V předchozím článku jsme nastínili připravované změny novely zákona o důchodovém pojištění. Jde o možnost dřívějšího odchodu do důchodu u vybraných náročných profesí, včetně zdravotnických záchranářů. Nyní se zaměříme na další změny, a to délku důchodově pojištěné výdělečné činnosti a úpravu pojistného zaměstnavatelů.
Co se dozvíte v článku
Do důchodu dříve, ale někdo to musí zaplatit
Díky připravované novele by pracovníci v náročných profesích (čtvrtá riziková kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví) mohli odejít do starobního důchodu dříve, aniž by to mělo dopad na jeho výši (nebude trvale krácen jako při odchodu do důchodu předčasného). Avšak je zřejmé, že delší doba vyplácení důchodu přinese zvýšené náklady na výplatu důchodů. Na těch se má podle návrhu podílet zaměstnavatel. A to v podobě vyšších pojistných odvodů. Zvýšené pojistné se tak bude týkat nejen zaměstnavatelů, ale i osob dlouhodobě vykonávajících práce v náročné profesi.
Navrhuje se zvýšení sazby pojistného u zaměstnavatele ve výši 5 % za každého zaměstnance vykonávajícího práce v náročné profesi s tím, že se na tuto výši bude postupně zvyšovat. V případě, že by zaměstnanec vykonával práci zařazenou v náročné profesi jen po část kalendářního měsíce, do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pro výpočet pojistného na důchodové pojištění ve zvýšené sazbě zahrne z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnance v kalendářním měsíci jen jeho část odpovídající z celkové odpracované doby v tomto měsíci době výkonu práce v příslušné náročné profesi.
Nebudou pracovníci v náročných profesích scházet?
Snížení věku pro odchod do důchodu u vybraných profesí je jistě záslužné. Odchodem do předčasného starobního důchodu by jim byl starobní důchod trvale krácen. Důvodová zpráva k návrhu novely zákona počítá s tím, že v případě schválení změn odejdou do dřívějšího důchodu zaměstnanci, kteří by jinak předčasného starobního důchodu právě z obavy nižšího starobního důchodu v budoucnu nevyužili. Otázkou je, zda tím nedojde k poklesu produktivní pracovní síly pro národní hospodářství v některých profesích nebo odvětvích. Již nyní zaměstnavatelé některé profese obtížně obsazují.
Kterých profesí se dřívější důchod dotkne?
Prozatím to nevypadá, že by byly přesně definovány profese, kterých by se možnost dřívějšího odchodu do důchodu týkala. Rozhodující bude zařazení do příslušné rizikové kategorie. Zde jsou zařazovány profese při překročení limitních hodnot expozice zaměstnance rizikovým faktorům, které se vyskytují při dané práci (hluk, prach, chemické látky apod.) za konkrétních pracovních podmínek na konkrétním pracovišti. Nehodnotí se tedy druh zaměstnancem vykonávané „profese“, ale expozice rizikovým faktorům, která může být na různých pracovištích u různých zaměstnavatelů odlišná.
Zaměstnavatelé musí v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví zajistit měření rizikových faktorů certifikovaným pracovníkem nebo dodavatelem. Ze tří rizikových kategorií (2R, 3 a 4) se bude možnost dřívějšího odchodu do důchodu týkat poslední, tj. čtvrté rizikové kategorie (včetně zdravotnických záchranářů, přestože v této kategorii zařazeni nejsou). V důvodové zprávě k návrhu novely zákona se píše, že jde o výkon prací, při nichž hrozí nejvyšší riziko ohrožení zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření, např. osobní ochranné pracovní prostředky.
Doba důchodového pojištění
Další změnou, která bude v rámci návrhu zákona projednávána, je snížení doby důchodového pojištění. Aktuálně vzniká nárok na starobní důchod dosažením důchodového věku a splněním potřebné doby pojištění v délce 35 roků (příspěvkových a nepříspěvkových dob).
- Příspěvkové doby – zaměstnání s účastí na nemocenském a důchodovém pojištění, doba OSVČ nebo doba dobrovolné účasti na důchodovém pojištění.
- Nepříspěvkové doby (náhradní doby) – např. doba péče o dítě, péče o závislou osobu, vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, studium před rokem 2010, vojenská služba před rokem 2005 atd. (některé doby jsou při zápočtu redukovány na 80 %).
Právě díky dlouhé době důchodového pojištění (35 let) řada pojištěnců nezíská po dosažení důchodového věku nárok na starobní důchod. Současná právní úprava obsahuje speciální řešení pro pojištěnce, kteří sice nezískali celkem 35 roků doby pojištění, ale získali k datu dosažení důchodového věku nebo k pozdějšímu datu alespoň 30 roků pojištění, jde-li o tzv. příspěvkové doby (aktivní účast na pojištění alespoň 30 let).
Odložený starobní důchod
Odložený starobní důchod se týká pojištěnců, kteří nesplnili k datu dosažení důchodového věku, ani k pozdějšímu datu, jednu z výše uvedených podmínek. Zde může vzniknout nárok na starobní důchod, jestliže získali alespoň 20 roků pojištění (kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob), nebo alespoň 15 roků pojištění (jde-li výlučně o příspěvkové doby). V takovém případě však nárok na starobní důchod nevzniká k datu dosažení důchodového věku, ale k pozdějšímu datu (nejdříve k datu dosažení důchodového věku muže stejného data narození navýšeného o 5 roků). Samostatnou kapitolou pak je starobní důchod přiznaný za podmínek důchodu invalidního či transformací z důchodu invalidního.
Zkrácená doba důchodového pojištění
Situaci by měla vyřešit změna v podobě kratší potřebné doby pojištění pro získání nároku na tzv. řádný starobní důchod nebo na tzv. předčasný starobní důchod. Od ledna 2024 má činit 25 roků. Potřebná doba pojištění pro získání nároku na tzv. odložený starobní důchod bude opět činit 15 roků. Jde v podstatě o návrat k hodnotám, které platily před rokem 2010.
ČLÁNKY DO MAILU