Doufám, že Babiš prožene úředníky, aby dělali, co mají, říká šéf podnikatelů

Zdá se, že jmenování nové vlády je už jen otázkou dní. Začněme proto podepsanou koaliční smlouvou. Jaká je podle vás z hlediska podnikatelů, co od nové vlády čekáte?

Já ji vidím celkem optimisticky, poněvadž jsme požádali jednotlivé koaliční strany, aby do smlouvy zahrnuly naše požadavky a potřeby k ekonomickému růstu a strany to vcelku splnily. Nejvíce nám vadí, že chybí dlouhodobá hospodářská strategie státu, ze které by se mělo vycházet. Poslední strategie byla zpracována za sociální demokracie Martinem Jahnem, ale nikdy nebyla schválena. Jakákoli vláda v minulosti tak nebyla koncepční, ministerstva si dělala strategie sama, kolikrát šla svými kroky proti sobě a chyběla základní koordinace.

Myslíte si, že stávající koalice takovou strategii má, nebo že ji připraví?

Doufám v to. Strategie je v koaliční smlouvě naznačena a teď bude záležet, jak a zda vůbec bude realizována. Ať už je názor na stranu Babiše jakýkoli, faktem zůstává, že je podnikatel a že ví, že bez strategie a provázanosti jednotlivých z toho vycházejících činností fungovat nelze. Věřím tomu, že ji bude prosazovat i ve vládě.

Mluvíte o tom, že je důležité mít koncepci, ze které se dá vycházet. Jaké jsou podle vás ale nejzásadnější věci, které by podnikatelé uvítali?

Nejdůležitější je stabilita daní a daňového systému. Nelze měnit každý rok softwary a ještě k tomu se to dovídat na konci prosince. Každý podnikatel musí dělat dopředu své dodavatelskoodběratelské vztahy a ty se dělají třeba půl roku nebo rok dopředu. K tomu samozřejmě potřebuje mít stabilní podmínky. Vědět například jaké budou ceny vstupů od energií počínaje po daňové zatížení a další nákladové položky konče.

Jde o zásadní položky do kalkulace ceny každého výrobku či poskytnutých služeb. Další důležitou oblastí je věda, výzkum a inovace, kde se promrhalo spoustu peněz z evropských fondů. Jde o ukázkový příklad, kde musí ministerstva spolupracovat. Na čerpání fondů se totiž podílí řada ministerstev, například ministerstva školství, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a financí.

Je rovněž důležité, aby se posílil aplikovaný výzkum. Na to navazuje další důležitá oblast, kterou je školství. Týká se to celé reformy školství, od obecních škol, přes vysoké školy až po celoživotní vzdělávání. Například technické obory dnes chybí, a obory, které lidi dnes vystudují, zase nejsou potřebné a ti lidé pak rovnou míří na rekvalifikaci, či na úřad práce do evidence nezaměstnaných.

A další oblastí je zdravotnictví, protože jde o bezednou díru, kam padají obrovské peníze. Nejde jen o poplatky u lékaře, ale o to, co se děje v lékové politice, kde ceny několikanásobně stouply. My jsme zpočátku byli ve správní radě VZP. Kdysi fungovala tak, že ve správní radě byla třetina podnikatelů, třetina zástupců pacientů a třetina státu. Potom David Rath vymetl celou podnikatelskou sféru a teď tam jsou jen poslanci a zástupci státní správy. Když jsme tam začínali, šlo na léky zhruba 18 miliard. Nyní na ně míří několikanásobné částky a je to především podnikatelská a zaměstnavatelská sféra, která náklady na zdravotnictví platí, bez toho, aby je mohla alespoň částečně ovlivňovat.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Pojďme se podívat na konkrétní body z koaliční smlouvy. Co říkáte na plán zvýšit minimální mzdu? Předpokládám, že souhlasit s tím nebudete.

Máte pravdu, souhlasit s tím nebudu, ale nejedná se o jednoduchou problematiku. Nesouhlasím se zvyšováním, protože nejsou dořešeny věci, které s ním souvisí. V rámci konfederace například zaměstnáváme řadu zdravotně postižených, a proto vidíme, jak chybí koncepce v jejich uplatňování na trhu práce. Logicky nejsou tito lidé kvůli svému stavu tak produktivní a v mnohým případech si na sebe dokonce ani nevydělají. Dotovat je ale nemohou podniky, nýbrž by to měl dělat stát, pro který je to mnohem levnější, než aby tito lidé byli placeni státem jako nezaměstnaní. Jakmile stoupne minimální mzda, zaměstnavatelé si nebudou moci zdravotně postižené dovolit, jelikož by zkrachovali, a proto je propustí. To už se několikrát v minulosti stalo, ač se léta pokoušíme prosadit systémová opatření v zaměstnávání těchto skupin.

