Více než rok se debatovalo o tom, jak podpořit malé a střední podniky a drobné živnostníky. Jedním z důležitých bodů vládního programu na podporu podnikání byla změna ve výběru DPH. Podle původních plánů se od začátku roku 2013 neměla daň z přidané hodnoty odvádět z dosud nezaplacených faktur. Realita je ale nakonec jiná.
Bezpečnější pro stát, méně výhodné pro podnikatele
Ten, kdo uskutečňuje zdanitelné plnění, je povinen odvést DPH při jeho uskutečnění. Bez ohledu na to, zda dodavatel úhradu od svého odběratele obdržel či nikoli. Určuje to směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, kterou je Česká republika, jakožto člen Evropské unie, vázána. Od tohoto základního pravidla se nelze odchýlit. Směrnice ale umožňuje určitou modifikaci tohoto základního ustanovení, a to za využití dvou institutů:
1. Možnost vrácení DPH u nezaplacených pohledávek (za podmínek stanovených členským státem). Jedná se o následnou opravu již odvedené daně, která nebyla uhrazena odběratelem.
2. Zavedení takzvaného hotovostního účetnictví. To je u určitých subjektů (limitující je dosažený obrat, takže to není pravidlo platné pro všechny plátce DPH), kdy mohou navázat na možnost platby daně z přidané hodnoty až na okamžik úhrady. U těchto subjektů je možné uplatnit odpočet až v okamžiku úhrady.
Česká republika využila první možnosti a s účinností od 1. 4. 2011 je v rámci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů zaveden §44 – oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení,
vysvětluje aktuální situaci Petra Pospíšilová, viceprezidentka Komory daňových poradců ČR.
Důvody tohoto rozhodnutí komentuje tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob: Co se týká možnosti zavedení takzvaného hotovostního účetnictví, byla tato problematika detailně Ministerstvem financí analyzována v rámci přípravy novely zákona o DPH s účinností od 1.1.2013. V rámci analýzy bylo vyhodnoceno, že dané opatření je velice náchylné k daňovým podvodům a proto bylo doporučeno toto opatření v současné době nezavádět. Toto bylo schváleno i v rámci porady ekonomických ministrů. Vedle velikého rizika daňových úniků jenom upozorňujeme na to, že vedlejším efektem je i vysoká administrativní náročnost pro subjekty.
Nutno dodat, že změn ve výběru DPH se správci státní pokladny bojí oprávněně. Firmy by například mohly platby DPH oddalovat úmyslně a tím způsobit výpadek příjmů státu.
Firmy DPH platí z peněz, které fyzicky nemají.
Co teď?
Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádný pardon kvůli tomu, že čekají na peníze od svých dlužníků, neexistuje. Vydaná faktura musí přijít do účetnictví i přesto, že ještě není zaplacená. Jediným východiskem z problému je snad jen vydání faktury až po obdržení platby.
Pomoc už je na dohled
Češi jsou s platební morálkou dlouhodobě na štíru. Zpoždění při úhradě závazků mají častěji větší firmy, které zneužívají toho, že jsou na nich menší společnosti a drobní živnostníci závislí. Faktury se v průměru hradí až dva týdny po jejich splatnosti a doba návratnosti evidovaných pohledávek se u většiny oborů prodlužuje. Nejdéle na své peníze čekají provozovatelé služeb a také firmy a živnostníci na poli stavebnictví nebo dopravy. Mnohým z nich pak, ne vlastní vinou, hrozí druhotná platební neschopnost. Dnes totiž termín úhrady za provedenou práci nebo dodání zboží závisí na vzájemné dohodě mezi oběma smluvními stranami.
Experti Ministerstva spravedlnosti pracují na úpravě pravidel, podle kterých má být mezi podnikateli povinnost uhradit fakturu, pokud se nedohodnou jinak, do třiceti dní. Tato lhůta by mohla být prodloužena maximálně na dvojnásobek, to ale jen ve výjimečných případech. Novela zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů by měla vstoupit v platnost na jaře tohoto roku.
ČLÁNKY DO MAILU