Názor k článku #EET projekty Malá pokladna a Teeta v ohrožení? Je tu nový pokyn k e-účtenkám od ViR - Zda to půjde či nepůjde offline IMO bude...

Zda to půjde či nepůjde offline IMO bude záviset hlavně na konkrétních podmínkách.

V souvislosti s jinou podobnou aplikací (EET+) jsme to předběžně řešili s již starší provozovatelkou malého "nízkoobratového" obchodu s různými dekorativními předměty, korálky, knoflíky a pod., která má do deseti zákazníků, resp. zákaznic, denně (někdy také jen jednu až dvě), přičemž cca 3/4 jsou zákaznice stálé.

Výsledkem je, že v jejím obchůdku by to neměl být zásadní problém. Nejpozději do března 2017 bude muset koupit vhodný telefon či spíše tablet a zajistit připojení k internetu (asi Odorik či Kaktus) a naučit se s tím zacházet, neb tlačítkový "důchodcovský" Aligátor není ten úplně vhodný HW. A na slevě na dani nedostane od Bureše ani korunu, neb je příjmově pod daněprostým minimem. Ale to ještě "rozdejchá", dražší HW a nějaké stálé poplatky už prý ne. Samozřejmě musí požádat o přístup pro EET na "berňáku" a vygenerovat a naistalovat certifikát do aplikace a rozchodit ji (respektive, někdo jí to bude muset udělat). Pak podle kalkulace nákladů na vystavení PAPÍROVÉ účtenky přecení zboží a stanoví slevu pro elektronickou účtenku tak, že se dostane u elektronické účtenky na normální (současnou) cenovou hladinu. Dále pro zájemce (stálé zákaznice) vydá zákaznické karty, s tím, že součástí podmínek bude jednak sleva, jednak elektronická účtenka. A v souvislosti s elektronickou účtenkou to hlavní, totiž smlouva o úschově elektronické účtenky, ve smyslu § 2402 a násl. Zák. 89/2012 Sb. (NOZ) do úložiště. Úložiště přitom budou dvě, jedno lokální, "prezenčně" dostupné přímo u ní v obchodě. A druhé, dostupné přes web, u dodavatele aplikace. V okamžiku hotovostní platby vystaví účtenku a vydá obdobu "kasabločku", s tím, že vystavená účtenka je jednak uložena v úložišti aplikace EET+ v "pokladně", jednak ji nasdílí (zazálohuje) do dalšího lokálního úložiště, a konečně ji aplikace sama pošle do úložiště na web a finanční správě.

Je zřejmé, že vystavení je tak možné i v offline režimu, s tím, že dostupnost elektronické účtenky pro zákazníka je "prezenčně" vždy zajištěna okamžitě a ve www úložišti po obnovení datového připojení, respektive nejpozději do dvou či do pěti dnů.

Pro náhodné zákazníky je možné smlouvu o úschově e-účtenky a slevu jednak zakomponovat do (vyvěšených) obchodních podmínek a jednak ji na lístku formátu A6 či A7 předávat zákazníkům společně s "kasabločkem", zejména pro případ výpadku připojení a offline režimu.

Samozřejmě je zde ještě scénář, kdy přijde prudič či "uvědomělý občan" a bude to všechno chtít při koupi a na papíře. Při fungujícím datovém připojení je to jen malý "vopruz" přepsat FIK a další proměnné údaje na předchystaný formulář, který vždy z klasické tiskárny na normálním papíře vyjde levněji, než koupě a provoz "účtenkové" tiskárny. Při offline režimu je to, pravda, "vopruz" s PKP/BKP velký (co u EET není). Ale ve výše uvedeném případě to je zvládnutelné, neb pravděpodobnost takové situace je dost malá.