Listovní tajemství patří mezi základní práva každého člověka. Toto právo se nevztahuje pouze na dopisy zasílané poštou, ale i na veškeré další písemností bez ohledu na způsob, jakým jsou zasílány. Listovní tajemství se jednoznačně vztahuje i na e-mailové zprávy nebo třeba zprávy SMS.
Ochrana listovního tajemství je řešena i v trestním zákoníku, kde je úmyslné porušení listovního tajemství považováno za trestný čin. Právní normy jednoznačně zaručují ochranu soukromých písemností a veškerých soukromých sdělení.
Zákoník práce také řeší ochranu soukromí zaměstnance. Dává však možnost zaměstnavateli, v závažných případech, provádět kontrolu elektronické pošty, ale jen za předpokladu, že je o monitorovacím systému zaměstnanec předem informován. Na technické možnosti kontroly e-mailové pošty zaměstnance jsme se ptali odborníka na IT. Čtěte více: Konec vyhýbání soudním obsílkám. Odpovědnost padá na adresáta
Listovní tajemství v legislativě
Listovní tajemství je upraveno už v samotné Listině práv a svobod (Zákon č. 2/1993 Sb.) Konkrétně o listovním tajemství pojednává článek 13. Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů bez ohledu na způsob, jakým jsou zasílány. Mezi takové zprávy a záznamy lze jednoznačně řadit i e-mail. Stejně tak se zaručuje tajemství zpráv podávaných například telefonem. Listina však jasně hovoří i o možných výjimkách, které dále stanoví zákon.
Další právní úpravu pro ochranu listovního tajemství najdeme v Trestním zákoně. Trestní zákon č. 140/1961 Sb. ve své části druhé definuje trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti. Podle § 239 Trestního zákona lze za úmyslné porušení „listovního tajemství“ potrestat odnětím svobody až na šest měsíců. Přičemž se nepřihlíží na obsah písemnosti ani na hodnotu sdělované informace. Čtěte více: O svobodě podnikat
Peněžitým trestem, zákazem činnosti, propadnutím věci či dokonce odnětím svobody až na 1 rok bude podle § 257a Trestního zákona potrestán ten, kdo v úmyslu způsobit jinému újmu nebo zajistit sobě prospěch, získá přístup k nosiči informací, informace neoprávněně užije, zničí je, poškodí je nebo učiní zásah do technického či programového vybavení počítače nebo jiného telekomunikačního zařízení. Trestného činu se podle Trestního zákona může dopustit zaměstnavatel třeba tím, že zneužije ve svůj prospěch data, které si zaměstnanec uložil například na svou disketu. Čtěte více: Než si do firmy pustíte internet, vyzbrojte se!
Zaměstnanec je povinen plně využívat pracovní dobu
Na jedné straně máme ochranu listovního tajemství a zpráv, na druhé straně je zaměstnanec povinen plně využívat pracovní dobu, tudíž by neměl vyřizovat své soukromé záležitosti. Navíc, pokud se jedná o vyřizování soukromých e-mailů, zaměstnanec v té chvíli zneužívá pracovní prostředky. Tudíž, pokud se bude chtít zaměstnavatel bránit zneužívání pracovních prostředků, může kontrolovat, od koho zaměstnanec e-maily dostává a komu píše. Dokonce by zaměstnavatel mohl při zjištění, že zaměstnanec nevyužívá plně svou pracovní dobu k práci, označit chování takového zaměstnance za porušování pracovní kázně. Zaměstnavatel však nemá právo zkoumat obsah e-mailů, své hodnocení může provádět pouze z adres odesílatelů a příjemců elektronické pošty zaměstnance. Obdobně může zaměstnavatel sledovat i telefonický provoz podniku, může sledovat pouze telefonní čísla a délky odchozích a příchozích hovorů zaměstnanců, nemůže však v žádném případě tyto hovory odposlouchávat. Čtěte více: Informace, to nejdražší, co máme – profesionál mlčí
Zákoník práce kontrolu soukromé elektronické pošty zaměstnance upravuje § 316.
