Problematiku doručování pracovněprávních písemností upravuje Hlava XIV zákoníku práce. Doručování zaměstnavatelem zaměstnanci se popisuje v ustanoveních § 334 až 336 a naopak zaměstnancem zaměstnavateli v ustanovení § 337. Přestože je tato úprava poměrně podrobná, přináší praktické potíže.
Co se dozvíte v článku
Obecně k doručování písemností zaměstnavatelem
Zákoník práce definuje důležité písemnosti, které musí být zaměstnanci řádně a prokazatelně do vlastních rukou doručeny. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136), a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Přestože to zde není výslovně uvedeno, ministerstvo práce a sociálních věcí považuje za takovou písemnost i „potvrzení o zaměstnání“, tj. zápočtový list (v praxi se však lze setkat i s jinými právními názory).
Podle aktuálního znění zákoníku práce doručuje zaměstnavatel zaměstnanci v prvé řadě do vlastních rukou na pracovišti. Teprve pokud to není možné, může využít jiných způsobů, a to doručení:
- a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
- b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
- c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
- d) prostřednictvím datové schránky.
Který způsob doručování nejvíce využíváte (mimo doručení na pracovišti)?
Návrh novely zákoníku práce
Podle návrhu novely zákoníku práce (aktuálně na začátku legislativního procesu ve stavu po skončeném připomínkovém řízení) mají být nadále tyto písemnosti doručovány zaměstnanci do vlastních rukou. Avšak navrhuje se změna pořadí.
Zaměstnavatel by nejprve doručoval zaměstnanci:
- do vlastních rukou na pracovišti zaměstnavatele,
- prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
- prostřednictvím datové schránky
Pokud by nebyla možná ani jedna ze tří uvedených variant, mohl by písemnost zaměstnanci do vlastních rukou doručit, kdekoliv bude zastižen nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Možné zúžení okruhu důležitých písemností
Okruh písemností doručovaných v souladu se zákoníkem práce se má rovněž výrazně zúžit. S ohledem na požadavky praxe a zjištění vyšší míry flexibility se navrhuje vypustit písemnosti týkající se vzniku a změny pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr a dále dohodu o rozvázání pracovního poměru a dohodu o zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Zde se použije obecná právní úprava doručování obsažená v občanském zákoníku. Připouští se totiž elektronické doručování, které má být novelou rovněž výrazně zjednodušeno.
Jedná se o písemnosti založené na vzájemné dohodě obou smluvních stran. Jde-li však o ostatní písemnosti, kde je požadavek zvláštní zákonné ochrany zaměstnance, musí být doručeny způsobem a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Jde o reakci na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.
Doručování prostřednictvím poštovního doručovatele
V případě schválení novely zákoníku práce (snad v průběhu roku 2023) bude doručování prostřednictvím poštovního doručovatele spolu s doručením do vlastních rukou, kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, až na posledním místě. Přestože tento způsob doručování byl výrazně zjednodušen již velkou novelou zákoníku práce od 30. července 2020, stále není optimální a pro zaměstnavatele bude rozšíření prioritního doručování o jiné formy přínosem.
Aktuálně se doručuje prostřednictvím poštovního doručovatele na adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil (ne na adresu, která byla zaměstnavateli naposled známa). Zaměstnanec je tudíž sám zodpovědný za včasné a písemné oznamování změn své doručovací adresy (např. uvedením v osobním dotazníku, prostřednictvím zaměstnavatelem určeného tiskopisu, e-mailem atd.).
Stále však není jednoznačné, jak pojem "naposled zaměstnavateli písemně sdělil“ vyložit. Zaměstnanec může v průběhu pracovněprávního vztahu zaměstnavateli předkládat různé písemné doklady pro pracovněprávní účely (např. usnesení, rozhodnutí, potvrzení, žádosti o nemocenské dávky), kde může být uvedena jiná adresa bydliště. Pro zaměstnavatele pak může být problematické doručování na adresu, kterou zaměstnanec naposled zaměstnavateli písemně sdělil. Zaměstnanec by měl být ideálně sám aktivní a každou změnu hlásit. Což ne vždy činí. Pokud na straně zaměstnavatele existuje pochybnost, která z adres je skutečně tou poslední doručovací, nadále se doporučuje odeslat důležité písemnosti na všechny tyto adresy.
Správná obálka a zvolená poštovní služba
Jestliže je písemnost dle zákoníku práce doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, vybere zaměstnavatel takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem. Musí se jednat o doporučenou zásilku s „dodejkou“ a doplňkovou službu „dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta“.
Ani výběr obálky pro odeslání písemnosti nesmí zaměstnavatel podcenit. Jde o obálku s červeným pruhem určenou pro doručování podle zákoníku práce (SEVT kód: 71001000400). Vždy se musí jednat o aktuální obálku s úložní lhůtou 15 kalendářních dnů (změna po novele od 30. července 2020).
ČLÁNKY DO MAILU