Tyto projekty jsou sice velice zdařilé a svým způsobem velice nápadité, ale v případě offline režimu to prostě nebude fungovat!
V zákoně je jasně uvedeno, že okamžikem přijetí finanční hotovosti jsem povinen vystavit účtenku. Je naprosto jedno jestli bude elektronická nebo tištěná, jsem ji ale povinen vystavit a to obratem, NE DO 48 HODIN NEBO 5 DNÍ, do této doby jsem povinen jí evidovat, tedy získat FIK kód.
Pokud si pořídím aplikaci tohoto ražení, přijdu ráno do krámku, zapnu aplikaci, připravím si kasabloček a vypadne mi internet, jsem nahraný.
Mohu útržky vystavovat jak se mi zlíbí, ale na webu Malé pokladny nebo Teety se žádná účtenka prostě neobjeví a neobjeví se tam do té chvíle, dokud mi nepůjde internet, takže jsem nevystavil účtenku vlastně žádnou!
Pokud má Malá pokladna ambice posílat SMS, které samozřejmě půjdou i když nemám internet ale jen telefonní signál, tak se do této SMSky musí tím pádem uvést i vypočítaný PKP (344 znaků) a BKP kód, které díky své délce plus výčtu poloček udělají z účtenky třeba i 6 SMSek najednou, což je nesmysl...
Nic co by už nebylo v mozkách schopných IT kreativců vymyšleno, ale přesně došli na tento bod a myšlenku opustili. Tyto dva projekty se tohoto bodu zřejmě nebojí :)
Zda to půjde či nepůjde offline IMO bude záviset hlavně na konkrétních podmínkách.
V souvislosti s jinou podobnou aplikací (EET+) jsme to předběžně řešili s již starší provozovatelkou malého "nízkoobratového" obchodu s různými dekorativními předměty, korálky, knoflíky a pod., která má do deseti zákazníků, resp. zákaznic, denně (někdy také jen jednu až dvě), přičemž cca 3/4 jsou zákaznice stálé.
Výsledkem je, že v jejím obchůdku by to neměl být zásadní problém. Nejpozději do března 2017 bude muset koupit vhodný telefon či spíše tablet a zajistit připojení k internetu (asi Odorik či Kaktus) a naučit se s tím zacházet, neb tlačítkový "důchodcovský" Aligátor není ten úplně vhodný HW. A na slevě na dani nedostane od Bureše ani korunu, neb je příjmově pod daněprostým minimem. Ale to ještě "rozdejchá", dražší HW a nějaké stálé poplatky už prý ne. Samozřejmě musí požádat o přístup pro EET na "berňáku" a vygenerovat a naistalovat certifikát do aplikace a rozchodit ji (respektive, někdo jí to bude muset udělat). Pak podle kalkulace nákladů na vystavení PAPÍROVÉ účtenky přecení zboží a stanoví slevu pro elektronickou účtenku tak, že se dostane u elektronické účtenky na normální (současnou) cenovou hladinu. Dále pro zájemce (stálé zákaznice) vydá zákaznické karty, s tím, že součástí podmínek bude jednak sleva, jednak elektronická účtenka. A v souvislosti s elektronickou účtenkou to hlavní, totiž smlouva o úschově elektronické účtenky, ve smyslu § 2402 a násl. Zák. 89/2012 Sb. (NOZ) do úložiště. Úložiště přitom budou dvě, jedno lokální, "prezenčně" dostupné přímo u ní v obchodě. A druhé, dostupné přes web, u dodavatele aplikace. V okamžiku hotovostní platby vystaví účtenku a vydá obdobu "kasabločku", s tím, že vystavená účtenka je jednak uložena v úložišti aplikace EET+ v "pokladně", jednak ji nasdílí (zazálohuje) do dalšího lokálního úložiště, a konečně ji aplikace sama pošle do úložiště na web a finanční správě.
Je zřejmé, že vystavení je tak možné i v offline režimu, s tím, že dostupnost elektronické účtenky pro zákazníka je "prezenčně" vždy zajištěna okamžitě a ve www úložišti po obnovení datového připojení, respektive nejpozději do dvou či do pěti dnů.
Pro náhodné zákazníky je možné smlouvu o úschově e-účtenky a slevu jednak zakomponovat do (vyvěšených) obchodních podmínek a jednak ji na lístku formátu A6 či A7 předávat zákazníkům společně s "kasabločkem", zejména pro případ výpadku připojení a offline režimu.
Samozřejmě je zde ještě scénář, kdy přijde prudič či "uvědomělý občan" a bude to všechno chtít při koupi a na papíře. Při fungujícím datovém připojení je to jen malý "vopruz" přepsat FIK a další proměnné údaje na předchystaný formulář, který vždy z klasické tiskárny na normálním papíře vyjde levněji, než koupě a provoz "účtenkové" tiskárny. Při offline režimu je to, pravda, "vopruz" s PKP/BKP velký (co u EET není). Ale ve výše uvedeném případě to je zvládnutelné, neb pravděpodobnost takové situace je dost malá.
Ono je s podivem, kolik energie se věnuje všem možným a nemožným scénářům, když něco nepůjde. Teetu máme dnes v provozu dva ostré týdny. EET vypadlo za tu dobu celkem 2x, jednou na 5 minut, jednou asi na 40 vteřin. Žádnému z našich zákazníků nevypadlo internetové připojení ani jednou. Důležité je, že to běží, lidé evidují a všichni jsou spokojení. Z hlediska zákona je výpadek internetu u Teety "porucha pokladního zařízení", protože certifikát je na serveru. Na ní se vztahuje liberace, která bude individuálně posuzována. Pevně věřím, že FS bude mít v tomto posuzování rozum.
S posilanim PKP v SMS nemate pravdu. EET registrace probiha na serveru provozovatele Mala pokladna, nemuze se tedy posilat v SMS. V SMS je jen cislo dokladu, castka, pripadne sazba DPH. Vse ostatni je vytvoreno na serveru s travalym pripojenim do internetu; na ten server si predtim obchodnik nahral svuj "P12" certifikat pro EET.
Zakaznik muze pozadovat uctenku pomoci SMS, v tom pripade tam bude krome ceny, data, casu, DIC take zrejme BKP a mozna i FIK.
Skoda, ze tvurci sw "Mala pokladna" nenavidi QR kody. Nikde nejsou, pritom by mohli byt na blocku uctenek, odkazovat na WWW stranku s uctenkou (a castecne by to vyreslo problem, ze v osmi znakovem kodu pouzivaji 0 i O, ktere jsou velmi podobne :-().
Je problém vystavení dokladu/útžku Malé či jiné pokladny babičce bez internetu, že "je diskriminována a nemůže si ověřit transakci"? Pominem, že 99,99% babičkám to bude lautr putna.
...K ověření originální EET účtenky internet jakože nepotřebuji?
Ještě jedna úvaha, o lichosti argumentů, mimo článek. Převod banka-banka, či dobírka není nutno nic tisknout, PROTOŽE "to lze přes banku či poštu dohledat".
Při platbě kartou jakože žádný snadno dohledatelný záznam nevzniká?