Od ledna se dle aktuálního rozhodnutí vlády zvýší minimální měsíční mzda ze současných 8500 na 9200 korun, minimální hodinová mzda z 50,60 na 55 korun. Novelizované nařízení vlády obsahuje také valorizaci nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, kterým nejsou mzdy sjednány v kolektivních smlouvách. Zvýšení se nedotkne zaměstnanců poživatelů invalidních důchodů. Pro tyto osoby zůstává měsíční minimální mzda 8000 korun.
Minimální mzda poroste o 700 korun
Minimální mzda se zvyšovala naposledy v srpnu 2013. Podle zákonodárců přispěl tento fakt k velmi výraznému oslabení základní funkce minimální mzdy a významně poklesla i kupní síla zaměstnanců pracujících za minimální mzdu. Výše čisté minimální mzdy je sice podle jejich názorů v současné době postačující na pokrytí výživy a ostatních základních osobních potřeb, nestačí však například k zabezpečení rostoucích nákladů na bydlení.
Je nesporné, že k zvýšení minimální mzdy muselo vzhledem k uvedeným skutečnostem dojít. Vláda ji však i přes nesouhlas zástupců zaměstnavatelů zvýšila skokově o rovných 700 korun. Každé zvýšení minimální mzdy se následně projeví ve zvyšování mzdy zaručené. A tady se již v některých případech zvyšuje o tisícikoruny. Obavy, že to může vést k propuštění či zkracování úvazků zaměstnanců, jsou na místě. Zda tomu tak skutečně bude, zřejmě ukáže čas. Prozatím server Podnikatel.cz připravil názory zástupců zaměstnavatelů. Jak je vidět, i ty se značně liší.
Skokové zvyšování přinese nezaměstnanost a práci načerno
Hospodářská komora ČR (HK ČR) se zvyšováním mzdy o 700 korun nesouhlasí. Je si vědoma, že ve srovnání s Evropskou unií je minimální mzda v České republice stále na relativně nízké úrovni a v letech 2007 – 2013 se nezvyšovala vůbec. Přesto nelze podle HK ČR zapomínat, že to byly roky krize. Od srpna 2013 došlo k jejímu prvnímu navýšení, a to nařízením Rusnokovy vlády o 500 na 8500 korun, tedy o 6,2 %. V tomto kontextu upozorňujeme na skutečnost, že ministerstvo práce a sociálních věcí do dnešního dne nepředložilo vyhodnocení dopadů loňského zvýšení minimální mzdy, a to i přes to, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad, jež jsou součástí legislativního procesu od roku 2007,
uvádí Lenka Vodná mluvčí Hospodářské komory ČR.
Pro řadu podnikatelů může být zvýšení minimální mzdy likvidační
Současná vláda totiž nejdříve navrhovala zvýšení minimální mzdy o 500 korun, tedy o téměř 6 %, což by znamenalo zvýšení minimální mzdy o cca 12 % během velmi krátké doby. Podle informací HK ČR, které má od svých členů z řad podnikatelů, může být toto navýšení pro řadu z nich až likvidační. Ve svém důsledku povede ke zvýšení nezaměstnanosti, nárůstu práce načerno a celkově významně ohrozí další vývoj ekonomiky. A to ve fázi, kdy se pomalu, ale jistě dostává z červených čísel. Poslední rozhodnutí vlády, které hovoří o zvýšení minimální mzdy dokonce o 700 korun, tedy celkově o cca 14,5 % (včetně loňského zvýšení), již Komora považuje za nepřijatelné. Vláda by měla při tak zásadních rozhodnutích přihlížet i ke stanovisku podnikatelů.
V rámci procesu navyšování mzdy doporučuje HK ČR vládě, aby se vždy opírala o relevantní data, která pomohou vyhodnotit dopady uplynulého zvýšení minimální mzdy. A až na základě řádné analýzy budoucích dopadů rozhodovala o zvyšování mzdy podle závazných Obecných zásad RIA. Zvyšovat minimální mzdu v takto zrychleném režimu bez solidního vyhodnocení dopadů minulých a odhadů dopadů budoucích je z pohledu podnikatelů unáhlené a nepřiměřené,
uzavírá za Komoru mluvčí Lenka Vodná.
