Elektronická evidence tržeb (EET), která nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou, si klade údajně za cíl narovnat podnikatelské prostředí. Členové vládní koalice se touto frází ohánějí snad častěji než Zdeněk Polhreich vařečkou. Jde však o neskutečné pokrytectví.
Ano, to, že někteří poplatníci platí na daních méně, než kolik by měli, jim zajisté dává konkurenční výhodu a pokřivuje to trh. Jenže tato výhoda částečně kompenzuje jen jiné pokřivení tržního prostředí, které vláda vůbec neřeší, a co hůře, sama jej mnohdy vytváří. Mnohem více totiž trh pokřivuje systém dotací, investičních pobídek a veřejných zakázek. Proti tomu ale vláda samozřejmě zasahovat nebude, ministr financí totiž na tomto pokřivení trhu vydělává a díky němu dostává miliardy korun. Vláda navíc dále deformuje trh investičními pobídkami a dalšími opatřeními, které sice honosně nazývá podporou, ve své podstatě jsou ale více nefér než živnostníci krátící pár tisíc korun na daních.
Trh je pokřivený řadou věcí
EET především nahraje velkým firmám.
Ministerstvo financí nyní očekává, že EET bude ročně generovat nově na daních, až se zapojí všechny povinné subjekty, 18 miliard korun. Pomiňte teď, že toto číslo ministerstvo hodněkrát měnilo a že podle řady ekonomů nemá EET šanci tuto částku přinést. Sám Andrej Babiš, a vlastně celá vládní koalice, předně argumentuje tím, že jde o „férové podmínky“ a narovnání podnikatelského prostředí. Myšlenka narovnání tržního prostředí je zajisté správná a každé podnikatelské oko musí dojetím zamáčknout slzu, když ji slyší.
Faktem však je, že EET nenarovnává podnikatelské prostředí, ale jen jeho drobnou část, čímž jen převrací misku vah ve prospěch velkých firem. Nemá smysl zpochybňovat, že někteří živnostníci krátí daně. Jak už ale ukázala loňská analýza Nejvyššího kontrolního úřadu, která se zaměřila na daňovou mezeru u DPH, pouze 7 % úniků na DPH tvoří nelegální a stínová ekonomika. Oproti tomu 40 % uniká státu u firem, které zkreslují své hospodářské výsledky, a to i za pomoci auditorských společností a tzv. optimalizace.
Zde nutno vládě přiznat plusové body za to, že i v této oblasti se snaží něco dělat. Už rok platí nová příloha přiznání, kde se vyplňují údaje ohledně převodních cen. Jak navíc uvedly před několika dny Hospodářské noviny, na pobočkách finančních úřadů postupně vznikají zvláštní týmy právníků a kontrolorů, kteří se zaměřují výhradně na problematiku takzvaných převodních cen mezi tuzemskými dceřinými firmami a jejich zahraničními matkami. Vzhledem k velikosti daňové mezery je to však pořád málo.
EET převáží výhodu na stranu velkých firem
Není rovněž náhodou, že zavedení EET podporují především velké firmy a podnikatelské svazy, které velké společnosti sdružují. Pro ně totiž zavedení elektronické evidence není problém. Tržby s radostí přiznávají všechny, jelikož si pak dokážou svoji daňovou povinnost snížit později v rámci účetnictví, a to za pomocí týmů poradců a auditorů. Představa, že živnostníci neplatí na daních tolik, kolik by měli, zatímco korporace platí každou korunu, je mylná. Jen u živnostníků se snaha zaplatit na daních co nejméně nazývá krádeží, u velkých firem pak optimalizací.
Trh ve prospěch některých firem ale pokřivují i další věci, například dotace a investiční pobídky. V rozpočtu najdete položku „Výdaje na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům“. Jen v roce činily 44,1 miliardy korun. Na investiční pobídky vydal stát vloni dalších 5 miliard korun. Kromě toho stát v rámci pobídek dává firmám slevy na dani a některé z nich nemusí v Česku prvních pět let vůbec platit daně. Zatímco v případě živnostníků chce stát narovnat tržní prostředí, v případě velkých firem ho cíleně pokřivuje. U živnostníků chceme, aby platili daně, velkým firmám cíleně daně odpouštíme.
Vláda dává přednost regulaci občanů před regulací politické moci
Pokud to tedy vláda myslí s narovnáním tržního prostředí vážně, ať si posvítí na optimalizace velkých firem, omezí dotace a zruší investiční pobídky. Na samotný článek by pak vydala problematika veřejných zakázek a klientelistických vazeb. Vládní koalice, a to jí je ke cti, schválila registr smluv, zároveň však následně ustrnula na cestě k transparentnímu vládnutí. Další potřebné zákony v této oblasti čekají na schválení, nebo dokonce ani ještě nemají paragrafové znění.
Jak napsali lidé z projektu Rekonstrukce státu ve svém hodnocení prvních dvou let vlády, různé mutace vlivu obchodních zájmů na rozhodování politiků a úředníků přetrvávají, ať už nenápadně, například skrze polostátní firmy jako ČEZ nebo Česká pošta, nebo viditelně v působení bývalých zaměstnanců skupiny Agrofert v politické sféře. Celkově to tak působí, že vláda dává přednost regulaci občanů před regulací politické moci. Daňové zákony dostaly přednost před zprůhledněním veřejných výdajů. Pravomoci finančních úřadů před pravomocemi Nejvyššího kontrolního úřadu. Majetková přiznání občanů před majetkovými přiznáními veřejných funkcionářů,
píše se v hodnocení.
Lepší charakteristiku stávající vlády jen těžko najdete.
ČLÁNKY DO MAILU