Sdružení dTest se po čase znovu zaměřilo na internetové prodejce textilu, které začátkem roku káralo za řadu nedostatků. Ukazuje se ovšem, že tito prodejci si zřejmě se zákonem hlavu lámat nezačali. Testování bylo tentokrát zaměřeno na označování zboží a správnost informací. Z 50 testovaných e-shopů prošly zcela bez problémů pouze tři. Jsou to Tchibo.cz, Blažek.cz a i-povlečení.cz.
Ilustrační obrázek.
Prodejci se například snaží nalákat zákazníky na nejrůzněji upravené názvy materiálů. Velmi často dochází k užívání zkratek nebo obchodních názvů. Zákon ale povoluje používat jen schválené názvy vláken. Polyester nebo elastan nezní příliš atraktivně a tak je prodejci nahrazují různými obchodními značkami či laickými názvy. Označení fleece, krajka nebo GoreTex ale není předepsaným názvem vlákna,
říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu. Komerční názvy lze používat jen v případě, pokud prodejce současně uvádí i to, co spotřebitele neplete, tedy oficiální označení vláken.
Na velikosti záleží
To, co spotřebitele často odrazuje od nákupu oblečení na internetu, je vhodný výběr velikosti. U 80 % prodejců totiž označování velikosti neodpovídá české normě. U většiny prodejců lze dohledat tabulku velikostí, ale jen u pěti z hodnocených odpovídala s jistou tolerancí normě. Vlastní rozsahy velikostí má asi 60 % prodejců a stává se, že se liší i v rámci sortimentu,
komentuje Miloš Borovička. Pro označování písmennými kódy S, M, L nebo XL platí technická norma, která určuje jak označovat rozsahy velikostí. Není ale závazná a tak si každý výrobce může určit rozsah velikostí sám. U 30 % subjektů rozsahy velikostí neodpovídají platným normám a 40 % obchodů rozsah velikostí vůbec neuvádí. Zákazník sice může nevhodnou velikost vyměnit, ale náklady a čas s tím spojené ho od dalšího nákupu u stejného internetového prodejce mohou odradit.
Když už zákazník nějaký kus textilu pořizuje měl by se rozhodovat i podle toho, jak o něj bude pečovat. Takové informace jsou ale nedostatkovým zbožím. Informovat o způsobu údržby prodejcům opět nařizuje zákon, ale drží se ho jen 5 z 50 prověřených. Některé e-shopy svou povinnost ignorují nebo se ji snaží splnit zcela nevyhovujícím způsobem. Jeden z prověřovaných prodejců například odkazoval na pokyny na štítku. Jenže ten zákazník uvidí, teprve až mu zboží přijde domů. Uvedené řešení nemůže v internetovém prodeji obstát,
uvádí příklad špatného postupu Miloš Borovička.
Sdružení dTest připomíná, že za neuvedení informace o údržbě textilu sice prodejce být pokutován nemůže, ale měl by se tímto bránit. V případě, že by zákazník vypral kus, který se prát nemůže a musí se čistit v čistírně, a ten by se poničil, měl by nárok na náhradu škody.
ČLÁNKY DO MAILU