Paní Kučerová, co je výhodného na tom, že faktury (pozn. spíše evidovaná plnění) s datem dodání náhradního plnění mezi 1. 1. 2017 až 30. 9. 2017 nebudou kvůli administrativní náročnosti odběratelem potvrzovány?
To co píšete totiž znamená, že se jako odběratel nedozvím, jestli náš dodavatel skutečně plnění v evidenci zaevidoval. Budeme jej tedy muset žádat o to, aby nám zaslal např. printscreen z evidence, že je tam skutečně to plnění zaneseno (když evidence není ani veřejně přístupná).
Nechápu také, co je administrativně náročné (jak tvrdí MPSV) na tom, že dodavatel i u plnění realizovaného do 30. 9. 2017 vyplní náš eMail a my plnění potvrdíme. Přijde mi to rozhodně méně administrativně náročné, než se dožadovat výše uvedeného printscreenu...
Také výklad MPSV, že plnění mezi 1. 1. 2017 až 30. 9. 2017 je možné zaevidovat až do 15.2.2018 je jednak odporující zákonu (ten jasně v přechodných ustanovení mluví o lhůtě 60 dnů od 1. 10. 2017), navíc je zcela nevýhodný pro odběratele. Odběratel má totiž povinnost do 15. 2. 2018 nahlásit na ÚP plnění za předešlý kalendářní rok a určitě nechce čekat až do 15. 2. 2018, jestli se nějaký dodavatel uráčí zaevidovat plnění. Těch 60 dnů do přechodných ustanovení tam bylo zjevně dáno schválně, aby měl případně odběratel ještě čas během prosince odebrat další náhradní plnění, pokud by některý z dodavatelů nesplnil svou zákonnou povinnost plnění zaevidovat. Takto se v krajním případě odběratel dozví, že nesplnil náhradní plnění až 15. 2. 2018, takže už nebude mít šanci realizovat další plnění a bude tak muset plnit zbytek náhradního plnění odvodem do státního rozpočtu.