Vlákno názorů k článku E-shopy opět kouzlí u Black Friday s čísly. Jeden z nich přiznal, jak slevy dělá od vlk - Lidi chtějí slevy a tak je mají. Co...

Lidi chtějí slevy a tak je mají. Co jiného mají eshopy dělat? Každý kdo se v e-komerci pohybuje, tak to ví. Běžná čistá marže na elektoniku je kolem 5%, tak těko může eshop dát reálnou slevu 60%. Kdyby dal eshop reálnou slevu, tak to bude do 5%, a na to lidi nereagují.
Dárky je vhodné kupovat v září, to jsou běžné ceny. Od října se začíná zdražovat, ale jsou větší slevy. Vrcholu dosahují ceny od poloviny listopadu až do vánoc. A slevy jsou zase vyšší. A proč? Protože lid si žádá slevy, chce je. Znáte to "Nechci slevu zadarmo".

Marže 5%? Kdyby to tak bylo, nepohybovali by se ceny v takovém rozpětí, jako se pohybují (například: https://sluchatka.heureka.cz/motorola-hs700/# - jedna věc jenou za 15 a jednou za 85 - těch 5% bych nevěřil ani u toho levnějšího). Pokud jde o to, že lidé chtějí slevy, tak to je ještě větší lež - lidí chtějí levné zboží, ne slevy, slevami pouze obchody oblbují ty, kteří nemají čas na to, aby vyhledávali, kolik zboží opravdu stojí. Slevy jsou způsob, jak přesvědčit lidi, že drahé je levné - a to lidé určitě nechtějí.

5 % marže? To Vám řekl šéf, když jste chtěl přidat ? :D

Jsem si jistý, že minimálně z části lžete. Pracoval jsem u K+B Expert a znám marže pro OBCHOD, což rozhodně není marže celková, ale ta, která se nám započítá do měsíčního hospodářského výsledku daného obchodu. Každý takový má plnit marži v určité předem stanovené výši, např. 16%. Ano, např. u noteboků je tato marže nízká, stejně jako i jiného IT, např. monitory etc., ovšem tato marže není skutečná. Co se děje? Drtivou většinu marže ve skutečnosti spolkne někdo jiný než koncový obchod, část např. firma, která obchod provozuje, a velkou část překupník!

Jak je to s marží pro obchod u ostatního zboží? Řekněme si nejdříve, že veškeré zboží vyrábí a cenově ovládá 6 nadnárodních korporací, které se dlouhé roky dopředu dohodnou na marketingových, výrobních a prodejních strategiích. No a proto máte v obchodě např. značky BEKO a GRUNDIG, které jsou jedno a totéž, ovšem s naprosto rozdílnou strategií marže. Takže u jedné pračky za stejné peníze je marže pro obchod např. 25 % (BEKO), ale u Grundigu je to 40 % + tzv. korunovky, neboli hrubý přivydělek prodavače, který vám pračku Grundig prodá. Pohybuje se kolem 200-300 Kč, někdy a u některých věcí je vyšší, např. 500 Kč hrubého. Marže 40 % pro obchod může však být i u pouhého tyčového šlehače! No a zkuste si to spočítat! Nejvyšší marže naleznete v létě u větráků (60 %) a pak u prvních velkoplošných televizí, které jsou do obchodu dovezeny v podstatě na ukázku. Pokud si ji pak někdo koupí, marže pro obchod může být i 65 %.

Tady si nerozumíme. Já jsem psal o čisté marži a ne o hrubé. To je podstatný rozdíl.

Tak důležité je hlavně to, že výrobci zboží do Black Friday podporují a dotují, tedy eshop kupuje levněji a tedy může levněji prodat.

Myslím, že z pohledu zákazníka je úplně jedno, jak je strukturovaná cena od výrobce až po obchod, který jej obsluhuje.
Můj názor na prezentované slevy je takový, že jej ignoruji. Jediné, co nakonec vydám je stejně prodejní cena a tu si u dražších věcí porovnám s konkurencí a to i v "blízkém zahraničí", u levných je to většinou ztracený čas.
Chápu, že Váš pohled zaměstnance a od toho odvozeného odměňování, může být zajímavý, ale to tom není tento článek.