Názory k článku Důchodová reforma jako bič na OSVČ? Chtějí jim vzít důchody, nebo zvýšit odvody

Tak nějak jsem se smířil s nízkým důchodem, holt člověk došetří, nebo zhebne.
Ale koukám že se toho nejspíš ani nedožiju.
Snad bude na pracáku teplo. ¯\_(ツ)_/¯

Je zajímavé, že právě OSVČ si dnes stěžují na nízký důchod, který dnes pobírají: Představte si dnes téměř 80tiletou testaurátorku fresek - fakt odbornici, která za svůj život vydělala na dva domy (jeden činžovní) a ztěžuje si, že kdyby dnes ještě nepracovala k důchodu, zemřela by hlady. Že prý zaplatí poplatky za bydlení ve starším rodinném domě, ve kterém bydlí a poplatky za telefon, a má po důchodě... Tak nevím, jak se OSVČ smiřují s nízkým důchodem a co v tom vězí?

Papouškujete, co některý politik nehorázně vypustil do éteru, aniž by rozuměl danému tématu, kterému by rozumět ve svém postavení měl.
Jsem důchodkyně, OSVČ od roku 1991. A vůbec si nestěžuji.

To je dost dobrý... To jste výjimka, protože OSVČ se snaží odvádět státu co nejméně od r. 1989. Za Komoušů to bylo ve volných profesích samozřejmé. Tak nevím, z čeho Vám mohli vypočítat dobrý důchod, když jste si dopředu nenaškudlila z daní, což byl běžný praktikl. Krejčíř to dělal taky tak.

OSVČ musí odvádět dle zákona.
Když má velké zisky, musí odvádět hodně.

Proč by paní byla výjimka? Já si na vypčtený důchod také nestěžuji. Asi normálně pracovala a normálně odváděla co měla. To je prostě situace tak u 2/3 OSVČ. V té zbývající třetině jsou pak jednak nešťastníci, kteří mají dlouhodobě problém se vůbec uživit, a jsou rádi, že jsou rádi, ale jinou práci neseženou. Dále ti, kteří prostě jen neumějí počítat a nemyslí na budoucnost. A pak samozřejmě "podnikavci" kteří se snaží šulit kde mohou, a po pěti pivech a třech rumech se v nálevnách holedbají jak jsou chytří, jak v tom umí chodit, a co všechno si "odečtou z daní". (Že jde dílem o živnostenskou latinu, a dílem o chvástání, kterému učiní přítrž první kontrola z finančního úřadu, to je věc jiná...)

Jestli ono to nebude tím, že až do konce r. 2008 se na umělce, profesionální sportovce a jiná tzv. "svobodná povolání" nenahlíželo jako na běžné OSVČ, což byl jistý relikt z doby "reálného socialismu". A vykonavatelé takových činností nebyli povinně sociálně pojištěni (zejména z důvodu "nesoustavnosti" příjmů). Mám za to, že restaurátoři mezi takto posuzovaná svobodná povolání patřili také. Teprve od r. 2009 jsou tato povolání považována za standardní SVČ.

Nicméně, jak ti umělci, tak třeba ti sportovci, si mohli (i za socíku) platit důchodové pojištění dobrovolně. Ale podle informací z veřejně dostupných zdrojů z. r. 2008 tak činila před zavedením povinnosti DP jen asi 1/5 z nich, přičemž je otázka, kolik si "na důchod" raeálně platili. Zda minima, nebo více. To totiž bylo a je u DDP (na rozdíl od OSVČ) v reži plátce, zda sui minimum navýší.

Jinak ty velmi nízké důchody jsou OSVČ vyměřovány jen v jednotkách případů (z cca 20 tis. OSVČ, ročně odcházejících do důchodu). A většinou jde o jedince, kteří ani jako zaměstnanci nebyli žádní "lumeni", chybí jim roky pojištění, často byli v evidenci ÚP a podobně. Takže jde spíš o "poplašné zprávy" a snahu OSVČ více ždímnout. Podle seriózních analýz jsou totiž nově vyměřované důchody OSVČ sice nižšší než u zaměstnanců, ale jen o cca 10 -15 %. (Mně třeba podle předběžného výpočtu vychází, že kdybych požádal nyní o předčasný důchod [krácený za 4 čvrtletí předčasnosti a ztratil bych také rok pojištění] byl by mi vyměřen ve výši lehce nad 15 tis. Kč. Čili není to taková hrůza, zejména bydlím-li levně a něco si přivydělám. A SVČ se živím 28 let).

