Názor k článku Vypátrali jsme: Podvodníci se vás snaží nachytat s předraženými doménami od Karel - Ono pokud byste se soudil s tou původní...

Ono pokud byste se soudil s tou původní firmou, měl byste poměrně silné argumenty. Jenže vy se budete soudit s jinou firmou, s tou vymahačskou, a proti té nemáte skoro nic. Nabyla pohledávku zcela legálním způsobem a vy se z placení nemáte moc šancí vyhrabat. Soud i právníci vám doporučí vymahačům zaplatit a pak zažalovat obratem původní podvodnou firmu a vymáhat na ní úhradu škody. Jenže to už žalujete nějakého Estonce a ten vám k soudu nepřijde. Pokud vůbec existuje a ví, že nějakou firmu vlastní.

Jádrem problému je tedy to, že ve hře jsou tři firmy, z nichž ta podvodná nemá žádné podhledávky, takže sama nikoho nežaluje a klidně hraje mrtvého brouka. Vás zažaluje vymahač, který splnil při odkupu pohledávky všechny zákonné povinnosti a tudíž jim soud dá za pravdu. Soudce si může stokrát myslet, že vás ta původní firma podvedla a okradla, ale nemůže omezit kvůli tomu práva zcela jiné firmy, té vymahačské. Jediná šance na úspěch by byla dokázat té vymahačské firmě zločinné spolčení s tou podvodnou. A to se zatím nepodařilo a zřejmě ani nepodaří, protože tam žádné nebude. Řada těhle "vymahačských" společností prostě nabídne "odkoupíme vaše pohledávky za 20 procent jejich výše" a pak kupují, aniž by se zajímaly o to, zda ty pohledávky jsou nebo nejsou košer. Díky tomu nehrozí, že by je někdo mohl odsoudit za společnou přípravu podvodu - oni totiž nic nepřipravovali a obvykle ani nevědí, kde se ty pohledávky vzaly.

Používám slovo "vymahač" ve trochu špatném kontextu. Klasický vymahač je najatá osoba, která vaším jménem jedná a vymáhá pohledávku. Spor je stále mezi věřitelem a dlužníkem, vymahač je jen "pomocná síla". V tomto případě se však jedná o firmu, která odkoupí pohledávku od věřitele, takže se vlastně sama stane věřitelem a pak si sama vede spor s dloužníkem. Původní věřitel pak už není účastníkem případného soudního sporu s dlužníkem. Proto soud může prověřovat pouze činy této "vymahačské" firmy, a nemůže ji činit odpovědnou za činy té "podvodné" firmy, od které v dobré víře pohledávku odkoupila. Takže nemá smysl dokazovat podvod, ale jediná šance je napadnout to "v dobré víře". Jinak vám nezbyde než zaplatit a pak žalovat tu původní firmu pro podvod.

Je to pravý opak toho, na co jsme byli zvyklí v případě kradených aut - tam se auto vracelo okradenému a "nový majitel" se musel soudit se zlodějem o vrácení peněz. V obchodním právu to obvykle funguje naopak - i když se auto najde, zůstává novému majiteli a původní okradený majitel musí žalovat zloděje. Jedinou šancí je usvědčit nového majitele z podílení se na krádeži. Nebo alespoň dokázat, že věděl, že kupuje kradené auto. To vám sice nepomůže auto vrátit, ale alespoň se mu dokáže trestní jednání a dostane přes prsty. Osobně nevím, který z těchto dvou modelů je menší zlo, protože oba přehrávají náklady ze zloděje na někoho jiného - první na nového majitele, druhá na okradeného.