Dva roky pandemie a omezení, počet OSVČ hlavních ale překvapivě rekordně vzrostl

Počet OSVČ hlavních rekordně vzrostl

Jak ukazují data (ČSSZ), ke konci roku 2021 v Česku podnikalo 634 205 OSVČ hlavních, což je o 23 tisíc více než před rokem. Oproti rekordnímu roku 2011 sice úřady registrují o 16 tisíc méně OSVČ hlavních, loňský meziroční nárůst byl však rekordní. Tolik OSVČ hlavních nepřibylo za posledních 12 let.

Množství OSVČ se tak zvýšilo navzdory pandemii a opatřením, která trvají prakticky již dva roky. Celkově v ČR aktuálně podniká o 36 tisíc OSVČ hlavních víc než na konci posledního předpandemického roku 2019.

Zdroj: ČSSZ

OSVČ vedlejších zůstává stabilně okolo 444 tisíc

OSVČ vedlejších k 31. prosinci 2021 v ČR působilo 443 891. Oproti předloňskému konci roku jde o nárůst o 4 tisíce, a oproti konci roku 2011 je to dokonce o 92 tisíc více. Ačkoli přibylo i OSVČ vedlejších, jejich množství se zvyšuje stále méně a v posledních několika čtvrtletích zůstává stabilně okolo 444 tisíc.

Psali jsme: Počet OSVČ v Česku je opět rekordní, nejvíce jich přibylo ve Středočeském kraji

Celkově ke konci roku 2021 v ČR podnikalo 1 078 096 OSVČ, což je o 27 tisíc více než před rokem. Oproti rekordnímu konci loňského září je to jen o 2 tisíce OSVČ méně. Jak navíc ukazují dlouhodobá data, jde o tradiční sezónní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ nižší v porovnání s letními měsíci v roce. Je to způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce.

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Nestojí za nárůstem švarcsystém?

Zůstává nicméně otázkou, zda za nárůstem OSVČ hlavních nestojí částečně i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití v koronakrizi zesílil. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to někdy má podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly. Sotva lze předpokládat, že by nejistoty spojené s pandemií zatraktivňovaly drobné podnikání. Řada OSVČ měla existenční problémy, které řešila čerpáním státního kompenzačního bonusu. Problémy měli a mají zaměstnavatelé, kteří v rámci úsporných opatření mohli namísto standardních zaměstnaneckých smluv a dohod přejít ke spolupráci s drobnými dodavateli v postavení OSVČ, uvedl před časem serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

Co udělá s počty EET?

Otazník rovněž visí nad tím, jak se do budoucího vývoje promítne chystaný konec EET. Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení již návrh zákona, který EET definitivně stopne. Ministerstvo očekává, že tím sníží byrokratickou zátěž i náklady OSVČ a firem, což by mohlo zvýšit zájem o podnikání.

Hlavním důvodem pro zrušení EET je, že v podnikatelském segmentu došlo k významným změnám, především k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro rok 2017 se počítalo s 20% podílem bezhotovostních plateb, pro rok 2025 se odhaduje až 80 %. Pro rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 %, doplňuje ministerstvo k důvodové zprávě k zákonu.

Pokles hotovostních plateb totiž podle ministerstva oslabuje význam evidence tržeb, neboť snižuje množství transakcí, které EET podléhají. Digitální formy obchodu již nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti vzhledem k tomu, že za digitální transakcí zůstává stopa. Jak doplnilo ministerstvo financí, většinu poplatníků to vede k tomu, že danou transakci promítnou do tvrzení svých daňových povinností.

Psali jsme: Stanjura navrhl zrušit EET, většina plateb je bezhotovostních, argumentuje