Blíží se termín podání ohlášení o splnění povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tiskopis musí zaměstnavatelé vyplnit a případně odvést platbu do státního rozpočtu nejpozději do 15. února 2019.
V souvislosti s elektronickou evidencí náhradního plnění se objevila řada zajímavých čtenářských dotazů. O odpovědi jsme požádali příslušné odborníky.
Přístup odběratelů do elektronického systému náhradního plnění
Po zavedení elektronické evidence národního plnění od roku 2017 se hovořilo o zpřístupnění systému také pro odběratele náhradního plnění tak, aby mohli podle určitého klíče vyhledávat svá plnění za daný rok (nemuseli by dokládat speciálním potvrzením od dodavatelů). Je tato možnost již zavedena?
Jak server Podnikatel.cz ubezpečil Martin Bačkovský z ministerstva práce a sociálních věcí, tato funkcionalita již funguje od počátku roku 2018. Odběratel na portálu MPSV vyplní formulář Žádost odběratele o zpřístupnění přehledu dokladů. Oprávnění přístupu přidělí odběrateli Úřad práce ČR. Poté je uživatel přesměrován na tabulku s přehledem dokladů odběratele pro přidělené IČO. Jedná se o tabulku, která obsahuje: číslo dokladu, částku, dodavatele, e-mail odběratele, datum dodání, datum zaplacení, datum vložení, stav potvrzení dokladu odběratelem.
Pro přístup k formuláři je potřeba se přihlásit na portál MPSV. Podrobný návod je uveden zde: „Návod k aplikaci ENP“ strana 12.
Je rozhodující datum vložení do evidence, či datum zaplacení?
Další častou otázkou je, zda pro zápočet náhradního plnění odběrem výrobků nebo služeb za rok 2018 je důležité datum vložení do evidence náhradního plnění, nebo datum zaplacení.
Odběratel si může započítat jen takové náhradní plnění, které dodavatel nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží do elektronické evidence náhradního plnění na portálu MPSV. Současně musí být náhradní plnění vloženo do evidence nejpozději do 15. 2. následujícího kalendářního roku (resp. nejpozději do dne podání ohlášení o plnění povinného podílu). Pokud výrobky nebo služby nebo zadané zakázky nebyly zaplaceny ve sledovaném kalendářním roce, lze je započítat jako náhradní plnění pouze v případě, že byly zaplaceny a vloženy do evidence nejpozději do podání ohlášení o plnění povinného podílu, nejdéle však do 15. 2. následujícího roku,
vysvětlila Kateřina Beránková z Generálního ředitelství úřadu práce ČR.
Čtěte také: Legislativní novinky roku 2019 v oblasti zaměstnávání
Dokládání pro účely zaměstnávání OZP
Dodavatel náhradního plnění (zaměstnavatel na chráněném trhu práce) pravidelně dokládá skutečnosti požadované úřadem práce spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Například posudky o invaliditě, doklady o pobírání důchodu, mzdové listy apod. Jak často se odesílají a je možné je s ohledem na GDPR zasílat e-mailem?
Zaměstnavatel, který má uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle § 78 zákona o zaměstnanosti a žádá o příspěvek dle § 78a zákona o zaměstnanosti, dokládá k žádosti o příspěvek úřadu práce podklady stanovené tímto zákonem. Doklady prokazující, že zaměstnanec má status osoby se zdravotním postižením, není potřeba dokládat každé čtvrtletí; zaměstnavatel je doloží k první žádosti a poté dokládá pouze v případě změny. Jestliže by následná kontrola zjistila nedoložení změny, zaměstnavatel by byl povinen příspěvek či jeho část vrátit,
říká Kateřina Beránková a doplnila také, že žádost a přílohy je ideální zasílat datovou schránkou či doložit osobně. Pokud však zaměstnavatel zašle žádost s podklady e-mailem, úřad práce je povinen takovou žádost přijmout. Je rozhodnutím a odpovědností zaměstnavatele, jakou formou žádost s podklady zašle.
Čtěte také: Od roku 2019 vyšší podpora v nezaměstnanosti
Náhradní plnění a fúze společností
Posledním čtenářským dotazem, kterým se server Podnikatel.cz zabýval, je náhradní plnění při sloučení společností. V průběhu roku 2017 došlo ke sloučení společností, a proto zaměstnavatel část faktur pro účely náhradního plnění zadal v elektronickém systému náhradního plnění s původním identifikačním číslem osoby (IČO) a část s novým IČO. V roce 2018 však byl úřadem práce kontaktován, že seznam faktur s náhradním plněním neodpovídá částce uvedené v hlášení. Náhradní plnění nebylo uznáno, byl podán námět na kontrolu oblastnímu inspektorátu práce – hlášení podáno bylo, avšak podle úřadu práce nebyl splněn odvod do státního rozpočtu.
Obrátili jsme se tudíž přímo na ministerstvo práce a sociálních věcí. Z jejich odpovědi plyne, že úřad práce musí v každém jednotlivém případě vycházet z příslušných dokumentů týkajících se přeměny obchodních společností, ve kterých by mělo být jednoznačným způsobem určeno, na jaký subjekt – zaměstnavatele, jako právního nástupce, přecházejí práva a povinnosti zaměstnavatele, který zanikl.
V případě sloučení přechází jmění zanikající společnosti na nástupnickou společnost. Zde nástupnická společnost připočítá ke svým stávajícím zaměstnancům zaměstnance, které převzala od zanikajících společností, a to v počtu hodin, které zaměstnanci odpracovali do doby zániku společnosti. Pokud jde o odebírání výrobků nebo služeb, již existující obchodní společnost si započítá i ty výrobky a služby, které byly do dne fúze odebrány zanikajícími společnostmi za účelem plnění povinného podílu,
objasnil Vladimír Dostálek. Potvrdil, že pokud bylo náhradní plnění zadáno do evidence náhradního plnění na zanikající společnost, může si nástupnická společnost toto plnění započítat. Kontrolní orgán v tomto případě v evidenci náhradního plnění nahlédne na doklady zadané na IČO zanikající společnosti a na doklady zadané na IČO nástupnické společnosti a jejich hodnotu pro účely náhradního plnění sečte. Technické řešení tohoto postupu bude v budoucnu zajištěno také v systému elektronické evidence náhradního plnění.
ČLÁNKY DO MAILU