Dotace na vzdělávání zaměstnanců mohou pomoci v krizi

Snahou podnikatelů je v dnešní době, kdy se ekonomice příliš nedaří, minimalizace nákladů. To se ale neděje bezbolestně. Nejvíce jsou postiženi zaměstnanci, protože právě jejich mzdy tvoří velkou část nákladů. Podnikatelé tak mají tendenci svým pracovníkům snižovat mzdy, krátit pracovní dobu nebo je dokonce propouštět. Řešení může mnoho zaměstnavatelů najít ale i ve finanční pomoci státu či Evropské unie.

Značný zájem malých a středních podnikatelů i díky zjednodušené administrativě probudily projekty Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) Vzdělávejte se a Školení je šance. Tyto projekty výrazně pomáhají v době krize, protože nabízí mimo jiné i refundaci mezd, hodnotí jejich přínos firmám Zdeněk Vršník, ředitel projektů a vzdělávání z Hospodářské komory ČR. Kromě uvedených dvou mohou podnikatelé dotovat vzdělávání svých zaměstnanců také pomocí grantu EDUCA, programu Školicí střediska nebo projektu ROZAM.

My máme se vzdělávacími projekty negativní zkušenosti. Zájem o ně není masový, ani značný, těžko se pak pokrývají vložené prostředky a úsilí, prezentuje zkušenosti mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Zmiňuje také to, že se v současné době cestovní kanceláře a agentury soustředí spíše na udržení klientely.

Specifické postavení zaujímají podnikatelské subjekty na území Prahy. Tito podnikatelé jsou totiž ve většině případů z předchozích projektů vyloučeni. Zato však mají „svůj vlastní“ Operační program Praha Adaptibilita, který umožňuje v rámci prioritní osy 1 Podpora rozvoje znalostní ekonomiky čerpat prostředky na vzdělávání zaměstnanců. Předkládání žádostí však bylo letošním červencem ukončeno.

Dotace jsou na školení i na refundace mezd

Zaměření všech projektů je podobné. Úspěšnému žadateli jsou slíbeny podpůrné prostředky (někdy i ve výši sta procent), pokud investuje do dalšího obecného nebo specifického vzdělání zaměstnanců, pokud chce zvyšovat jejich kvalifikaci a kompetence či jinak rozvíjet lidské zdroje třeba i inovativními přístupy.

V rámci projektu Vzdělávejte se je také možné žádat dotaci na náhradu mzdy, včetně sociálního a zdravotního pojištění a cestovních náhrad. Čtěte také: Vzdělávání zaměstnanců jako daňově uznatelný náklad?

Rozdělují se miliardy

Prostředky, které jsou poskytovatelé projektů připraveni rozdělit, jsou nemalé. Na projekt Vzdělávejte se alokovalo ministerstvo práce a sociálních věcí z Operačních programů Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v úhrnu 1,5 miliardy korun. Maximální suma, kterou tak může jeden žadatel obdržet, je tři miliony korun. Zásadní podmínku pro oprávnění žádat dotaci z tohoto programu tvoří skutečnost, že podnikatel musel v důsledku ekonomické krize omezit provoz nebo mu výrazně poklesl počet zakázek. Zajímavým faktem je také to, že vzdělávat se nemohou příslušníci jiné než české národnosti.

V rámci grantového projektu MPSV ve spolupráci s Evropským sociálním fondem (ESF) Školení je šance se plánuje rozdělit dokonce 4,5 miliardy korun, i když je zájem mnohem vyšší. Každý schválený záměr tak může počítat až se sedmi milionovou podporou v případě projektu regionálního charakteru. Podnikatelé, kteří si troufnou zapojit své organizační jednotky ve více krajích, mohou dosáhnout až na 15 milionů korun. Podle posledních průběžných výsledků z konce srpna počet žádostí přesáhl 1200.

Peníze na specifické vzdělávání zaměstnanců ve vymezených oborech může podnikatel načerpat v podobě grantu EDUCA z OP LZZ. Na jeden projekt dostane maximálně osm milionů korun. Celkově se mezi žadatele rozdělí 300 milionů. Podnikatele však může odradit to, že finance doputují až po uskutečnění projektu a jeho řádném vyúčtování.

Program Školicí střediska, který spravuje CzechInvest z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu, neposkytuje finanční prostředky přímo na vlastní vzdělávání zaměstnanců, ale na výstavbu, rekonstrukce či modernizace školicích prostor a jeho zařízení. Do tohoto programu se mohou zapojit pouze organizace, které se věnují některému ze stanovených oborů. Úspěšný žadatel se ale může těšit na až stomilionovou dotaci z celkové jedné miliardy korun.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Zcela odlišný způsob financování vzdělávání zaměstnanců nabízí malým a středním podnikům v Ústeckém, Zlínském kraji a na Vysočině projekt MPSV s názvem ROZAM (ROzvoj ZAMěstnanců). Tamější podnikatelé si totiž na základě smlouvy o spolupráci vyberou vzdělávací kurz, na který jim stát přispěje poukázkou v hodnotě až osmdesát procent. Čtěte také: Evropská dotace – účinná finanční injekce?

Dotace se prodraží

K uvedeným penězům se však podnikatelé nedostanou hned. Nejprve je třeba registrovat svoji žádost a poté zasílat kompletní verzi. Vyžaduje se elektronická i písemná podoba. Pro projekty Školení je šance a EDUCA se využívá podávání žádostí přes systém Benefit7. Kdo chce příspěvek na školicí střediska, musí použít eAccount. Vyplněné formuláře do projektu Vzdělávejte se posílají podnikatelé e-mailem příslušnému úřadu práce.

Podávání žádostí i vyplácení finančních prostředků se řídí mnoha pravidly ze strany EU i státu. Poskytování dotací z Evropské unie je vrcholně nesystémové. Převládá byrokracie a snaha za každou cenu peníze utratit. Stát by měl proto spíše snížit daně a méně přerozdělovat, navrhuje Okamura a dodává, že firmy by si pak mohly z volných prostředků vybírat vzdělávací kurzy pro své zaměstnance podle potřeby tržním způsobem.

Obtíže při tvorbě žádostí o dotace připouští i Zdeněk Vršník. Kvůli složité administrativě ztrácí dotace pro spoustu podnikatelů kouzlo. Nevyplatí se jim to, říká. Naráží tím i na problém, kdy jsou podnikatelé nuceni k vypracování projektů a žádostí o finanční prostředky najmout specializovanou firmu. Ty firmy na tom parazitují, rozhořčuje se Okamura nad stotisícovými účty za uvedené služby.

Přesto některé podnikatele vidina až stoprocentního krytí láká. Atraktivní je to zejména pro ty podnikatelské subjekty, které mohou peníze čerpat podle pravidel „de minimis“ (podpora malého rozsahu). Dále je možné získat finance formou blokové výjimky nebo v režimu dočasného rámce. Spoluúčast podnikatelského subjektu se může vyšplhat až na 75 procent. Většinou se ale malí a střední podnikatelé podílí z třiceti až čtyřiceti procent. Čtěte také: Jak financovat své podnikání z fondů EU?