Elektronické podání přiznání a přehledů? Pro většinu podnikatelů stále sci-fi

Zatímco v některých zemích jsou elektronická podání pro státní správu běžně a hojně využívána, u nás se tento způsob, především co se týká daně z příjmů a pojistného, stále nachází v plenkách. Elektronické podání přiznání a přehledů totiž využívá pouze zlomek podnikatelů. Stát už podnikl několik pokusů, jak podíl elektronických podání zvýšit. Zatím posledním pokusem, u něhož však opět došlo ke změkčení, je povinné elektronické podání pro majitele zpřístupněných podnikatelských datových schránek. 

Fyzickým osobám elektronické podání nevoní

Počet elektronických podání tak narůstá jen pozvolna. Na vině jsou především požadavky na vlastnictví datové schránky či elektronického podpisu. Pokud se jedná výhradně o daňová přiznání k daním z příjmů, tak k 16. září 2014 bylo za zdaňovací období roku 2013 podáno 1 937 tisíc daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob (všech fyzických osob, nejen OSVČ), z toho 104 tisíc elektronicky (cca 5 %) a dále 350 tisíc daňových přiznání k dani z příjmu právnických osob, z toho 102 tisíc elektronicky (cca 30 %). Pokud bychom se zaměřili na počty všech elektronických podání na FÚ obecně, tak v meziročním srovnání leden 2014/ leden 2015 evidujeme celkový nárůst elektronických podání o 25 %, upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Letošní nárůst je však do velké míry dán novou právní úpravou, kterou se stát snaží podnikatele donutit k elektronickým podáním. Konkrétně jde o novinku pro majitele zpřístupněných podnikatelských datových schránek. Ti musí od letošního roku činit vybraná podání (včetně daňového přiznání) elektronicky. V daňovém řádu je navíc stanovena nová pokuta pro ty, kteří podání neučiní elektronicky, ačkoli tak měli za povinnost. Jak ale uvedla před více než týdnem finanční správa, platí pro letošek výjimka a za elektronické podání se považuje i tzv. e-tiskopis.

Zdravotní pojišťovny potvrzují čísla finanční správy

Že fyzické osoby elektronická podání prakticky nevyužívají, dokládají i statistiky zdravotních pojišťoven. Všechny pojišťovny se shodují, že podíl elektronicky podaných přehledů se pohybuje v jednotkách procent. Například u Revírní bratrské pokladny tvořily elektronicky podané přehledy OSVČ pouze 1,3 % a u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda (ZPŠ) dokonce okolo 1 %. O něco větší podíl vykazuje Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP), u které v roce 2014 podalo Přehled (za rok 2013) elektronicky cca 10 % všech OSVČ. Letos odhadujeme cca dvojnásobný nárůst, nicméně je ještě brzo na predikce. Předpoklad vychází z toho, že ve VITAKARTĚ je registrováno proti loňskému roku dvojnásobný počet OSVČ, domnívá se Mario Böhme, mluvčí OZP. 

Okolo 9 % registrací má Vojenská zdravotní pojišťovna a také ona očekává nárůst, i když ne, na rozdíl od OZP, tak výrazný. Nárůst předpokládá také ZPŠ. Lze očekávat, že počet elektronicky komunikujících plátců však bude narůstat, a to v souvislosti se skutečností, že OSVČ (vlastnící datové schránky) mají povinnost zasílat finančnímu úřadu daňové přiznání pouze elektronicky, vysvětlil serveru Podnikatel.cz Petr Kvapil, asistent ředitelky ZPŠ.

Ani Všeobecná zdravotní pojišťovna, největší zdravotní pojišťovna v ČR, se nemůže chlubit nějakými zázračnými čísly u elektronických podání přehledů. VZP navíc ani nepočítá s tím, že by se letos něco měnilo. V loňském roce zvolilo tento postup 5,5 tisíce našich klientů. Očekáváme, že v letošním roce bude počet elektronických podání obdobný, uvedla serveru Podnikatel.cz Eva Brožíková z VZP.

Důvodem, proč většina OSVČ stále volí papírové podání, existuje několik. Přestože si OSVČ kvůli elektronickému podání nemusí ve většině případů pořizovat datovou schránku ani elektronický podpis, bez předchozí registrace do systému zdravotních pojišťoven se neobejdou. Pro řadu drobných podnikatelů je navíc stále jednodušší a jistější přehled podat v papírové podobě a elektronickému podání nevěří.

Bez elektronického podpisu či datovky se u ČSSZ neobejdete

Co se týče elektronického přehledu pro ČSSZ, nelze jej podle ČSSZ přesně vyčíslit. Existuje totiž několik cest, jak mohou podnikatelé přehled elektronicky podat a ne každá je statisticky sledována. Tiskopis je možno zaslat prostřednictvím ePodání ČSSZ (a to jednak s uznávaným elektronickým podpisem a také prostřednictvím ISDS), touto cestou bylo v loňském roce úspěšně podáno 16 521 přehledů. Dále je pak možno podání s elektronickým podpisem zasílat na elektronické podatelny jak ústředí ČSSZ, i jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a také prostřednictvím ISDS do datových schránek jak ústředí ČSSZ, tak i jednotlivých OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, a to v běžných uživatelsky čitelných formátech, a to např. ve formátu PDF, JPG apod. Podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ učiněná na emailové adresy jednotlivých elektronických podatelen, či do datových schránek všech územních organizačních jednotek ČSSZ, nejsou za uplynulá období statisticky sledována, komentovala Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.

Čtěte také: Podání Přehledu o příjmech a výdajích pro ČSSZ se blíží. Stahujte tiskopis u nás

Pro elektronické podání přehledu existují následující způsoby:

• prostřednictvím systému datových schránek jako datovou zprávu s přílohou
• prostřednictvím emailu za předpokladu, že OSVČ emailovou zprávu podepíší tzv. uznávaným elektronickým podpisem (pozn.: komerční certifikáty, které vydávají např. banky, ČSSZ ze zákona akceptovat nemůže)
• pomocí speciálního mzdového/personálního/účetního programu (koupený software), který obsahuje funkce i formuláře pro odesílání pomocí služby e – Podání ČSSZ (pro tento způsob podání musí mít OSVČ rovněž kvalifikovaný certifikát (uznávaný elektronický podpis).

Vzhledem k tomu, že přehled nejde elektronicky podat bez datové schránky či elektronického podpisu, dá se reálně odhadnout, že celkový podíl elektronických podání se bude pohybovat maximálně v jednotkách procent.