Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak nějak vše. Jedna věc je meloušit po okolí pro pár známých a druhá věc je prodávat na trhu. Bez ohledu na objem i četnost prodeje musíte dostát všem povinným normám vyplývajícím ze zákona. Zejména doporučuji k pročtení ten týkající se ochrany zdraví obyvatel a taky veterinární není od věci.
Praktický příklad - pro své děti, vnoučata, potěr známých, mohu plést soupravičky a háčkovat hračky z čeho mne napadne a nic se neděje. Pokud ale totéž nabízím ve stánku či prodejně ke koupi komukoli, musí mít mé zboží buď atesty ze státní zkušebny o zdravotní nezávadnosti výrobku, nebo musím doložit, že používám pouze výrobcem certifikované příze a látky pro danou věkovou kategorii a v případě hraček i výplně a další použité zdobné podružnosti.
Totéž se týká mýdel a kosmetiky obecně, různých sáčků na potraviny, vařeček, hrnků, misek.... Zde je už zhusta vyžadována i provozovna, minimálně ve formě samostatné místnosti "doma".
Marmelády, zeleninové pomazánky, zavařeniny, sýry, buchty... to je jiná liga. tam už musíte mít schválený provoz.
Porovnejte si předpisy týkajíc se ochrany spotřebitele třeba s dopravními předpisy. Je pozoruhodné, že i ten, který odřídí doslovně pár metrů ročně, musí mít auto s platnou technickou prohlídkou, platné řidičské oprávnění, zaplacené povinné ručení - a nikdo o tom nepolemizuje. Jaký je rozdíl mezi svátečním řidičem a příležitostným prodejcem a výrobcem čehokoli?
Paušální daň požadujete pro všechny držitele živnostenských listů, nebo jen pro některé z nich? A jak si její podobu představujete?