každá dohoda zvlášť.
Dohoda o provedení práce sjednaná na dobu neurčitou
Zákoníkem práce je stanoveno uvedení doby, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá. Dohoda tedy může být uzavřena i na dobu neurčitou. Přestože je tento způsob sjednání dohody o provedení práce v poslední době hojně využíván (není nutné dohodu uzavírat opakovaně), má své záporné stránky a na ty je třeba pamatovat.
Sjednání dohody o provedení práce na dobu neurčitou nemusí být ideální.
Nový zákoník práce účinný od 1. ledna 2007 již na rozdíl od předchozí právní úpravy nevyžaduje uzavírání dohod pouze na jednorázový, časově omezený pracovní úkol. Na dohodu o provedení práce lze vykonávat jakoukoliv činnost, například účetní služby, přípravu materiálu, prodej výrobků apod. A to i po delší dobu, dokonce na neurčito (samozřejmě při zachování maximálního možného objemu sjednané práce 300 hodin ročně).
Zákoník práce však obsahuje ustanovení § 74, na základě kterého má zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr by měly být skutečně výjimečné a ne naopak,
upozorňuje advokátka Magdalena Vašinková z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský. Zákonodárci zřejmě vycházeli z předpokladu, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr budou uzavírány v případech, kdy je výkon práce ve standardním pracovním poměru nevhodný. Podle některých názorů existuje při uzavření dohody o provedení práce na neurčito, kdy zaměstnanec odpracuje vždy maximální zákonem stanovený počet hodin, určité riziko, že tento postup bude považován za obcházení zákona.
Při uzavření dohody o provedení práce na dobu neurčitou je nutné vždy k 31. prosinci výkon práce prokazatelně přerušit. Dohoda může být uzavřena na dobu neurčitou s tím, že zaměstnanec bude vykonávat práce dle potřeby zaměstnavatele, ale po vyčerpání maximálního možného limitu počtu hodin se výkon práce přeruší a znovu obnoví v následujícím kalendářním roce. Z tohoto důvodu se někdy doporučuje dohodu o provedení práce nejpozději posledního prosince ukončit a od ledna uzavřít novou.
V neposlední řadě může být problematické zrušení dohody sjednané na neurčito. Zákonnou možnost ukončení dohody o provedení práce před dosažením sjednaného rozsahu práce totiž zákoník práce neupravuje. Dohoda zpravidla končí uplynutím sjednané doby, splněním pracovního úkolu, případně dohodou obou smluvních stran. Vzhledem k tomu, že tuto problematiku zákoník práce skutečně výslovně neupravuje, použil by se občanský zákoník, dle kterého je možné smlouvu na dobu neurčitou vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou ke konci kalendářního čtvrtletí,
vysvětlila Magdalena Vašinková. Z toho důvodu oslovená advokátka zaměstnavatelům doporučuje výpovědní dobu v dohodě o provedení práce uzavřené na neurčito vždy předem sjednat.
ČLÁNKY DO MAILU