Jak upozorňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna, stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za poživatele důchodu z důchodového pojištění. Státním pojištěncem se tedy nestane člověk dnem, kdy dosáhne věku pro odchod do důchodu, ale ani dnem, kdy podá žádost o důchod.
Podstatné je přiznání důchodové dávky. Státním pojištěncem je i ten, kdo naopak nedosáhl důchodového věku, ale je poživatelem předčasného starobního důchodu nebo tzv. předdůchodu,
uvádí VZP.
Na platbu pojistného státem má pojištěnec nárok od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je mu případně rozhodnutím důchod odejmut (jde totiž o nejen důchody starobní, ale i invalidní, vdovské/vdovecké a sirotčí). Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považován pojištěnec i v měsících, kdy mu výplata důchodu nenáleží (tj. v měsících, kdy je mu důchod přiznán, ale není vyplácen).
Pokračuje v práci i po dosažení důchodového věku
Jestliže bude člověk nadále pokračovat v práci i po dosažení důchodového věku a zatím ani nežádá o důchodovou dávku, nemá v souvislosti se zdravotním pojištěním žádné povinnosti ani ve vztahu ke své zdravotní pojišťovně, ani ke svému zaměstnavateli. Bude nadále běžným pojištěncem, za kterého odvádí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel.
Pokud by si ale v době trvání zaměstnání o důchod požádal, tak musí zaměstnavatele informovat ve chvíli, kdy mu bude důchod přiznán. To bude nutné doložit platným rozhodnutím o přiznání důchodu. Zaměstnavatel pak musí tuto skutečnost, na základě které vzniká povinnost státu platit pojistné, oznámit zdravotní pojišťovně, tj. musí jej přihlásit jako státního pojištěnce. Pojistné na zdravotní pojištění za ně následně bude platit souběžně jak stát, tak zaměstnavatel.
ČLÁNKY DO MAILU