Zbytečně velký cirkus
Podle předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) je minimální mzda přeceňované téma. V celé řadě zemí Evropské unie není vůbec stanovena a nepostřehl jsem, že by se hroutil sociální systém nebo podniky. Dle našeho názoru se kolem toho dělá zbytečně velký cirkus a nejde již jen vůbec o 200 korun, které jsou nad dohodnutými 9 tisíci korunami, ale spíše o taktickou bitvu mezi většími zaměstnavateli a odbory,
míní Karel Havlíček. Podle něj dvě stovky korun nevytvoří ani větší komfort pro nejnižší výdělečnou skupinu zaměstnanců, stejně tak ani nepřivedou na mizinu zaměstnavatele. Menší zaměstnavatelé tuto částku ustojí, nicméně Asociace varuje před dalším zvyšováním. Začíná se vytvářet atmosféra, že pokud je minimální mzda do 40 % mzdy průměrné, potom je vše v pořádku. Ano, ale nesmí dojít ke skokovému efektu, jinak to nejenže neustojí firmy, ale v důsledku to znemožní zaměstnávat nekvalifikovanou pracovní sílu,
dodává Karel Havlíček.
Předseda představenstva AMSP tedy ve svém vyjádření vůbec nekalkuluje s faktem, že s každým zvyšováním minimální mzdy roste i mzda zaručená. I když místopředsedkyně Asociace související zvyšování mzdy dalších zaměstnanců připouští. Samotné zvýšení minimální mzdy není nijak fatální a dotkne se poměrně malého procenta zaměstnanců i zaměstnavatelů, přestože skok o 700 korun je poměrně významný. Co má však daleko větší dopad, je tlak na zvyšování mezd ostatních,
uvádí Pavla Břečková. Vysvětluje, že rozdíl mezi lépe placenou kvalifikovanou prací a prací nekvalifikovanou je nutný i pro motivaci vzdělávat se, kvalifikovat, být dobrý. V oblasti zaměstnávání pak může být zvýšená minimální mzda medvědí službou. Podle místopředsedkyně AMSP je pochopitelně možné, že si zaměstnavatel v kontextu vyšší minimální mzdy a současného rigidního zákoníku práce bude více rozmýšlet, zda poskytnout závětří zaměstnaneckého poměru nekvalifikovaným pracovníkům. A to může vést k nižší zaměstnanosti těchto skupin, pro které je již nyní uplatnění na pracovním trhu obtížné.
Porušení dohody sociálních partnerů
Jak se pro server Podnikatel.cz vyjádřil Jiří Vaněk, místopředseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, je nynější rozhodnutí vlády zvýšit od příštího roku minimální mzdy o 700 korun svévolné porušení dohody sociálních partnerů. V budoucnu to může znamenat, že když se to této vládě hodí, změní nebo nedodrží opět dohodu sociálních partnerů. To je rozhodně špatný signál. Jaký bude dopad na oblast zaměstnávání, netuším, ale rozhodně nebude pozitivní a může znamenat i propouštění zaměstnanců,
připouští Jiří Vaněk.
Nezodpovědné hazardování s osudy
Se zvyšováním minimální mzdy nesouhlasí ani členové Unie malých a středních podniků (UMSP). Shodují se, že to povede k dalšímu omezení pracovního trhu a zvýšení nákladů zaměstnavatelů, které může být pro mnoho z nich likvidační. Považujeme tento krok vlády za nezodpovědné hazardování s osudy podnikatelů a jejich zaměstnanců. Důsledky zvýšení v podobě zvýšení nákladů zaměstnavatelů mohou ohrozit nejen podniky, ale i zaměstnance pobírající minimální mzdu. Zvýšení nakonec může mít zcela opačný efekt, než vláda zamýšlela,
sdělil předseda Unie malých a středních podniků David Šeich.
Negativní dopady zvýšení minimální mzdy tak nejrazantněji pocítí firmy citlivé na změnu cenové politiky, které v rámci konkurenceschopnosti pracují s maržemi na hranici minima. Osudné mohou být podle UMSP rovněž pro podniky, které se dosud vzpamatovávají z následků ekonomické krize, například pro podniky z textilního, kožedělného či stavebního průmyslu. Zvyšování se dotkne zhruba dvou procent pracujících zaměstnaných na nejnižších pozicích, která pracují za minimální mzdu. Zvýšení nákladů zaměstnavatelů povede u této sociálně nejvíce ohrožené skupiny k propouštění, zkrácení úvazků, nebo naopak k nadměrnému vytížení pracovních sil. Můžeme rovněž očekávat nárůst nucených přechodů ze zaměstnaneckého poměru do pozice OSVČ,
varuje ve svém prohlášení předseda Unie. Připomíná, že vedlejším efektem schváleného zvýšení minimální mzdy je navýšení odvodové zátěže českých živnostníků, jelikož některé daňové předpisy a jiné, jako například základní sazby veřejného zdravotního pojištění, se odvozují právě z výše minimální mzdy v ekonomice.
ČLÁNKY DO MAILU