Evropou obchází strašidlo – strašidlo finanční krize

2. 10. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 329515
Přestože finanční krize nabírá na obrátkách a přesunula se již do Evropy, není zatím důvod k panice. Postižena je totiž pouze část finančního sektoru, jejíž prohlubující se problémy způsobují především psychologické faktory.

Finanční krize, která započala v USA bankrotem hypotečního trhu a pokračovala krachem bank a jejich znárodněním, zdaleka ještě nekončí. Naopak problémy se dále prohlubují a navíc se krize pomalu přesouvá ze Spojených států do Evropy a na další kontinenty. Přesto analytici vehementně upozorňují, že krize se týká pouze části finančního sektoru, že nejdůležitější je nepodlehnout katastrofickým zprávám z médií a především nepanikařit. Právě psychologické faktory totiž podle ekonomů stojí za pokračujícím propadem akciových trhů. Hlavní, co v současnosti burzy potřebují, nejsou tak ani peníze, jako opětovné získání důvěry v sebe sama.

Krize nabrala na obrátkách

Když už se zdálo, že hypoteční krize je zažehnána, přišla v polovině září překvapující zpráva o krachu investiční banky Lehman Brothers. Den poté sice stát zachránil (výměnou za zestátnění) největší americkou pojišťovnu AIG před krachem, ale trhy se i tak propadaly dále. Následovaly další krachy amerických bank, aby se před pár dny krize přesunula i do Evropy. Belgická vláda znárodnila finanční ústavy Fortis a Dexia. Britská vláda zase musela „vypomoci“ bance Bradford and Bradley. Aby všeho nebylo málo, následovala panika na světových burzách, která způsobila jejich další razantní snížení hodnoty akcií. Čtěte více: Trhy ve světě ožily, FED se rozhodl zachránit AIG 

Uklidnění na burzách přišlo až poté, co americký kongres začal jednat o finační injekci pro trhy. Jako rána z čistého nebe pak přišla informace, že kongres záchranný balíček neschválil. Burzy se znovu propadly dále a na mnohých z nich se dokonce přestalo obchodovat. I přes neúspěch však americká vláda přislíbila, že se pokusí finanční pomoc trhům opětovně co nejdříve prosadit. Burzy se tak uklidnily a zaznamenaly i růst. Analytici se přesto neshodují na tom, zda přijetí záchranného balíčku trhům skutečně pomůže.

Schválit finanční injekci? Ano i ne

V názoru na efektivitu záchranného plánu se analytici liší. Zatímco někteří z nich tvrdí, že peníze nasypané na trhy by je mohly oživit a zvednout, jiní se domnívají, že problém by se tím řešil jen krátkodobě. Jistě by tato finanční injekce měla pozitivní dopad na trhy, ten by ovšem byl velice krátkodobý, vzhledem k tomu, jak negativně reagují trhy na události v Evropě a na problémy evropských bank, myslí si Lucie Vitamvásová, analytik společnosti X-Trade Brokers. Uvolněné prostředky ze státní pokladny USA by podle Vitamvásové měly neblahý vliv na státní finance a zhoršily by vyhlídky hospodaření USA, a tedy z dlouhodobějšího hlediska způsobily negativní dopad i na samotné trhy.

Velice ovšem také záleží na výsledné podobě záchranného plánu ministra financí USA. Odmítnutý plán byl podle názorů ekonomů ušit horkou jehlou a zbytečně se tlačilo na jeho co nejrychlejší přijetí. Rozhodnutí o takto významné částce (700 mld. USD) by si zasloužilo více času a zvážení všech možných alternativ. Pokud se již ovšem zvolil postup rychlého prosazení, přičemž o něm byly vyrozuměny i trhy, potom je neschválení velmi nešťastné, uvedl pro business server Podnikatel.cz Petr Čermák, analytik firmy Colosseum, a dodal: Schválení by přineslo na trhy klid minimálně pro několik dalších týdnů a poskytlo by FEDu a ministerstvu financí prostor pro zvážení dalších kroků.

