Kromě doménových sporů s koncovkou .eu se budou u Rodzhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky řešit nově také spory o domény s koncovkou typu .com, .net, .org a dalších. Rozhodčí soud totiž získal certifikát od celosvětového správce internetu ICANN. Spory o domény s koncovkou .eu rozhoduje soud již dva roky.
Předseda Rozhodčího soudu Bohuslav Klein považuje získání certifikátu za mimořádný úspěch. Jak řekl na dnešní tiskové konferenci, jednou z podmínek byla kapacita soudu vést řízení ve všech úředních jazycích Evropské unie, včetně jazyků nových členských zemí Rumunska a Bulharska. Klein ale tvrdí, že nad rámec unijních jazyků dokáže soud vést spory také v japonštině, korejštině či mandarínské čínštině. Nicméně se většina sporů odehrává v angličtině. Získaný certifikát pro nás znamená potvrzení nejvyšší kvality a systému vedení doménových sporů,
poznamenal Klein. Také připomněl, že podobný statut mají jen tři další instituce na světě – jedna v USA, druhá ve Švýcarsku a třetí v Asii s pobočkami v Pekingu, Hong Kongu a Soulu.
Stejně jako u sporů o domény s koncovkou .eu bude řízení probíhat téměř výhradně elektronicky. Sporů o domény s koncevkou .eu se v Praze zatím rozhodovalo kolem 900. Šlo jak o spory firem, tak měst.
Soud také už kontaktovalo několik zemí, aby soudil spory z jejich národních domén – o této možnosti se však zatím jedná. O doménových sporech s koncovkou .com atd. bude rozhodovat panel rozhodců až ze 40 zemí světa. Nejčastějším typem sporů v případě .eu domén je však spor o jedno doménové jméno, který rozhoduje jeden soudce. Takový spor stojí necelých 1700 euro. Cena pak roste s počtem domén a soudců, kteří spor rozhodují. Spory o další domény se v souvislosti s novým certifikátem rozjedou nejpozději začátkem roku 2009.
Rozhodčí řízení v případě domén trvá v průměru 4 měsíce. Rozhodnutí Rozhodčího soudu je konečné, nelze se proti němu odvolat. Jedinou možností je obrátit se na obecný soud. Uvedený poplatek sice platí žalobce, ale ten ho může nárokovat u žalovaného, a to právě i prostřednictvím obecných soudů.
Podle Kleina narůstá také počet klasických rozhodčích sporů. Proto se soud maximálně snaží o elektronické řízení a omezení „papírové” administrativy.