Ekonomika už drkotá po dně, to nejhorší ji ale ještě čeká

Zatímco ještě na konci loňského roku a na počátku toho letošního označovali analytici prognózy ministerstva financí za utopicky optimistické, v současnosti se situace obrací. Jsou to právě ekonomové, kteří nyní odhadují lepší výsledky vývoje HDP. Jak ministerstvo, tak ekonomové se ale shodují na jednom, dna už jsme dosáhli, či jsme se mu alespoň výrazně přiblížili.

Přestože se už možná česká ekonomika prochází po dně své recese, to nejhorší ji ještě čeká. Nezaměstnanost poroste i řadu měsíců po opětovném nastartování ekonomiky a do problémů se dostávají veřejné finance. Tuzemská protikrizová opatření totiž výrazně zvýšila deficit státního rozpočtu a na bedrech příští vlády bude ležet nelehký úkol, přijmout protikrizová opatření proti krizi veřejných financí.

Odhady ministerstva jsou opožděné

Když na konci roku 2008 schválili poslanci státní rozpočet pro rok letošní, všem bylo tehdy jasné, že je postaven na nereálných předpokladech. Ministerstvo tehdy předpokládalo pro českou ekonomiku růst ve výši 4,8 %. Když pak ekonomové v lednu 2009 hovořili o jistojisté hospodářské recesi, ministerstvo uveřejnilo makroekonomickou predikci, kde odhadovalo letošní růst ekonomiky o 1,4 %. Čtěte více: Udrží se česká ekonomika nad hladinou, nebo ji čeká recese?

Nejen ekonomové tehdejší prognózy ministerstva označovali za utopické. Podle aktuálních informací z podnikové sféry je zřejmé, že hospodářství České republiky se v letošním roce propadne do recese. Podniky v lednu vyráběly a prodávaly prakticky minimálně, protože neměly zakázky, říkal v lednu Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.

Jak na konci loňského a na začátku letošního roku ministerstvo financí v optimismu značně přestřelilo, v současnosti nastala situace přesně opačná. Ekonomové odhadují pozitivnější letošní výsledky ekonomiky, než jak činilo ministerstvo ve své poslední makroekonomické predikci z konce června. V ní ministerstvo uvedlo, že se letos sníží HDP o 4,3 % a že v roce 2010 ekonomika mírně vzroste o 0,3 %. Čtěte více: Jsme na tom hůře, než jsme čekali. Recese je nevyhnutelná.

Ekonomové však v současnosti odhadují o něco příznivější vývoj. Nejčastěji hovoří o propadu kolem 3,5 % v letošním roce a růstu přes 1,5 % v roce příštím. Letošní pokles HDP čekáme o 3,7 %, v příštím roce pak růst kolem 2 %, potvrdil Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria. Jaký bude letos přesně propad, to nikdo neví, a není to ostatně podstatné. Důležité je, že podniky se musí připravit na hubenější časy a státní rozpočet rovněž, doplnil serveru Podnikatel.cz ekonom Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners.

Analytici ovšem nepřesnosti v makroekonomických predikcí ministerstva chápou. Vysvětlují je tím, že ministerstvo počítá prognózy vždy čtvrtletně a vychází ze stávajících údajů, z kterých složitými matematickými modely počítá budoucí vývoj. Oproti reálnému stavu ekonomiky tak mají predikce ministerstva několikaměsíční zpoždění.

Dno recese jsme už nalezli

Ačkoli se ministerstvo financí a ekonomové liší v odhadech letošního vývoje, shodují se na tom, že ekonomická recese se přiblížila, či již dokonce dosáhla svého dna. Analytici však varují před přehnaným optimismem. To, že hospodářství zvolnilo nebo zastavilo svůj propad, neznamená, že je vyhráno. Aktuálně se pohybujeme po nerovném dně, nicméně jdeme dál a není jisté, zda se budeme postupně přibližovat hladině, nebo nás čeká ještě další sestup. Ekonomika vykazuje známky stabilizace, nicméně o opravdovém obratu směrem k růstu je ještě předčasné hovořit, domnívá se Ondřej Moravanský, analytik společnosti Cyrrus.

O něco více optimisticky vidí situaci například analytik společnosti Patria Tomáš Vlk, podle kterého nalezla ekonomika dno zřejmě už v prvním kvartále roku 2009. Růst však podle všeho zůstane velmi pomalý a v meziročním srovnání budeme až do konce roku v záporu, dodává Vlk. S tím souhlasí také Pavel Kohout: Ekonomika se už odrazila ode dna, ale robustní zotavení pravděpodobně nebude. Spíše pomalý růst nedaleko nuly.

Nezaměstnanost a státní dluh ještě udeří

Velké riziko navíc české ekonomice může přinést její rostoucí zadlužení, které by mohlo způsobit v hospodářském cyklu symbolické „W“. Tedy sešup dolů (máme ho snad za sebou) – recese – oživení -zpátky do recese – a opožděný návrat ke skutečnému růstu. Jinými slovy, že ty dluhy a vyprchání balíčků by nás mohly v příštím nebo přespříštím roce znovu srazit do recese, varuje Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.

S propadem HDP se kromě jiného pojí také pokles nezaměstnanosti, který však přichází s několikaměsíčním zpožděním. Jak například upozorňuje Aleš Michl, v 11 posledních amerických recesích, akcie začaly růst v průměru 5 měsíců před dosažením ekonomického dna, zatímco míra nezaměstnanosti je zpožďující se proměnná vůči cyklu. Po recesích v letech 1990–1991 a v roce 2000 byla nezaměstnanost na maximu až po 15–19 měsících od doby, kdy se ekonomika odrazila ode dna.

Ekonomové tedy očekávají, že nezaměstnanost u nás i dále poroste a na počátku příštího roku by mohla atakovat desetiprocentní hranici. Opačný trend, než jaký je u míry nezaměstnanosti, lze pozorovat u výše inflace. Zde dochází díky recesi k výraznému poklesu a inflace za celý rok podle analytiků dosáhne asi 1 %. Na podzim pak na čas možná dojde k úplnému zastavení nárůstu cenové hladiny.

Největší problém však tuzemskou ekonomiku zřejmě čeká v důsledku rekordního deficitu veřejných rozpočtů. Letos i v příštím roce překonají zřejmě výdaje rozpočtu jeho příjmy o více než 200 miliard korun. Velké zvýšení deficitu způsobila i tzv. „protikrizová opatření“, která politici během letošního roku schválili. Zanedlouho tak budou na řadě jiná protikrizová opatření: proti krizi veřejných financí, poznamenal pro server Podnikatel.cz Pavel Kohout. Čtěte více: Kalouskovy triky s deficitem Česku příliš nepomůžou.

Ekonomové navíc vesměs pochybují o účinnosti schváleného protikrizového balíčku. Podle nich stávající tuzemská protikrizová opatření zásadní dopad nepřinesla, spíše v některých případech jen zjemnila negativní průběh recese. Českému průmyslu spíše nejvíce pomohla protikrizová opatření realizovaná v Evropě. Vzhledem k otevřenosti naší ekonomiky tak bude mít největší vliv stabilizace a oživení ekonomiky západní Evropy, především Německa. O případných dalších protikrizových plánech nechtějí ekonomové ani slyšet. V ČR žádná krize doposud nebyla. Pokud budeme blbnout, tak tím spíše přijde, uzavírá Aleš Michl. Čtěte více: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.