Podle této právní úpravy je zaměstnavatel oprávněn ze závažných důvodů zavést kontrolní mechanismy. O rozsahu kontroly a způsobech, jakým bude kontrola prováděna, musí být zaměstnanec předem informován. Toto platí i při zavádění kamerových systémů nebo sledování telefonického provozu podniku. Čtěte více: Vyplatí se firmě, když zaměstnanec pracuje z domova?
Zákoník práce a ochrana soukromí zaměstnance
§ 316 Zákoníku práce jednoznačně říká, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky včetně výpočetní techniky a telekomunikačního zařízení a dodržování tohoto zákazu může zaměstnavatel přiměřeným způsobem kontrolovat. Čtěte více: Budování firemní kultury je cesta ke spokojeným zaměstnancům
§ 316 odst. 2 však zároveň říká, že zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu či záznamu jeho telefonických hovorů a kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek, které jsou adresovány zaměstnanci. Pokud je závažný důvod a zaměstnavatel chce činnost zaměstnanců kontrolovat, musí podle odst. 3 § 316 Zákoníku práce přímo informovat zaměstnance o rozsahu a způsobech prováděné kontroly. Čtěte také: Je rodné číslo na faktuře nesmysl? Ne, realita všedního dne
Kontrolujete, zda zaměstnanci netráví příliš času vyřizováním své vlastní pošty?
Jak na to aneb co se dá snadno a rychle zjistit
Jak obtížné či snadné je technické řešení kontroly e-mailů zaměstnanců jsme se zeptali odborníka v oblasti informačních technologií KARLA JULIŠE.
Zajímalo nás, jak lze technicky provést kontrolu přijímaných a odesílaných e-mailů zaměstnanců. Jak může zaměstnavatel kontrolu provádět?
KAREL JULIŠ uvádí: Například tak, že zástupce zaměstnavatele, toužící po informacích ze zaměstnanecké pošty, má přístup k obsahům mailboxů jednotlivých uživatelů (zaměstnanců) v rámci souborového systému mailového serveru organizace. Takovýto přístup má mít typicky jen administrátor systému. Tento by ale měl být vázán mlčenlivostí a měl by do uživatelských mailboxů vstupovat jen v odůvodněných technických situacích (údržba, odstraňování závad, přímý požadavek uživatele na pomoc). V jiných případech musí být data v mailboxech považována za důvěrná a přístup k nim musí být regulován
.
KAREL JULIŠ dodává: Nicméně v běžných malých firmách je většinou majitel na úrovni Boha a myslí si, že může všechno, tedy i číst poštu svých zaměstnanců. Technicky to jistě lze, právně nikoli
. Čtěte více: Bojovníci proti terorismu vítězí nad ochranou osobních údajů
Technicky lze soukromou elektronickou poštu kontrolovat i bez vědomí zaměstnance. Právně nikoli. „Pošta je na poštovním serveru ukládána jako obyčejné soubory, nebo jejich části. Prakticky žádný obvyklý souborový systém nevede deník přístupů k souborům pro čtení. Jinými slovy, přečíst soubor na souborovém systému počítače (mám-li k dispozici odpovídající práva) je bez problémů možné naprosto nepozorovaně a neprokazatelně. Zaměstnavatel má tedy, v případě, že mu administrátor systému takováto práva přidělí, naprosto bezpečnou a neprokazatelnou cestu ke čtení nebo pořizování si kopií pošty libovolného uživatele (zaměstnance),“
dodává JULIŠ.
Na závěr KAREL JULIŠ, specialista IT říká: Cest, kudy ukrást uživateli jeho e-mail je mnoho a řada z nich je až provokativně jednoduchá
. Čtěte více: Ačkoli množství hackerů roste, firmy jsou na jejich útoky stále nepřipravené
ČLÁNKY DO MAILU