Konec zmatkům s doplatky pojistného. Termíny konečně sjednoceny

1. 8. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 329515
Od 1. srpna 2011 je účinná novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Sjednocuje doplatky zdravotního se sociálním pojištěním.

Dnešním dnem se sjednotily termíny pro doplacení zdravotního a sociálního pojištění. Senátní novelu zákona o všeobecném zdravotním pojištění se bohužel nepodařilo schválit včas, aby platila již od letošního dubna. Lhůta pro doplatek zdravotního pojištění se měla již na jaře posunout o tři týdny, což by jistě při odesílání doplatků usnadnilo život nejednomu podnikateli.

Konec zmatkům v platbách pojistného

Před účinností novely 138/2011 Sb., která mění zákon o pojistném všeobecné zdravotní pojištění, platili podnikatelé rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší zdravotního pojištění do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Ovšem Přehled o příjmech a výdajích podávali zdravotní pojišťovně až do jednoho měsíce ode dne podání přiznání. Nepochopitelná právní úprava, kdy podnikatel nejprve zasílá doplatek a teprve následně s jednadvaceti­denním zpožděním předkládá přehled, je naštěstí minulostí. Čtěte také: Z dohod o provedení práce chce ministerstvo nemocenské a důchodové pojištění

Od 1. srpna 2011 budou OSVČ hradit vypočtené pojistné do osmi dnů poté, co měli předložit přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok. Jednoduše ve stejných termínech, jako hradí doplatek pro sociálko.

Jak se změna zákona u OSVČ konkrétně projeví?

Důležitá je věta v ustanovení § 8 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která v podstatě sjednocuje termín splatnosti doplatku na zdravotní pojištění s termínem pro sociálko. Rozdíl je zřejmý z následující tabulky:

Doplatek pojistného
Instituce Podání přehledu – maximálně Doplatek pojistného do 31.7.2011 Doplatek pojistného od 1.8.2011
ČSSZ do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání do 8 dnů po podání přehledu do 8 dnů po podání přehledu
Zdravotní pojišťovna do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání do 8 dnů po podání daňového přiznání do 8 dnů po podání přehledu

Penále za složitost zákonů

Jestliže se podnikatel správně nezorientoval v odlišných termínech doplatků sociálního a zdravotního pojistného, čekaly ho nemalé sankce. V případě neuhrazení zdravotního pojistného ve stanoveném termínu bylo vyměřeno penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Obecně se ale penále naštěstí nepředepisuje, nepřesáhne-li 100 Kč. Jak upřesnil Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny: Pojištěnec, který má například uhradit doplatek ve výši 2000 Kč a neuhradí jej včas, má stanoveno penále ve výši 1 Kč za každý den prodlení. Penále by se tak předepsalo až po více než 100denním (tedy více než tříměsíčním) prodlení při takto vysokém dluhu. Čtěte také: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním

Ovšem zdravotní pojišťovna vždy mohla a dosud může na základě žádosti pojištěnce v rámci odstranění tvrdosti zákona zčásti nebo zcela předepsanou pokutu, přirážku k pojistnému nebo penále prominout. Odstranění tvrdosti se nikdy netýká dlužného pojistného. Pokud je dluh na pojistném vyšší než 50 Kč, musí být uhrazen vždy.

Zdravotní pojišťovna může (rozhodně ale nemusí) rozhodnout o prominutí nebo snížení sankcí:

  • jestliže plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému  nebo penále,
  • na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,
  • plátce pojistného vstoupil do likvidace.

Žádejte o odstranění tvrdosti zákona

Písemnou žádost podává pojištěnec (nebo jeho zástupce) nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty, vyměření přirážky nebo předepsání penále. Formuláře jsou dostupné na internetových stránkách jednotlivých pojišťoven. Čtěte také: Nový zákoník práce přináší významné změny. Víme, které

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Pro OSVČ vedlejší

OSVČ vedlejší, tj. osoby, které jsou současně s podnikáním zaměstnány, studují, pobírají mateřskou či rodičovský příspěvek atd., nemusí platit zálohy na pojistné. Pojistné mohou zaplatit za uplynulý kalendářní rok najednou. I pro tyto osoby platí výše uvedená změna. Nově budou podávat přehled o příjmech a výdajích do jednoho měsíce po podání daňového přiznání a platit doplatek do osmi dnů po podání přehledu, tj. shodně se sociálním pojištěním.

Pro OBZP

Platba zdravotního pojištění se týká i osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Osoby bez zdanitelných příjmů jsou specifickou kategorií plátců zdravotního pojištění, kterou neznají ani daně, ani pojištění sociální nebo důchodové, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Hana Richterová, vedoucí oddělení výběru pojistného a kontroly Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Jedná se tedy o pojištěnce bez jakékoliv zdanitelné výdělečné činnosti nebo činnosti, která nezakládá povinnost odvodu zdravotního pojistného. Dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se za osobu bez zdanitelných příjmů považuje pojištěnec s trvalým pobytem v Česku, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného zaměstnavatel, stát a ani pojištěnec sám jako OSVČ. Čtěte také: Podnikající absolventi škol platí minimální zálohy na pojistné

Důležitá je přitom podmínka celého měsíce. V případě, že by byl pojištěnec alespoň jeden den v měsíci zaměstnán, byl veden jako OSVČ nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Mezi osoby bez zdanitelných příjmů se nejčastěji řadí studenti starší 26 let, ženy v domácnosti, které nepečují celodenně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, zaměstnanci pracující pouze na dohody o provedení práce, studenti, kteří po ukončení studia nenastoupí po prázdninách do zaměstnání, nezaevidují se na úřad práce nebo nezačnou podnikat, dále nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadu práce a pojištěnci s příjmy podle § 8, 9 nebo 10 dle zákona o daních z příjmů, které nepodléhají odvodům pojistného. Čtěte také: Jak vyhodit zaměstnance a neporušit přitom zákon?

Osoby bez zdanitelných příjmů se musí do této kategorie u příslušné zdravotní pojišťovny zaregistrovat a platit pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, tj. 1080 korun měsíčně. Částka je splatná nejpozději do 8. dne následujícího měsíce. Například pojistné za měsíc srpen musí být uhrazeno nejpozději do 8. září. Pokud by splatnost pojistného připadla na víkend, bude uhrazeno nejbližší pracovní den. Obdobně se postupuje, připadne-li splatnost na svátek. 

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).