Magistrát hlavního města Prahy řeší dva problémy: granty na kulturu, konkrétně také na podporu divadel, a transformaci divadel – příspěvkových organizací na jiný typ organizace. Na první pohled to nemá s podnikáním nic společného. V pozadí však je zajímavá otázka: Co je to podnikatelský subjekt? Ale popořádku.
2 problémy pražského magistrátu
Granty
Letos magistrát rozděloval granty podle nového systému. Jedním z jeho pilířů je novinka, kterou vymyslel radní pro kulturu Milan Richter (ODS) – dotace na vstupenku. Spočívá v tom, že divadlo, které o tento grant zažádá a projde jistým primárním sítem, dostane peníze podle počtu prodaných vstupenek. V konečném důsledku to tedy vypadá tak, že by si přilepšila soukromá divadla, podnikatelské subjekty s komerčním repertoárem. Je totiž celkem logické, že například muzikál je „masovka” s vysokým počtem diváků a nelze ho házet do jednoho pomyslného pytle s malým divadlem, které uvádí současnou náročnou dramatiku německy mluvících zemí. Má taky plno, ale diváků je prostě z logiky věci méně. Princip je ten, že si daňový poplatník přidá prostřednictvím peněz z magistrátu na vstupenku určitý obnos, o který by ho do důsledku vzato vyšla vstupenka na pokladně dráž.
Transformace
Několik pražských divadel pořádalo nedávno tiskovou konferenci. Jsou to divadla se statutem příspěvkových organizací Magistrátu hlavního města Prahy. Praha jako jejich zřizovatel se je chystá transformovat. Podle platné Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy z roku 2007 by měla transformace probíhat tak, že se z příspěvkové organizace stane obecně prospěšná společnost. Jejím spoluzakladatelem bude právě pražská radnice, která jako vklad vloží majetek, který bude nově vzniklá „ópéeska” využívat, a podpoří nový subjekt čtyřletým grantem. Podle zástupců divadel však vypadají jednání s radním tak, že se radnici do spoluzakladatelství moc nechce a radní tvrdí, že je jedno, jestli budou o.p.s. nebo s.r.o.
Víte, kdo je podnikatel?
Ministerstvo financí ČR (MF) mělo potřebu napsat na pražský magistrát dopis, v němž upozorňuje, že je nutné oddělit podnikatele a neziskový sektor. Dopis byl adresován přímo panu primátorovi,
upřesňuje pro business server Podnikatel.cz Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího MF. Poukazuje ale na samozřejmou věc, že ministerstvo nemá žádný vliv na to, jak hospodaří města a kraje se svými finančními prostředky. Dopis je tedy jen upozorněním, doporučením, vyjádřením názoru ministerstva, které primátor Pavel Bém může vzít v úvahu nebo bez mrknutí oka zahodit.
Jak hovoří zákony?
Paragraf 2 obchodního zákoníku: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Podnikatelem je:
- osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
- osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
- osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
- osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
Paragraf 2 zákona o obecně prospěšných společnostech:
Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která:
- je založena podle tohoto zákona,
- poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a
- její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena.
Obecně prospěšná společnost je tedy také svého druhu podnikatel. Jeden ze základních rozdílů oproti s.r.o. ale je skutečnost, jak o.p.s. nakládá se svým ziskem.
Ve veřejném zájmu
Co je to veřejný zájem není sporné jen v oblasti kultury. Je nutné ho definovat i jinde, třeba v souvislosti se zdravotnictvím. Veřejný zájem je zájem o to, co přináší prospěch veřejnosti,
definuje kruhem magistrátní kulturní politika. Ale pojmu se pak vyhýbá tím, že ho nahrazuje pojmem „cíl”.
Je ve veřejném zájmu, aby měla Praha síť souborových divadel, která bude podporovat?
Bez státu to nejde
Podpora kultury je složitá kapitola. Jasné ale je, že se kultura bez podpory státu, měst a krajů neobejde. A nejen v Česku, ale i v mnohem vyspělejších evropských demokraciích. Podnikání v kultuře přináší jen omezené zisky. Příklad: Divadlo Archa o.p.s. v Praze je soběstačné z 50 procent, což je podle jeho ředitele Ondřeje Hraba ve srovnání s podobnými divadly v zahraničí nadstandard.
Je správné, že díky nerozděleným magistrátním grantům na rok 2008 už tři měsíce nemá od pražského magistrátu ani korunu a žije z půjček přátel?
Vécezdrojově
Vícezdrojové financování je zaklínadlem kulturních politik. Jedním ze zdrojů je sponzoring. Ziskový podnikatelský sektor samozřejmě podporuje ten neziskový, ale jen omezeně. Neziskový sektor v oblasti kultury se už většinou dobře vycvičil v umění, kterému se říká fundraising – hledání a získávání finančních zdrojů.
Ať rozhodují daňoví poplatníci
V jednom starším výzkumu, který v roce 2005 provedla agentura Median pro neziskovou organizaci Fórum dárců, se vyjádřilo 50 % dotázaných pro daňové asignace. Odpovídali na otázku, jestli by 1 % ze svých daní chtěli dát konkrétní neziskové organizaci.
Politici a úředníci rozhodují o penězích daňových poplatníků. Investice do dálnic nebo stadionů jsou jaksi samozřejmé. Investice do kultury ne. Je čas, aby rozhodovali sami daňoví poplatníci a začaly se vést vážné diskuze o daňových asignacích.
ČLÁNKY DO MAILU