Dohodáři získají nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny. Dohod se dotknou i další změny, které přináší novela zákoníku práce, kterou před několika dny poslalo do připomínkového řízení ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Co se dozvíte v článku
Dohodáři získají nárok na dovolenou
V rámci transpozice evropské směrnice dojde i ke změnám u dohod o provedení práce (DPP) a u dohod o pracovní činnosti (DPČ). Návrh novely zákoníku práce počítá například s tím, že pracovníci dělající na DPČ či DPP získají nárok na dovolenou. Obecná právní úprava dovolené v § 211 až 223 zákoníku práce, která specifikuje právo na dovolenou u zaměstnanců v pracovním poměru, má totiž nově platit také na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohodářům tak automaticky ze zákona při splnění stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou.
Vzhledem k tomu, že ale u DPP a DPČ zákoník práce nestanoví žádnou týdenní pracovní dobu ve smyslu § 79 a 80 zákoníku práce, což je důležité pro určení délky dovolené, nově bude stanoveno, že výhradně pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na základě DPČ sjednaný rozsah práce podle § 76 odst. 4 zákoníku práce a u zaměstnanců pracujících na základě DPP činí pro účely dovolené týdenní pracovní doba 10 hodin týdně. Jestliže bude u DPČ ujednán rozsah pracovní doby “až 20 hodin týdně“, bude týdenní pracovní doba pro účely dovolené brána jako zmíněných 20 hodin.
Jaké podmínky musí dohodáři splnit
Aby dohodáři nicméně získali nárok na dovolenou, musí splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (tj. zaměstnanec pracující na základě DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 40 hodin v příslušném kalendářním roce). Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě tyto podmínky splněny kumulativně,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Výpočet délky dovolené závisí na:
- konkrétní délce týdenní pracovní doby zaměstnance,
- počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce,
- výměře dovolené.
Délka dovolené se určí dle § 213 zákoníku práce tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené.
Příklady uvedené v důvodové zprávě
Příklad 1
Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kterou měl uzavřenou od 1. 6. do 30. 9. se sjednaným rozsahem pracovní doby 16 hodin týdně, odpracoval pro účely dovolené 288 hodin, tedy 18násobek své 16hodinové TPD, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 23 hodin dovolené (18/52 × 16 × 4 = 22,15).
Příklad 2
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce v kalendářním roce odpracoval pro účely dovolené 152 hodin, tedy 15násobek své 10hodinové týdenní pracovní doby, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 12 hodin dovolené (15/52 × 10 × 4 = 11,54).
Příklad 3
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce uzavřené na dobu určitou od 5. do 11. 9. odpracoval pro účely dovolené 32 hodin. Poněvadž jeho pracovněprávní vztah nepřetržitě netrval alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec nadto ani neodpracoval alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (40 hodin), tj. nesplnil ani jednu z podmínek podle § 213 odst. 3 zákoníku práce, právo na dovolenou mu z tohoto pracovněprávního vztahu vůbec nevznikne.
U dohod bude i nárok na ošetřovné
Dohodáři kromě dovolené získají i nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny. Ošetřovné budou moct dostat dohodáři, kteří jsou nemocensky pojištění. Podle MPSV totiž stále vetší množství zaměstnavatelů využívá dohody. I v důsledku toho zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, nemají standardní úplnou sociální ochranu. Důvodem tohoto rozšíření okruhu osob je zajištění rovnocenného postavení všech pracujících pojištěných zaměstnanců, jejichž zaměstnání je zdrojem příjmu na živobytí tak, aby zcela nepřišli o zdroj obživy v případech ošetřování nemocného člena rodiny,
doplňuje důvodová zpráva.
Zvýší podle vás navrhované změny využití DPČ a DPP?
Rozvrh pracovní doby nově také u dohod
Další novinkou u dohod má být rozvrh pracovní doby. Nově budou muset zaměstnavatelé předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Zároveň budou mít povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 týden před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. Zaměstnanec se zaměstnavatelem se však mohou dohodnout na jiné době seznámení, stále však při dodržení podmínky dostatečné předvídatelnosti práce,
píše se v důvodové zprávě.
Ministerstvo rovněž navrhuje, aby u dohod o pracovní činnosti byla doba, za kterou se posuzuje dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, stanovena na nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích a pouze kolektivní smlouva může toto období vymezit na dobu delší, nejvýše však na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Zaměstnavatel bude mít nově rovněž povinnost rozvrhovat pracovní dobu těmto zaměstnancům tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti atd. a povinnost pracovní dobu též evidovat.
Také u dohod bude nutné platit příspěvky za víkendy
Na dohodáře se nově budou také vztahovat ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Zaměstnanci na DPP a DPČ tak nově nebudou mít ze zákona právo pouze na důležité osobní překážky v práci podle § 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci.
V neposlední řadě se navrhuje, aby dohodám byly poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. Dosud záviselo na poskytnutí správné výše odměny z dohody na základě komplikovaného porovnávání práce a podmínek jejího výkonu jednotlivými skupinami zaměstnanců na základě ustanovení § 110 zákoníku práce,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Navrhovaná účinnost změn je první den kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Reálně tak ke změnám může dojít nejdříve během příštího roku.
Bude se regulovat i home office
Novela zákoníku práce rovněž přináší regulaci home office. Zaměstnavatelé budou muset nově platit zaměstnancům na home office náklady, které jim vzniknou při výkonu práce doma. Část zaměstnanců navíc získá na home office nárok. Další novinkou je, že home office bude možný jen na základě písemné dohody o práci na dálku.
ČLÁNKY DO MAILU