Dokdy musíte vyřídit přiznání a daně? Jaké hrozí sankce, pokud vše nezvládnete?

Termín pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2014 se již nezadržitelně blíží. Připomeňte si s námi, dokdy nejpozději musíte přiznání podat, dokdy případně doplatit daně a jaké sankce vám v případě zpoždění hrozí.

Pozor na elektronické podání

Už nějaký ten pátek platí, že daňové přiznání se podává do 1. dubna. Vzhledem k tomu, že letošní 1. duben připadá na středu, platí právě tento termín. Kdo využívá služeb daňového poradce, posouvá se mu lhůta o tři měsíce, tedy na středu 1. července. Nejpozději do 1. dubna však musí tuto skutečnost oznámit a doložit svému příslušnému finančnímu úřadu.

Za den podání se pak bere den, kdy podnikatel odevzdá přiznání na finančním úřadě, poště, či odešle prostřednictvím daňového portálu nebo datové schránky. Podnikatelé, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku podnikajících fyzických osob či právnických osob, by neměli zapomenout, že nově musí přiznání podat elektronicky, a to buď datovou zprávou:

• podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
• odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
• s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Pro letošní rok nicméně platí výjimka a tito podnikatelé mohou přiznání podat i skrze daňový portál a tzv. e-tiskopis. Kdo podá přiznání jinak, než jak je výše napsáno, ačkoli to měl za povinnost, musí si rovnou připravit 2000 Kč jako pokutu.

Čtěte také: Povinnost elektronického podání se netýká všech majitelů datových schránek

Stejně jako dříve rovněž platí, že se podnikatel může s daňovým přiznáním o několik dní opozdit. Podle daňového řádu totiž začíná nabíhat penále až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). Bez rizika sankcí lze tak přiznání podat ještě ve čtvrtek 9. dubna.

Co si k přiznání připravit

Podnikatelé by rovněž neměli zapomínat, že k přiznání musí podat i přílohy. Nejde přitom jen o přílohy (Příloha 1 až 3), které tvoří součást formuláře daňového přiznání. K přiznání se též přikládají potvrzení dokazující příjmy, nárok na osvobození od daně či nárok na slevy na dani. Jde například o doklad o poskytnutém daru, potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru, potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění či životní pojištění či o potvrzení o studiu.

Čtěte také: 10 příloh, které se nejčastěji podávají s daňovým přiznáním

Kdo vede účetnictví, má za povinnost k přiznání rovněž dodat účetní závěrku. Pro mnoho poplatníků je zase hlavní přílohou potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Potvrzení se podává od všech zaměstnavatelů, od kterých měl poplatník v loňském roce příjem, kromě případů, kdy byla srážena konečná srážková daň.

Jak na doplatek daní

Co se týče doplatků daní, primárně platí stejná lhůta jako pro daňové přiznání, tedy pro podnikatele bez poradce do 1. dubna. Podnikatelé s poradcem mají termín posunut na 1. červenec. Podnikatelé se rovněž mohou o několik dní opozdit, úroky z prodlení však začínají již nabíhat pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti (u přiznání se počítá až šestý den). Nejpozději ve středu 8. dubna (středu 8. července) by tak měl mít finanční úřad doplatek daně na svém účtu. Pokud tak posíláte daň přes internetové bankovnictví či složenku, udělejte to s několikadenním předstihem.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době tak činí 14,05 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí zaplatit, pokud souhrnná výše úroku nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.