Samozřejmě my se o této problematice s odbory neustále přeme. Myslím si ale, že většina podnikatelů se k ní staví rozumně. V rámci kolektivních smluv vyššího stupně je totiž dohodnuta minimální mzda jednotlivých oborů a ta je zpravidla výše než zákonem stanovená minimální mzda. I v oborech, které jsou v současné době na tom velice špatně, kde chybí zakázky a musí se restrukturalizovat, jako například stavebnictví nebo textilní průmysl, jsou dohodnuty výše minimálních mezd výrazně nad tím, co je stanoveno zákonem. Většina podnikatelů má zájem udržet si své kvalitní zaměstnance za každou cenu, ale k tomu je samozřejmě potřeba oboustranné spolupráce a odpovědný přístup.

Uvědomuji si ale, že se to v některých firmách zneužívá, především oborech jako pohostinství, kde se platí zaměstnancům minimální mzda a zbytek jim dávají na ruku. Nicméně většina zaměstnavatelů má zájem na tom, aby jeho zaměstnanci byli spokojení. Není pravda, jak někdo občas vyřvává, že se zaměstnavatelé snaží pracovníky okrádat. To je blbost. Pokud chcete v podniku dokázat, aby prosperoval, byl konkurenceschopný, inovoval své produkty a činnosti, tak potřebujete, aby zaměstnanci byli spokojení a zainteresovaní.

Koaliční smlouva také hovoří o tom, že se strany podívají na OSVČ a jejich zdanění. Ve smlouvě se dále píše, že dojde k dalšímu omezení výdajových paušálů. Jak se k tomu stavíte?

My se na tom nedokážeme mezi sebou úplně shodnout. Podporujeme, aby paušály sloužily účelu, který původně měly, tedy pro drobné podnikatele především řemeslníky, služby, obslužné činnosti apod. Je nutno přiznat, že výběr daně z příjmů od OSVČ v posledních letech výrazně klesl a že jsou paušály zneužívané. Jsou totiž užívané v činnostech, které tam nepatří. Vezměme například asistenty poslanců, kteří jsou většinou OSVČ apod. Stejně tak někteří advokáti a notáři, kteří na nich nesmírně vydělávají. Paušály by se měly rozumným způsobem rozdělit dle jednotlivých podnikatelských oborů. Na druhou stranu je smutným faktem, že jakékoli opatření zpravidla odnesou ti poctiví, kteří pod paušály správně spadají a kteří také platí daně a zajišťují zaměstnanost svou, svých blízkých a dalších zaměstnanců s minimálními nároky na služby státní správy.

Čtěte také: Koaliční smlouva podepsána. Koalice zahájí hon na OSVČ, sníží jim paušály

Hnutí ANO, respektive pan Babiš, hovoří často o tom, že se hlavně musí zlepšit výběr daní. Jakým způsobem by to podle vás měla vláda udělat? Předchozí vlády to například řešily tím, že převáděly kontrolní povinnost na podnikatele, flagrantní případ je DPH. Budete se snažit tlačit na vládu, aby podobné věci jako ručení zrušila?

Určitě to je jedna z věcí, kterou budeme řešit. Toto je věc státu, aby si to ohlídal. Já doufám, že pan Babiš, jakožto podnikatel, tomu bude nakloněný a prožene své úředníky, aby dělali, co mají. Úředníků je totiž stále více, ale jejich činností je nekoordinovaná a minimální odpovědností.

Vybaví se vám ještě nějaká další byrokratická věc, která podnikatelům stěžuje život?

Těch věcí je bohužel hodně, těžko jednu vybrat.

Čtěte také: Nejhorší novinka roku 2014? Ručení za DPH při platbě na neregistrovaný účet

Tak opačně, nechybí třeba jedno inkasní místo, které schválila už Nečasova vláda, avšak termín účinnosti se stále odkládá?

Termín se odkládá, protože nejsou schváleny doprovodné zákony. My samozřejmě jedno inkasní místo podporujeme, avšak bez doprovodných předpisů a jasných pravidel nemůže fungovat. Ministerstvo financí si představovalo, že přijde balík peněz a oni si ho budou rozdělovat dle svých potřeb. To není možné, protože pokud se něco vybírá např. na zdravotním pojištění či nemocenskou, tak musí finance směřovat zpátky do těchto oblastí.

Mluvil jste o důležitosti stability daní. Opravdu věříte, že se daně měnit nebudou? Dokáže vláda odolat pokušení daně zvýšit?

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Z toho, co proklamují, věřím, že by se to mohlo podařit. Finančních rezerv se dá nalézt dost. Stačí, aby se státní správa zeštíhlila, zajistil se správný výběr daní, zamezily se úbytky přes „daňové ráje“, tvrdě se postihovaly různé ztráty plateb spotřebních daní (lihoviny, pohonné hmoty) či převody zisků podniků zahraničních vlastníků, potom by byly peníze a nemusely by se zvedat daně.

Ve stanovisku vaší konfederace k nové vládě tvrdíte, že úspory ve výdajích státu mohou samy o sobě znamenat zhoršení podmínek firem, pokud budou nevhodně nasměrovány. Kam by tedy úspory neměly směřovat?

Nemělo by se šetřit hlavně na službových oblastech a nezbytném servisu pro podnikatelský a zaměstnavatelský sektor, který vytváří hodnoty, ať na domácím trhu, tak v podpoře exportu našich výrobků do celého světa.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Jde třeba o CzechPointy, které velmi dobře fungují.