Pane nullo, podnikal jsem v jistém polygrafickém řemesle celé tři roky! Pak mi umřel spolužák, se kterým jsme to rozjeli. A měli jsme roční obrat dost přes 1 milion v r. 1990! Po smrti kolegy už to v jednom člověku vůbec nešlo stíhat. Šel jsem do závisláku k vykořisťovateli. Nyní si na důchod nezatěžuji i když ještě chodím do práce. Kdybych zůstal v OSVČ s tím, co jsem měl možnost odvádět, byl bych na tom mnohem hůř a měl bych důchod jako ta restaurátorka a navíc prd majetek.

V článku někdo pláče o malých platbách, které platí OSVČ. Když ale chce OSVČ dobrovolně navýšit platby na DP, tak to nejde. Z mého pohledu divné. Prý neexistuje způsob, jak platby dobrovolně navýšit. Toto mi řekla pracovnice na přepážce ČSSZ v Děčíně. Nerad bych zase slyšel nějaké pohádky o parazitech. Máte i jiné zkušenosti?

Zvýšit si platby (ať už zálohově, nebo jednorázově) a použít je pro výpočet důchodu samozřejmě lze. Stačí v přehledu v oddílu E. na řádku 33 "Určený vyměřovací základ" vyplnit hodnotu vyšší, než je vypočtená a podle toho pak vyjde kolik má být za daný rok zaplaceno pojistného. S navýšením a zohledněním při výpočtu důchodu tedy není problém.

Nicméně, je potřeba si uvědomit, jak a z čeho se důchody, respektive jejich procentní výměra, počítají. A to je z osobního vyměřovacího základu (průměrného měsíčního výdělku v aktuální hodnotě peněz) z rozhodného období.

Prvním rokem rozhodného období je rok, kdy dosáhnete 19 let, nejdříve však r. 1986, a posledním je rok před odchodem do důchodu. Například v mém případě bude rozhodné období 1986 až 2019 o délce 420 měsíců (35 let)! Postupuje se tak, že se vyměřovací základy z nichž bylo odvedeno pojistné (vlastně skutečné hrubé výdělky) za jednotlivé roky vynásobí přepočtovými koeficienty, čímž se převedou na aktuální hodnotu peněz a následně sečtou za celé rozhodné období, tedy u mne za 35 let. A ten součet se pak podělí počtem dnů rozhodného období, sníženým o tzv. vyloučené doby (nemoc, mateřská, vojna a pod.), a vynásobí průměrným počtem dnů v měsící, čímž se získá tzv. osobní vyměřovací základ (OVZ), který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku za rozhodné období v aktuálně hodnotě peněz. OVZ se pak porovná s redukčními hranicemi. Pro většinu lidí je podstatná první, ve výši 44 % průměrné mzdy, kdy OVZ do této hranice (letos 15328 Kč) se ponechává celý, a nad tuto hranici se redukuje na 26 %, čímž se získá výpočtový základ. (OVZ nad druhou redukční hranici, letos 139340 Kč se redukuje na nulu.) Výpočtový základ se pak použije ke stanovení procentní výměry důchodu, kdy za každý rok pojištění (odpracovaný, nebo náhradní doba) náleží 1,5 % z výpočtového základu.

Drobný problém při rozhodování o případném dobrovolném navýšení pojistného je v tom, že zaplacená částka, třeba jednorázově, se "rozmělní" do celého rozodného období! Tedy konkrétně v mém případě by mi navýšení záloh např. o 10000 Kč měsíčně (nebo 120 tis. za rok) zvýšilo OVZ o cca 980 Kč. A pokud se týká výpočtového základu, záleželo by, zda je OVZ nad nebo pod první redukční hranicí. Pokud vychází nad (můj případ), do výpočtového základu by se za těch 120 tis. odvodů dostalo jen necelých 260 Kč. Pokud pod redukční hranici, dostane se tam ta "skorotisícovka" celá. A pokud se týká důchodu, tak např. při uznání 46 let celkové délky pojištění (nezaměňovat s rozhodným obdobím) by se v případě OVZ pod redukční hranicí zvýšil důchod asi o 675 Kč/měs, zatímco v případě OVZ nad redukční hranicí jen o nějakých 175 Kč/měs. Návratnost případného navýšení (za předpokladu, že si je můžete dovolit) si jistě každý dokáže spočítat. (Pokud vychází OVZ i po zaplacení těch 120 tis. pod redukční hranici, je návratnost cca 15 let, pokud nad, je to za hranicí dožití, neb nárůst důchodu je nepatrný...)

