O elektronické evidenci tržeb již bylo popsáno mnoho. Většinou ale z pohledu živnostníků, restauratérů nebo obchodníků, kterých se bezprostředně dotýká. O jedné skupině osob, jenž bude tímto zákonem rovněž výrazně dotčena, média prozatím mlčí. Jedná se o účetní. Přibude jim práce spojené s registrací, evidováním tržeb, párováním dokladů či prověřováním jejich náležitostí v souladu s novým zákonem a další. Zjistili jsme, co oni sami si o elektronické evidenci myslí.
Elektronická evidence tržeb
Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) je projednáván jako sněmovní tisk číslo 513. Prozatím se počítá se zavedením elektronické evidence (nejprve u vybraných činností) od začátku roku 2016 a s částečnou účinností již od října 2015 (oznamovací povinnost, podání žádosti o autentizační údaje apod.). Součástí EET je rovněž doprovodný zákon (sněmovní tisk číslo 514), který zejména:
- zavádí slevu na dani z příjmů fyzických osob 5 tisíc korun pro poplatníka evidujícího tržby,
- snižuje sazbu DPH ze současných 21 % na 15 % u stravovacích služeb,
- omezuje využití datových schránek pro podání v záležitostech DPH.
Elektronická evidence tržeb se bude týkat širokého okruhu tržeb přijímaných v hotovosti, případně prostřednictvím platební karty, přednabité karty nebo stravenek. Má se týkat příjmů z běžného podnikání osob samostatně výdělečně činných. Zákonem jsou stanoveny určité výjimky, na které nemá EET dopadat. Kupříkladu se jedná o nahodilé příjmy, příjmy zdaněné srážkovou daní, příjmy z jiné činnosti než podnikání. To vše bude vyžadovat podrobné seznámení se s návrhem zákona a zorientování se v praktickém postupu. Tedy i další výdaje spojené s proškolením účetních.
Náklady budou vyšší, než se uvádí
„Boj s daňovými úniky“, to je podle daňové poradkyně Martiny Kornfeldové ze společnosti Účetnictví Trutnov s.r.o. velkolepé heslo, které v posledních měsících zaznívá ze všech sdělovacích prostředků. Rok 2016 by měl být, jak se zdá, přelomovým rokem v tomto boji. Ministerstvo financí totiž připravilo několik opatření právě proti „nečestným podnikatelům“, kteří „parazitují“ na systému a neodvádí daně ve správné výši, a to elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení. Debata, kterou právě první navrhované opatření, tj. elektronická evidence tržeb rozpoutala, snad nemá v naší historii obdoby. Na jedné straně nám ministerstvo financí slibuje narovnání konkurenčního prostředí v určitých oblastech podnikání – např. pohostinství, maloobchodu či drobných službách, na straně druhé nám slibuje finanční kompenzaci za vzniklé vícenáklady spojené se zavedením,
míní daňová poradkyně. Upozorňuje však, že s EET a kontrolním hlášením nejsou spojeny jen zavádějící vícenáklady, zatěžují je také běžné provozní náklady, o kterých se moc nemluví.
Obdobně smýšlí i Denisa Švecová, ředitelka společnosti AldEkon účetnictví. Líbí se mi ta myšlenka, že každý obchodník bude muset řádně přiznat a zdanit své příjmy. Otázka je, zda se ti, kvůli kterým se to dělá, stanou rázem poctiví a začnou platit, nebo si zase najdou svoje cestičky. Podle mě je to zbytečně velká finanční zátěž jak pro státní rozpočet, tak pro jednotlivce. Plánovaná daňová úleva 5000 korun je sice malou náplastí, ale náklady firem budou daleko vyšší,
varuje Denisa Švecová.
Bude 48 hodin na evidenci tržby stačit?
EET přinese další povinnosti i účetním.
