Nejen zaměstnavatelům ale i osobám samostatně výdělečně činným se výrazně změní postup odvodu pojistného v případě, kdy se rozhodnou pro vstup do druhého pilíře důchodového spoření. Část pojistného budou nadále odvádět České správě sociálního zabezpečení a část dle nových pravidel prostřednictvím finančních úřadů zvoleným penzijním společnostem.
OSVČ jako účastník druhého pilíře důchodového spoření
Účastník druhého důchodového pilíře OSVČ bude povinně platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve výši 26,2 procent z měsíčního vyměřovacího základu. Dalších 5 procent (3 procenta stejně jako jiné osoby samostatně výdělečně činné platí ČSSZ a další dvě procenta navíc) bude součástí důchodového spoření.
Rozdíl v odvodech OSVČ účastníka prvního a druhého důchodového pilíře:
| OSVČ | Odvod z vyměřovacího základu | Z toho: |
|---|---|---|
| Účastník penzijního pojištění – I. pilíř | 29,2 % ČSSZ | – 28 % na důchodové pojištění - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti |
| V případě účasti na nemocenském pojištění | 2,3 ČSSZ |
| OSVČ | Odvod z vyměřovacího základu | Z toho: |
|---|---|---|
| Účastník důchodového spoření – II. druhý pilíř | 26,2 % ČSSZ | – 25 % na důchodové pojištění - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti |
| Důchodové spoření | 5 % (3 + 2 % navíc) zvolené penzijní společnosti prostřednictvím finančního úřadu | |
| V případě účasti na nemocenském pojištění | 2,3 % ČSSZ |
Pojistné na důchodové spoření
Důchodové spoření se bude platit prostřednictvím finančního úřadu zvolené penzijní společnosti za celý kalendářní rok. Přitom je možné platit pojistné předem. Výše pojistného se stanoví uvedenou procentní sazbou z vyměřovacího základu a zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Znamená to, že od měsíce, kdy se OSVČ stane účastníkem důchodového spoření, platí měsíční zálohy na důchodové pojištění České správě sociálního zabezpečení a další část odvede na důchodové spoření (měsíční zálohy nejsou povinné).
ČSSZ samozřejmě musí o této skutečnosti vědět, protože pro účastníky druhého pilíře platí o tři procenta nižší sazby pro odvod na důchodové pojištění a pokud by to nevěděla, evidovala by logicky u pojištěnce dluh. Je tedy nezbytné od měsíce, za který OSVČ začne platit zálohy nižší, informovat o sazbě pojistného, z níž si vypočetla novou zálohu na pojistné. Oznamovací povinnost se zruší v okamžiku, kdy bude příslušná okresní správa sociálního zabezpečení získávat z Centrálního registru smluv údaj o účastníkovi důchodového spoření nejen při zahájení činnosti, ale automaticky i v případě, kdy se OSVČ stane účastníkem důchodového spoření v průběhu výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Správcem Centrálního registru smluv bude od roku 2013 specializovaný finanční úřad (SFÚ). Tomu bude svěřena registrace smluv účastníků důchodového spoření a elektronická komunikace s penzijními společnostmi.
Základ pojistného na důchodové spoření
Základem pojistného na důchodové spoření je součet dílčího základu pojistného ze samostatné výdělečné činnosti, včetně případného dílčího základu z pojistného ze závislé činnosti (pokud je OSVČ současně s podnikáním zaměstnána). Základ pojistného nemůže být vyšší než maximální roční základ na důchodové spoření, bude se tedy platit maximálně ze stropu pro sociální pojištění. V roce 2013 bude činit 1 242 342 korun.
Důchodové spoření se v době pobírání nemocenské a mateřské platit nemusí.
Jestliže bude maximální vyměřovací základ kupříkladu dosažen prostřednictvím závislé činnosti, pak je vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nula. Při překročení maximálního vyměřovacího základu kombinací závislé činnosti a podnikání, bude pojištěnec žádat o vrácení přeplatku obdobně, jako žádá nyní Českou správu sociálního zabezpečení.
Pojistné se stejně jako zálohy na důchodové pojištění nebude platit za kalendářní měsíce, v nichž OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
Odvod důchodového spoření finančním úřadům
K odvodu důchodového spoření se OSVČ nemusí nijak registrovat, postačí, že je u příslušného finančního úřadu registrována jako poplatník k dani z příjmu fyzických osob, protože obecným právním předpisem pro správu pojistného na důchodové spoření je daňový řád. Pojistným obdobím je pro osoby samostatně výdělečně činné kalendářní rok. Z pohledu zákona o důchodovém spoření je možné zahájit účast na důchodovém spoření pouze prvním dnem kalendářního měsíce. Nemůže tedy docházet k situacím, kdy by okamžik vzniku účasti připadal na jiný než první den kalendářního měsíce.
U osoby samostatně výdělečně činné spadá do základu pojistného celý vyměřovací základ z období, ve kterém došlo ke vzniku účasti na důchodovém spoření (tímto obdobím je samozřejmě kalendářní rok). Nejméně komplikovanou variantou zřejmě bude pro OSVČ zahájení účasti na důchodovém spoření k začátku období, tj. vždy k 1. lednu.
Pojistné přiznání
Poplatník podává po skončení zdaňovacího období pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření. Jde v podstatně o obdobu daňového přiznání (mělo by být jeho součástí). Podává se tedy ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí pojistného období (k 1. dubnu následujícího roku). Případně ve lhůtě 6 měsíců po uplynutí pojistného období, jestliže je zpracováno daňovým poradcem nebo advokátem (k 1. červenci následujícího roku).
Pojistné je splatné v poslední den lhůty stanovené pro podání pojistného přiznání. Ovšem je možné platit před datem splatnosti s tím, že bude pojistné převedeno na příslušný účet důchodového spoření, i když není dosud splatné. Jednalo by se v takovém případě o převoditelný přeplatek.
ČLÁNKY DO MAILU