Nový občanský zákoník zasáhne do řady dalších zákonů. Z pohledu zaměstnavatelů jde zejména o zákoník práce. Významnou změnou je nový postup při srážkách ze mzdy na základě dohod. První novinku, které se server Podnikatel.cz podrobně věnoval článkem Výpočet srážek ze mzdy se od roku 2014 mění, přinese nový občanský zákoník. Druhou změnu, tentokrát u dohod uzavřených dle zákoníku práce, přináší jeho novela. Jedná se o dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kupříkladu k uhradě škody způsobené zaměstnancem, srážky za stravné, za soukromé telefony ze služebních mobilů, nájem služebního bytu a další.
Ustanovení o srážkách ze mzdy po novele zákoníku práce
Zcela nové ustanovení § 144a zákoníku práce v podstatě říká, že mzda, plat nebo odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr musí být co nejvíce chráněna proti jejímu, třeba i smluvně sjednanému postižení. Proto se zakazuje použít právo na ně nebo jejich část, anebo jejich náhradu k zajištění dluhu. Nesmí se tedy postoupit nikomu jinému. To ale neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Možnost uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu o srážkách ze mzdy popisuje zákoník práce v paragrafu 146. Zde se pod písmenem b) píše, že taková srážka může být provedena pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance. Oproti dosavadnímu znění je vypuštěn odkaz na § 327 zákoníku práce, který se k 31. prosinci 2013 ruší. Pořadí dohod se nadále řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena, nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena.
V zákoníku práce v § 148 je od roku 2014 vypuštěno dosavadně užívané pravidlo, na základě kterého je možné srážky ze mzdy provést ve větším rozsahu než připouští občanský soudní řád jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.
Musí zaměstnavatelé sepisovat dohody dle nových podmínek?
Změna se nedotkne zaměstnavatelů, kteří možnost srážek ze mzdy nad rámec občanského soudního řádu nevyužívali. Zajímalo nás, zda i oni musí obsah stávajících dohod, kde například často odkazují na zrušené ustanovení § 327 zákoníku práce, přizpůsobit nové právní úpravě. Jestliže má zaměstnavatel uzavřeny dohody o srážkách ze mzdy, neznamená zrušení § 327 zákoníku práce žádnou podstatnou změnu, neboť toto ustanovení upravovalo problematiku zajištění dluhu, která je upravena v občanském zákoníku. Důležité je, aby obsah dohody odpovídal platné právní úpravě, odkaz na § zákoníku práce toto zřejmě neovlivní,
vysvětlila pro Server Podnikatel.cz Magdalena Vašinková, advokátka z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Zaměstnavatelé musí k 1.lednu 2014 zajistit, aby byly dohody o srážkách ze mzdy v souladu s novou právní úpravou.
Nový postup ale bude platit pro zaměstnavatele, kteří dosud sráží nad rámec občanského soudního řádu dle dosavadní úpravy § 148 zákoníku práce, jestliže se nejedná o srážky v jejich prospěch. Podle názoru oslovené advokátky toto pravidlo stejně nebylo možné použít na stravenky, telefony apod., neboť jde o srážky ve prospěch zaměstnavatele. Advokátka Veronika Koubková z Advokátní kanceláře Pajerová s.r.o. naopak dříve server Podnikatel.cz ujistila, že samotný příspěvek zaměstnavatele na stravování svých zaměstnanců (např. formou stravenky) je dobrovolným plněním ze strany zaměstnavatele (tzv. benefitem), tedy, zaměstnanci na tento příspěvek (stravenku) nemají právní nárok. A zaměstnavatelé toho v praxi často využívají. Především v případě, kdy je nutné z důvodu nařízených exekučních srážek postihnout plnou částku, kterou je možné srazit v rámci občanského soudního řádu, sráží na základě § 148 zákoníku práce i nad tento rámec.
To potvrdila i Magdalena Vašinková. Dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před nabytím účinnosti novely zákoníku práce budou nadále platné, bude však třeba respektovat pořadí a jednu třetinu čisté mzdy, která může být postižena výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy dle občanského soudního řádu (jedná se o pohledávky nepřednostní). Pokud tedy skutečně napadne pohledávka s dřívějším pořadím, nebude možné provést srážky ze mzdy dle dohody o srážkách ze mzdy,
dodává oslovená advokátka.
Pomůže dohoda dle nového občanského zákoníku
Elegantním řešením této situace je uzavření dohody dle nového občanského zákoníku, namísto dosavadní. Od nového roku bude možné využít institutu dle § 2045 nového občanského zákoníku, který je chápán jako institut k zajištění dluhu. A pokud vznikne dluh, je možné jej zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a může být postižena až jedna polovina čisté mzdy. Důležité je přitom slovo „až“. Neznamená to, že musí být nutně sražena polovina mzdy. Z ustanovení § 2045 odst. 1 věta první plyne, že taková dohoda, má-li být platná (ustanovení je kogentní), má závazně určovat finanční limity srážek, a to v jejich absolutním vyjádření. Strany si nesmí (tj. inter partes) dohodnout srážky vyšší, než kolik činí polovina čistých příjmů dlužníka. Překročení tohoto limitu je sankcionováno neplatností smlouvy tj. neplatností dohody o srážkách ze mzdy,
upozornil Robert Schuster, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Pořadí takových dohod se opět odvíjí od data jejich předložení. Dle výkladu ustanovení nového občanského zákoníku paragraf 2016 „uspokojí se v rozsahu … a v pořadí podle vzniku zajištění“ a ustanovení § 2045 odst. 2 (věřitel nabývá práva na výplatu okamžikem předložení).
ČLÁNKY DO MAILU