Podle oslovené ředitelky společnosti AldEkon by postačila levnější kampaň, nezatěžující poctivé podnikatele. Například šikovně pomocí medií apelovat na každého jednotlivého občana, který díky neplatičům vlastně trpí a ani si to neuvědomuje. Lidé často netuší, kolik peněz je stojí neodvedené daně nepoctivých podnikatelů, jinak by neodešli z žádného obchodu bez řádného dokladu. Každý by si měl uvědomit, že se zvyšují daně a poplatky právě kvůli těm, co nezdaňují své příjmy. Pak by stačilo třeba vydávat podnikatelům předtištěné očíslované stvrzenky, které by si museli do zásoby vyzvednout a prokázat, jak je použili. Na druhé straně vím, že tím pádem se některé služby a zboží zdraží, protože jsou profese, které drží ceny nízko kvůli konkurenci a z důvodu přežití své tržby záměrně krátí. To ale přece není fér. Takový podnikatel nemůže být spokojený. Jak asi spí člověk, který záměrně porušuje zákon?
Táže se Denisa Švecová. Současně upozorňuje na povinnost nákupu drahých zařízení, která někteří drobní živnostníci nebudou schopni ani ochotni používat. Pravděpodobně budou odkázáni na platby bankou. Obává se, že to zase napomůže neplatičům. Jako příklad uvádí zkušeného, šikovného, staršího zedníka, jenž hodlá po celodenní práci inkasovat peníze někde na vesnici. Vytáhne z kapsy chytrý telefon, který ho jeho vnuk naučil ovládat, pokouší se naťukat silnými ztvrdlými prsty do té malé obrazovky správná data, a pak zjistí, že nemá signál pro zaslání žádosti o kód. V ten okamžik pravděpodobně jeho pokusy končí a každý den předá své účetní všechny tržby bez kódu a bude chtít, aby to všechno dořešila za něj. Má na to přece 48 hodin. Jak přišli zákonodárci zrovna na tento časový úsek? Co když náš zedník pracuje v pátek do 16 hodin a jeho účetní nepracuje v sobotu a v neděli? Naštěstí se to nejprve vyzkouší na menší skupině podnikatelů, kteří budou takovými pokusnými králíky a vychytají první problémy. Ale jsem ráda, že do této první vlny nespadám,
doplňuje ředitelka ze společnosti AldEkon.
Povinnosti účetních rostou geometrickou řadou
Jak dále upozornila daňová poradkyně Martina Kornfeldová, okamžik zavedení EET zatím není jistý. Ovšem startovací datum pro kontrolní hlášení již najdeme v zákoně od 1. ledna 2016. Kontrolní hlášení se týká všech podnikatelů, kteří uskuteční nebo přijmou zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku či přijmou nebo poskytnou na toto plnění zálohu, a to i v režimu přenesení daňové povinnosti. OSVČ pak toto hlášení budou podávat v periodách shodných s obdobím pro podání daňového přiznání, právnické osoby pak bez rozdílu měsíčně. Všechno to zní tak pěkně, jednoduše, ale …
Od vstupu ČR do Evropské unie došlo k neuvěřitelnému nárůstu povinností na straně účetní a daňové evidence, což vede k zvyšování nákladů na vedení účetnictví. Státní správa na účetní v posledních deseti letech nenápadně přenáší odpovědnost, kterou dříve nesla sama. Nárůst pracnosti účetní a daňové evidence roste geometrickou řadou. Když jsme se naučili, a to mluvím pouze o oblasti daně z přidané hodnoty: souhrnná hlášení, režim pro třetí země, zvláštní režimy podle § 92 zákona o DPH, poprali jsme se s institutem nespolehlivého plátce a ručení za daň, s identifikovanou osobou, zvládli jsme v letošním roce i rozšíření oblasti zvláštních režimů i na kovy, obilí apod., naučili jsme se podávat daňová tvrzení elektronicky, tak proč ne i EEP a kontrolní hlášení,
varuje Martina Kornfeldová ze společnosti Účetnictví Trutnov. Dodává, že tento nárůst zátěže a hlavně odpovědnosti je přenesen na podnikatele, respektive na jeho účetní. Náklady s tímto spojené – školení, čas, zodpovědnost., však stát nikterak nekompenzuje, naopak motivace je pouze restriktivní. Nic proti boji s daňovými úniky, ale tento boj, tuto kontrolní činnost, by měl zajišťovat v prvé řadě stát,
uzavírá oslovená daňová poradkyně a jednatelka účetní společnosti.
ČLÁNKY DO MAILU