Z dohod o provedení práce by se mělo platit nemocenské a důchodové pojištění, navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. V praxi by pak prakticky došlo ke sjednocení dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Podnikatelé s tímto návrhem nesouhlasí, podle nich totiž přinese jen větší nezaměstnanost.
Okruh sociálně pojištěných se zvětší
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo před několika dny do připomínkového řízení novelu zákona o nemocenském pojištění, která by měla zavést řadu novinek. Hlavním motivem pro předložení zákona se podle ministerstva stalo nerovné postavení výdělečně činných osob, z nichž některé nejsou pojištěny ani nemocensky a ani důchodově a některé jsou pojištěny jen důchodově. Změny proto spočívají především v rozšíření a sjednocení okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob.
Nově by tak nemocenské a důchodové (pokud jej již v současnosti neplatili) pojištění měli platit také:
- společníci a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
- členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo,
- členové kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
- likvidátoři a prokuristi, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
- zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
- vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.
Jak tvrdí ministerstvo, neexistuje důvod pro to, aby při rozšíření nemocensky pojištěných osob i o další skupiny nedošlo k jejich zahrnutí i pod důchodové pojištění. Tato vazba, tj. kdo je účasten nemocenského pojištění, je účasten i důchodového pojištění, platí již po několik desetiletí. Je neodůvodnitelné, aby zaměstnanec, který vykonává práci v určitém rozsahu a za určitou výši odměny, byl účasten nemocenského a důchodového pojištění pouze podle toho, jaký pracovní vztah uzavřel,
uvádí se v důvodové zprávě zákona. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou
Pokud zákon projde v předkládané podobě, znamenalo by to kromě jiného, že od roku 2012, kdy má zákon nabýt účinnosti, by se z dohod o provedení práce (DPP) platilo nemocenské a důchodové pojištění. Hranice pro povinné odvody pojistného by činila 5000 korun, tedy stejnou částku, od které se dnes mění srážková daň na zálohovou. Pojistné by zaměstnanci a zaměstnavatelé platili jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim bude zúčtován započitatelný příjem vyšší než 5000 Kč.
Podle podnikatelů je návrh nesmyslný
S navrhovanými změnami však zásadně nesouhlasí podnikatelé. Podle nich by zavedení nemocenského a důchodového pojištění u DPP setřelo rozdíly mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti a snížilo by ještě více flexibilitu tuzemského pracovního trhu. Toto opatření by tak mohlo vést ke zvýšení nezaměstnanosti. Existuje zde riziko, že by zaměstnavatelé ztratili motivaci zaměstnávat zaměstnance na krátkodobé zaměstnanecké poměry oproti stávajícímu stavu, navíc by mohlo dojít k přesunu některých zaměstnanců do šedé ekonomiky,
domnívá se Petr Kopáček, tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR.
Stejný názor má i Pavla Břečková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR). Jak navíc sama doplňuje, část zaměstnavatelů, kteří mají možnost, bude realizovat mnohé práce mimo Česko, kde jsou podmínky k výkonu podnikatelské činnosti příznivější. Pojištění u DPP navíc půjde obejít, a to například tím, že se daná činnost formálně rozdělí do více měsíců, aby se měsíční příjem nepřehoupl přes hranici 5000 korun. Jde však o řešení nedůstojné a je škoda, že zákonodárce k takovým krokům podnikatelské prostředí nepřímo směřuje. Návrh v této podobě je opět spíše honem na čarodějnice vytrženým z kontextu spíše než promyšlenou koncepční záležitostí,
doplnila pro server Podnikatel.cz Pavla Břečková. Čtěte více: Dohoda o pracovní činnosti do 2000 Kč je výhodnější
S názorem, že dohody o provedení práce ztratí svůj věcný význam, protože nebude rozdíl mezi těmito dohodami a dohodami o pracovní činnosti, ministerstvo nesouhlasí. Podle MPSV musí odůvodněnost existence těchto vztahů vyplynout z úpravy v oblasti pracovněprávní, nikoliv z oblasti sociální.
Ostatní náležitosti dohod by měly zůstat nezměněné. Dohoda o provedení práce musí být od roku 2011 písemná. V dohodě je vhodné uvést:
- sjednaný pracovní úkol,
- výši odměny a podmínky jejího poskytování,
- možnost odstoupení od smlouvy v případě nedodržení podmínek.
Sjednaná výše odměny by měla být přiměřená charakteru práce nebo vykované práci. Její minimální výše nesmí být nižší než minimální mzda, tj. 48,10 Kč za hodinu práce. Jestliže by byla sjednána mzda nižší, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek do minimální mzdy podle § 111 odst. 3 zákoníku práce. Čtěte více: Dohoda o provedení práce se v roce 2011 mění
Dohody se prodraží
Jestliže zavedení pojistného z dohod o provedení práce dojde, značně by to podražilo zaměstnávání tímto způsobem. To ukazují následující příklady.
Příklad 1
Dohoda o provedení práce na 4000 korun měsíčně.
K žádné změně nedojde, částka 4000 se zdaní 15% srážkovou daní (pracovník dostane 3400 korun).
Příklad 2
Dohoda o provedení práce na 8000 korun měsíčně.
Z částky 8000 korun zaplatí zaměstnanec 6,5 % pojistného (tedy 520 korun). Zaměstnavatel vyjde pojistné na 2000 korun (25 % z 8000). Mzdové náklady pro firmu tak činí 10 000 korun (8000 + 2000). Z částky 10 000 pak zaměstnanec zaplatí ještě zálohovou daň 1500 korun. Pokud pracovník podepíše u zaměstnavatele prohlášení o dani, může poté uplatnit slevu na poplatníka (2070 korun měsíčně v roce 2012).
ČLÁNKY DO MAILU