Zákon o DPH definuje, co je považováno za daňový doklad a dále jmenuje jejich druhy. V tomto článku se zaměříme na ty nejčastěji používané. Za daňový doklad je dle zákona o DPH považována písemnost, která splňuje podmínky stanovené v zákoně. Doklad může mít jak listinnou, tak elektronickou podobu, ale musí obsahovat veškeré náležitosti daňového dokladu, za jejichž správnost a uvedení zodpovídá ten, kdo plnění uskutečňuje.
Daňový doklad a jeho náležitosti
Daňové doklady musí obsahovat mnoho náležitostí, a to v závislosti na tom, o jaký daňový doklad se jedná. Mimo základní údaje, jako je identifikace osoby, která uskutečňuje plnění, a její daňové identifikační číslo (DIČ), musí doklad obsahovat také informaci o osobě, pro kterou je plnění uskutečňováno. Za označení se považuje obchodní firma a jméno, dodatek ke jménu a sídlo. Mezi další náležitosti patří například evidenční číslo daňového dokladu, datum vystavení a datum uskutečnění zdanitelného plnění, příp. datum přijetí platby, předmět a rozsah plnění a informace o ceně, tj. jednotková cena, základ daně a sazba daně a výše daně. Daň musí být vyčíslena v korunách.
Pokud je doklad vystavován na osvobozené plnění nebo v režimu přenesené daňové povinnosti, musí doklad navíc obsahovat v případě osvobození odkaz na příslušné ustanovení zákona a v případě přenesené daňové povinnosti informaci o tom, že „daň odvede zákazník“. Pokud je osoba příjemce plnění zmocněná k vystavování dokladů jménem dodavatele, musí doklad obsahovat informaci o tom, že je doklad v režimu „vystaveno zákazníkem“.
Zákon o DPH pak definuje druhy daňových dokladů, mezi které patří zjednodušený daňový doklad, splátkový kalendář, platební kalendář, souhrnný daňový doklad, doklad o použití, potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu a daňové doklady při dovozu a vývozu zboží. Pro účely tohoto článku se zaměříme na ty nejznámější.
Zjednodušený daňový doklad
V případě, že je daňový doklad vystavený do částky 10 000 Kč vč. DPH, lze jej vystavit jako tzv. zjednodušený daňový doklad, a to i v případě splátkového a platebního kalendáře, souhrnného daňového dokladu a dokladu o použití. Takový daňový doklad nemusí obsahovat všechny náležitosti dokladu, které jsou uvedeny výše, a některé z nich mohou být vynechány. Jedná se typicky o běžné účtenky za drobné nákupy.
Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, a její DIČ, jednotkovou cenu bez daně, základ daně ani výši daně. Pokud však na dokladu není vyčíslena daň, musí doklad obsahovat částku, kterou osoba získá nebo získala za uskutečněné plnění celkem.
Zjednodušený daňový doklad však nelze vystavit v případě dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození s nárokem na odpočet daně, při zasílání zboží, u plnění, kdy je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění osvobozuje (režim přenesené daňové povinnosti), a u prodeje zboží podléhající spotřební dani za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Splátkový kalendář
Za splátkový kalendář je považován takový doklad, který obsahuje náležitosti daňového dokladu a tvoří součást nájemní smlouvy nebo je na něj v těchto smlouvách výslovně odkazováno. Obsahem jsou dílčí plnění, která se většinou pravidelně opakují. Splátkové kalendáře jsou potom typicky součástí nájemních smluv, kdy k nájemní smlouvě je připojen rozpis plateb nájmu na konkrétní období. Pronajímatel tak vystaví jeden doklad například na celý rok a nemusí daňové doklady vystavovat každý měsíc.
Platební kalendář
Za platební kalendář je považován takový doklad, který obsahuje náležitosti daňového dokladu a osoba, pro kterou je plnění uskutečňováno, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění. Na dokladu musí být také uveden rozpis plateb na předem stanovené období, nemusí na něm být však uvedeno datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby. Platební kalendáře bývají vystavovány často ze strany dodavatelů energií.
Souhrnný daňový doklad
Souhrnný daňový doklad se vystavuje v případě jednoho nebo více samostatných zdanitelných plnění, která jsou uskutečňována pro stejnou osobu v rámci jednoho kalendářního měsíce. Na dokladu se může objevit jedna nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň. Pokud doklad obsahuje společné údaje pro všechna samostatná plnění, mohou být na dokladu uvedeny pouze jednou.
Souhrnný daňový doklad musí obsahovat údaje, a to samostatně pro každé samostatné zdanitelné plnění a pro každou úplatu. Pro každé samostatné zdanitelné plnění musí být na dokladu uvedeno:
- rozsah a předmět plnění,
- den uskutečnění plnění,
- jednotkovou cenu bez daně a slevu,
- základ daně, její sazba a výši.
Pro každou úplatu pak musí být na dokladu uvedeno:
- rozsah a předmět plnění,
- datum přijetí platby,
- základ daně, její sazba a výši.
Doklad o použití
Doklad o použití se vystavuje například v takovém případě, kdy je použitý hmotný majetek pro jiný účel než pro ekonomickou činnost. Typicky se jedná o případ, kdy je takový majetek použitý pro soukromou potřebu nebo v případě darování. Doklad nemusí obsahovat údaje o označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, a její daňové identifikační číslo. Naopak na něm musí být uveden účel použití.
ČLÁNKY DO MAILU