Názor k článku E-shopy opět kouzlí u Black Friday s čísly. Jeden z nich přiznal, jak slevy dělá od tomasbouzek - Jsem si jistý, že minimálně z části lžete....

Jsem si jistý, že minimálně z části lžete. Pracoval jsem u K+B Expert a znám marže pro OBCHOD, což rozhodně není marže celková, ale ta, která se nám započítá do měsíčního hospodářského výsledku daného obchodu. Každý takový má plnit marži v určité předem stanovené výši, např. 16%. Ano, např. u noteboků je tato marže nízká, stejně jako i jiného IT, např. monitory etc., ovšem tato marže není skutečná. Co se děje? Drtivou většinu marže ve skutečnosti spolkne někdo jiný než koncový obchod, část např. firma, která obchod provozuje, a velkou část překupník!

Jak je to s marží pro obchod u ostatního zboží? Řekněme si nejdříve, že veškeré zboží vyrábí a cenově ovládá 6 nadnárodních korporací, které se dlouhé roky dopředu dohodnou na marketingových, výrobních a prodejních strategiích. No a proto máte v obchodě např. značky BEKO a GRUNDIG, které jsou jedno a totéž, ovšem s naprosto rozdílnou strategií marže. Takže u jedné pračky za stejné peníze je marže pro obchod např. 25 % (BEKO), ale u Grundigu je to 40 % + tzv. korunovky, neboli hrubý přivydělek prodavače, který vám pračku Grundig prodá. Pohybuje se kolem 200-300 Kč, někdy a u některých věcí je vyšší, např. 500 Kč hrubého. Marže 40 % pro obchod může však být i u pouhého tyčového šlehače! No a zkuste si to spočítat! Nejvyšší marže naleznete v létě u větráků (60 %) a pak u prvních velkoplošných televizí, které jsou do obchodu dovezeny v podstatě na ukázku. Pokud si ji pak někdo koupí, marže pro obchod může být i 65 %.