V čem jsou však ekonomové za jedno, je fakt, že současnou krizi považují převážně za krizi důvěry, než že by ji vyvolaly reálné ekonomické problémy. Všichni se již také přesvědčili, že odhadovat chování na burzách se stalo spíše řemeslem pro věštce, než pro ekonomy. Návrat důvěry a uklidnění může přinést i výrazný zásah státu v podobě záchranného plánu, ale také nemusí, protože rozhodují spíše psychologické a nikoliv ekonomické faktory, shrnul otázku efektivity záchranného plánu Petr Slenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik FT.

Považujete současnou krizi za

Krize se nevyhne ani Česku

Krize se nevyhne zřejmě ani České republice, přesto odborníci počítají s tím, že bude mít mírnější podobu než v západní Evropě nebo USA. Trhy jsou velice provázané, vzhledem k tomu, že ekonomika ČR je velice otevřená. Můžeme tedy říci, že krize se Česku nevyhýbá, a největší dopad bude mít na hospodářský růst ČR, doplnila serveru Podnikatel.cz Lucie Vitamvásová.

Do vážných problémů se ve světě dostává automobilový průmysl, což se projeví i na domácích exportech, které automobilky táhnou. Současně také tuzemské finanční ústavy zpřísňují podmínky pro získání úvěru, což ovlivní negativně především nové developerské projekty. S největší pravděpodobností se dočkáme i mírného zvýšení nezaměstnanosti, předpovídá Petr Čermák.

Odborníci doporučují podnikatelům v této souvislosti některá opatření. Hlavně by se měli snažit omezovat výdaje a udržet růst mezd na rozumné úrovni, tak aby jejich výrobky či služby dokázaly obstát v mezinárodní konkurenci. Tuzemské firmy k tomu stále navíc poškozuje i silná koruna. Čtěte více: Čtvrtina firem zvažuje „emigrovat“. Blíží se jejich exodus?

V rámci finančního plánování by podnikatelé měli počítat spíše s pesimistickými scénáři, než překypovat optimismem. Jako pragmatické se zdá i zaměřit pozornost na zdroje financování a připravit se na zhoršení přístupu k cizímu kapitálu. Za zvážení stojí také diverzifikace odbytu, přičemž místo na západ je podle analytiků vhodné se zaměřit spíše na východ.

Další vývoj? Hlavně nepanikařit

Krize rozhodně ještě nedošla na svůj konec, ale její další vývoj se těžko odhaduje. Kromě ekonomických a psychologických faktorů ji totiž stále více ovlivňují i faktory politické. Přesto se analytici domnívají, že její závěr je stále v nedohlednu. „V nejbližší době by se sice mohla situace mírně uklidnit a akcie dokonce i mírně posilovat. To ovšem neznamená, že jsme z krize venku. Je již takřka jisté, že se krize přesune do roku 2009,“ řekl Petr Čermák. Čtěte více: Hrozí světu největší hospodářská krize posledních sta let? 

S tím ovšem někteří ekonomové nesouhlasí. Ve střednědobém horizontu se dočkáme dalších konsolidací, popřípadě bankrotů na finančním trhu. Nemyslím si, že se situace v nejbližší době uklidní. Právě naopak. S tím, jak finanční krize začíná doléhat i na Evropu, bude stále panovat napětí na trzích, oponuje Lucie Vitamvásová, a současně potvrzuje názor, že krize neskončí do roku 2009.

Liší se i doporučované postupy ke zlepšení situace. Zatímco někteří ekonomové schvalují zmiňovaný záchranný plán, jiní je považují za zbytečný. Ať tak či tak, shodují se přitom odborníci na jednom, nejdůležitější je nepodlehnout sentimentu a zůstat v klidu.

Téměř všem bych doporučil především nepanikařit. Je nutné si uvědomit, že krize trápí zatím jen část finančního sektoru, převážně investiční banky. Reálné dopady na ekonomiku nejsou tak katastrofické, jak by odpovídalo dění na burze či palcovým titulkům novin, uzavírá Petr Sklenář.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).