Jak vyplývá ze samotného názvu elektronické evidence tržeb, tato evidence bude vyžadovat připojení k internetu. Autoři návrhu počítají s tím, že většina podnikatelů a živnostníků se dnes bez připojení k internetu neobejde. Povinnost elektronicky evidovat tržby pro ně tedy nebude představovat žádnou další finanční zátěž. Náklady spojené s připojením k internetu jsou navíc daňově uznatelnou položkou. Ne vždy a všude ale internet spolehlivě funguje nebo je k dispozici. Proto zákon o elektronické evidenci tržeb musí počítat i s těmito eventualitami. Jak bude systém fungovat při výpadku signálu nebo dlouhodobé nemožnosti připojit se k internetu?
Při výpadku nahradí FIK elektronický podpis
Systém elektronické evidence tržeb počítá s okamžitým spojením se prodejního místa se servery finanční správy. On-line zaevidování tržby je základním principem celého projektu. V případě dočasného výpadku internetového spojení bude existovat zjednodušená evidence v off-line režimu. Pokud nebude možné spojení se servery finanční správy, je možné po uplynutí mezní doby vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu. Ten na účtence nahradí zjednodušený elektronický podpis, který bude podpisovým kódem poplatníka. Zákazník tedy bez účtenky neodejde ani v případě výpadku spojení. Nehrozí tedy, že by se v obchodech nebo restauracích tvořily fronty. Dokonce nedojde ani k tomu, že hostinský nebude moci při výpadku internetového spojení čepovat pivo,
vysvětluje Jiří Fridrich, ředitel sekce IT Generálního finančního ředitelství.
Podnikatel může vytisknout účtenku bez unikátního kódu, pokud nebude spojení fungovat, respektive bude-li překročena mezní doba odezvy. Tato doba je definována jako časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z koncového zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu účtenky na koncové zařízení poplatníka. Je to parametr nastavený na pokladním zařízení a ze zákona musí být delší než 2 sekundy.
Psali jsme: 5 věcí, které jste kdy chtěli vědět o #EET a nebáli jste se zeptat
Ilustrační obrázek.
Po obnovení internetového připojení nebo pominutí jiné příčiny výpadku má ale podnikatel povinnost poslat data dodatečně, a to do 48 hodin od uskutečnění evidované platby. Podnikatele to ale nebude nijak zatěžovat, spojení bude navazováno automaticky po připojení k internetu. Servery finanční správy budou pracovat 24 hodin denně sedm dnů v týdnu a doevidují účty zpětně i o víkendech nebo během svátků. Podezřele časté výpadky budou ovšem důvodem ke kontrole, aby nedocházelo k obcházení zákona,
upozorňuje Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně a cla. Počítáno je i s tím, že delší dobu nebudou fungovat servery finanční správy. Dojde-li k tomuto a podnikatel nebude moci evidovat, nebude mu udělena žádná pokuta, ani když kvůli tomu nedodrží zmíněnou 48hodinovou lhůtu.
S možnými výpadky bude potřeba počítat, protože problematika elektronické evidence nejen tržeb stále není vyřešena ideálně. Vzpomenout můžeme například na výpadky Registru řidičů a podobně. Od zavedení registračních pokladen je v Chorvatsku, kterým se tvůrci českého systému inspirovali, přetížena webová 3G síť, která se využívá pro přenos dat pokladen. Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel, i když to nemohl ovlivnit,
upozorňuje Miroslav Kalousek, odpůrce elektronické evidence tržeb a bývalý ministr financí s tím, že chorvatská Hospodářská komora nemá tuto problematiku dosud uspokojivě vyřešenou a od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení. Pokud ministerstvo financí tvrdí, že systém v Chorvatsku nezaznamenal žádné větší výpadky, je prý si také nutné uvědomit, že tento stát má jen 4 miliony obyvatel a Česká republika přes 10, takže nápor na systém bude v tuzemsku nepoměrně vyšší.
Aby se těmto problémům předešlo, bude systém elektronické evidence tržeb před svým uvedením do praxe testován. A pro zajištění bezchybného chodu je mimo jiné naplánován i postupný náběh povinnosti pro různé skupiny podnikatelů.
Dále čtěte: Náklady na #EET? Pro vesnické potraviny nejméně 20 tisíc korun, tvrdí asociace
Podnikatelé bez možnosti internetu budou žádat o výjimku
V Česku jsou ale místa, kde je internetové připojení buď zcela vyloučeno, nebo by bylo nehospodárné a technicky náročné ho tam zavádět. I s tímto se umí zákon o elektronické evidenci tržeb vypořádat. Pokud podnikatel nebude objektivně schopen zajistit odpovídající internetové připojení, požádá si správce daně o výjimku z povinnosti evidovat tržby on-line. Na základě udělené výjimky dojde k užívání zjednodušeného režimu tak, aby danému podnikateli nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání,
říká Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství. Podnikatel nemusí žádat o toto povolení na celou činnost, ale například na určité druhy tržeb nebo na činnost jedné ze svých provozoven, třeba prodej ve stánku mimo dosah internetu.
Tržbám evidovaným ve zjednodušeném režimu a tržbám vyloučeným z evidence tržeb se zákon podrobně věnuje ve svém § 10. Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, nebo také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda.
Problematickým připojením k internetu je ale myšleno místo nebo situace, kde není připojení k internetu možné vůbec. Jde například o provozovny vysoko v horách, v hlubokých údolích, na palubách letadel a podobně. Argumenty, že ne všude je pokrytí vysokorychlostním internetem, jsou liché. Systému stačí nejpomalejší existující připojení. Čistě hypoteticky stačí, když bude zařízení schopné se jednou za dva dny připojit k internetu třeba na půl hodiny,
dodává Martin Janeček. Výjimku tedy dostane jen malá část podnikatelů, u kterých k ní budou objektivní okolnosti. Bude-li žádost zamítnuta, je možné novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je podnikatel povinen uvést jiné důvody než ty, které obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena. A přestanou-li být splňovány podmínky pro vydání povolení, je držitel povolení povinen toto oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
A jak se po získání výjimky bude postupovat?
Fiskalizace ve zjednodušeném režimu se prakticky v ničem neliší od doevidování při výpadku spojení. Pouze je zde delší lhůta. Plátce daně je povinen zaslat údaje nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. I v tomto případě trvá povinnost vystavovat účtenky. V § 23 zákona o elektronické evidenci tržeb se říká, že tato lhůta je počítána podle obecných pravidel daňového řádu. Pokud tedy připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Způsob, jakým se poplatník rozhodne uchovat data o evidované tržbě do okamžiku odeslání správci daně, není zákonem výslovně stanoven a volba této technické specifikace je ponechána zcela na vůli poplatníka. Ve zbytku plní poplatník veškeré povinnosti plynoucí ze standardního režimu evidence, včetně vystavení účtenky s předepsanými náležitostmi vyjma fiskálního identifikačního kódu.
ČLÁNKY DO MAILU