Názor k článku Důchodová reforma jako bič na OSVČ? Chtějí jim vzít důchody, nebo zvýšit odvody od ViR - Zvýšit si platby (ať už zálohově, nebo jednorázově)...

Zvýšit si platby (ať už zálohově, nebo jednorázově) a použít je pro výpočet důchodu samozřejmě lze. Stačí v přehledu v oddílu E. na řádku 33 "Určený vyměřovací základ" vyplnit hodnotu vyšší, než je vypočtená a podle toho pak vyjde kolik má být za daný rok zaplaceno pojistného. S navýšením a zohledněním při výpočtu důchodu tedy není problém.

Nicméně, je potřeba si uvědomit, jak a z čeho se důchody, respektive jejich procentní výměra, počítají. A to je z osobního vyměřovacího základu (průměrného měsíčního výdělku v aktuální hodnotě peněz) z rozhodného období.

Prvním rokem rozhodného období je rok, kdy dosáhnete 19 let, nejdříve však r. 1986, a posledním je rok před odchodem do důchodu. Například v mém případě bude rozhodné období 1986 až 2019 o délce 420 měsíců (35 let)! Postupuje se tak, že se vyměřovací základy z nichž bylo odvedeno pojistné (vlastně skutečné hrubé výdělky) za jednotlivé roky vynásobí přepočtovými koeficienty, čímž se převedou na aktuální hodnotu peněz a následně sečtou za celé rozhodné období, tedy u mne za 35 let. A ten součet se pak podělí počtem dnů rozhodného období, sníženým o tzv. vyloučené doby (nemoc, mateřská, vojna a pod.), a vynásobí průměrným počtem dnů v měsící, čímž se získá tzv. osobní vyměřovací základ (OVZ), který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku za rozhodné období v aktuálně hodnotě peněz. OVZ se pak porovná s redukčními hranicemi. Pro většinu lidí je podstatná první, ve výši 44 % průměrné mzdy, kdy OVZ do této hranice (letos 15328 Kč) se ponechává celý, a nad tuto hranici se redukuje na 26 %, čímž se získá výpočtový základ. (OVZ nad druhou redukční hranici, letos 139340 Kč se redukuje na nulu.) Výpočtový základ se pak použije ke stanovení procentní výměry důchodu, kdy za každý rok pojištění (odpracovaný, nebo náhradní doba) náleží 1,5 % z výpočtového základu.

Drobný problém při rozhodování o případném dobrovolném navýšení pojistného je v tom, že zaplacená částka, třeba jednorázově, se "rozmělní" do celého rozodného období! Tedy konkrétně v mém případě by mi navýšení záloh např. o 10000 Kč měsíčně (nebo 120 tis. za rok) zvýšilo OVZ o cca 980 Kč. A pokud se týká výpočtového základu, záleželo by, zda je OVZ nad nebo pod první redukční hranicí. Pokud vychází nad (můj případ), do výpočtového základu by se za těch 120 tis. odvodů dostalo jen necelých 260 Kč. Pokud pod redukční hranici, dostane se tam ta "skorotisícovka" celá. A pokud se týká důchodu, tak např. při uznání 46 let celkové délky pojištění (nezaměňovat s rozhodným obdobím) by se v případě OVZ pod redukční hranicí zvýšil důchod asi o 675 Kč/měs, zatímco v případě OVZ nad redukční hranicí jen o nějakých 175 Kč/měs. Návratnost případného navýšení (za předpokladu, že si je můžete dovolit) si jistě každý dokáže spočítat. (Pokud vychází OVZ i po zaplacení těch 120 tis. pod redukční hranici, je návratnost cca 15 let, pokud nad, je to za hranicí dožití, neb nárůst důchodu je nepatrný...)