Jestli se to vyplatí nebo ne je v případě OVZ pod redukční hranicí individuální úvaha (obdobně jako "práce nad nárok"). První předpoklad je, že na to ten živnostník vůbec má, aby si dobrovolně navýšil odvody, to je zásadní.

Pak už jde jen, při té cca patnáctileté návratnosti, o "sázku s bohem", zda to dostanu zpět, či nikoli ;-)

Slušnou šanci výhry mají ženy, neb ty podle posledních statistik ČSSZ pobírají důchod v průměru cca 29 let, zatímco muži asi o deset let méně. Při úvahách má význam i to, zda ten kdo by si odvod navýšil žije v manželství nebo ne (a jak starý je partner), s ohledem na případný pozůstalostní důchod.

Pokud je ale OVZ nad redukční hranicí, navyšování odvodů na DP je ekonomický nesmysl. Výrazně vhodnější je nějaké spoření, nebo investice.

Samozřejmě, že jde platit víc na důchody. (nejde jen platit víc na nemocenskou bez zvýšení důchodů). Jen bohužel musíte vědět jak na to, protože některé úředníci s tím vůbec nepočítají a volají vám, abyste si to "opravil". Navíc to volají s takovou jistotou chyby a pošlou vám do emailu, jak si to máte opravit, že když jim uvěříte, přijdete např. o započitatelnou dobu.
Více trochu zde: https://www.mesec.cz/clanky/dobrovolne-socialni-pojisteni-aneb-zpusob-jak-neprijit-o-duchod/

Přes deset let jsem živnostničil a neuvěřitelně mě štvaly minima.

V letech kdy jsem vydělal dost jsem měl hodně peněz a v letech kdy jsem živořil, mě zabíjely.

Bych celý sociální systém zreformoval:
1) zavedl bych zase druhý pilíř na kterém by se shodly všechny strany aby se fakt spořilo a nebyl jen "průtokáč"
2) bych úplně zrušil superhrubou mzdu a podobné daně z daně atd ať se vidí kolik fakt platí zaměstnanci
3) bych úplně zrušil minimální odvody u zdravotního a sociálního pojištění, protože neskutečně drtí ty, kteří dělají jen pár věcí za rok a pak se jim vůbec nevyplatí mít živnost
4) nechal bych platit stejné daně zaměstnance i živnostníky a tím myslím všechny daně, sociální, zdravotní i daň z příjmu
5) bych rozvolnil výdajové paušály, ať na ně došáhne drtivá většina živnostníků, ubylo by tak byrokracie

Vedlo by to k tomu, že živnostníci by měli větší důchody, zmenšila by se byrokracie a odstranily vyjímky z vyjímek.

Mimochodem v současné době, pokud někdo nevydělává pár set tisíc, musí podnikat načerno, protože ho jinak právě platby ne na dani ale minima na sociálním pojištění zabijí.

Měl by být systém, že když chcete být čestný, což je standard a prodáte věc, či službu byť za korunu můžete se stát živnostníkem a zdanit to, ale spravedlivě!

To se teď neděje, jakmile se stanete živnostníkem, zabijí Vás minima na sociálním a zdravotním pojištění! Vede to pak k šedivé ekonomice a k tomu, že nízkopříjmoví nedaní vůbec a nebo jdou ještě na pracák/sociálku a nejen že nedaní ale i berou!

Lidé by měli mít možnost pracovat a danit i třeba sto tisíc ročně. V situaci, kdy má zaplatit člověk, který vydělá nějakých pár desítek až sto, či dvěstě tisíc nějakých 12*(2352+1803) = 49 830 Kč, tak se na to prostě vykašle a jde to dělat načerno.

Neměly by být žádná minima, měly by být jen procenta. Máš obrat 150 000 Kč, zisk 75000 Kč, zaplatíš z toho 15 procent daň, 7,5 procent zdravotní a třeba 15 procent sociální a hotovo.

Když jsem začínal byly minima sociálního 800 a zdravotního 700 tuším, dohromady 1500, a nikdy jsem nechápal proč vlastně existuje minimální daň, je to nespravedlnost, kdy odvádíte daň z něčeho co ani nevyděláte, podle mě je to na ústavní soud, protože je to zjevná nesprvedlnost platit daň z něčeho, co člověk ani nevydělá!

Body 4 a 5 si trochu odporuji, ne?