Exekuce a jiné srážky ze mzdy v roce 2011

2. 2. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: 329515
Se zvýšením nákladů na bydlení se zvyšuje i základní nezabavitelná částka, která musí být zaměstnanci vyplacena při nařízených exekucích a jiných srážkách. Věřitelé si na úhradu pohledávek počkají zase o něco déle.

Stanovení exekučních srážek ze mzdy se každoročně mění. Důvodem je zvýšení základní nezabavitelné částky. Nezabavitelná částka se v roce 2011 spolu s růstem životních nákladů zvyšuje o 266 Kč, na druhou stanu se logicky prodlužuje doba obsluhy jednotlivých srážek věřitelů, pro které jsou srážky prováděny. Čtěte také: Velký rozcestník nových zákonů a změn v roce 2011

Srážky ze mzdy mají svá pravidla

Možnost srážet zaměstnanci ze mzdy je stanovena zákoníkem práce. Existují tři situace, kdy může zaměstnavatel sám srážet zaměstnanci ze mzdy:

  1. Srážka je stanovena zákonem.
  2. Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy.
  3. Srážky slouží k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.

Mezi srážky stanovené zákonem patří samozřejmě v první řadě zálohy na daň a platby sociálního a zdravotního pojistného. Ty se srážejí všem zaměstnancům z hrubé mzdy. Teprve po odečtení těchto srážek se vypočítá čistá mzda. Další srážky se už provádějí z čisté mzdy. Zákoník práce uvádí v § 147 případy, kdy lze takovou srážku provést. Patří sem záloha na mzdu nebo plat, nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady a jiné nevyúčtované provozní zálohy, náhrada mzdy nebo platu za přečerpanou dovolenou.

Případem srážky bez dohody o srážkách se zaměstnancem jsou výkony rozhodnutí, tj. exekuce. Srážky provede zaměstnavatel podle rozhodnutí soudu, soudního exekutora, finančního úřadu nebo úřední exekucí. Jiné srážky nemůže zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance automaticky srazit. A to ani v případě náhrady škody, za kterou je zaměstnanec odpovědný. Vždy musí být sepsána dohoda o srážkách ze mzdy. Čtěte více: Srážky ze mzdy. Omezená povinnost zaměstnavatele

Jak na výpočet srážek ze mzdy?

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy. Do mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní nezabavitelná částka. Čtěte více: Exekutor ponechá podnikateli věci nezbytné pro výdělečnou činnost. Co je ale pro podnikání nezbytné?

Pro rok 2011 činí nezabavitelná částka dlužníka 5326 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1331,50 Kč. Za vyživovanou osobu se považuje i manželka s vlastními příjmy. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 7989 Kč.

Srovnání nezabavitelných částek
Rok 2010 2011
Životní minimum jedince 3 126,00 Kč 3 126,00 Kč
Náklady na bydlení 4 597,00 Kč 4 863,00 Kč
Základní nezabavitelná částka 7 723,00 Kč 7 989,00 Kč
2/3 ze základní nezabavitelné částky 5 148,67 Kč 5 326,00 Kč
1/4 ze základní nezabavitelné částky 1 287,17 Kč 1 331,50 Kč
Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy 2 574,00 Kč 2 663,00 Kč

V souladu s § 4 nařízení vlády o nezabavitelných částkách při zvýšení životního minima nebo nákladů na bydlení uplatní zaměstnavatel nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se srazí zbytek mzdy bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Znamená to, že poprvé se nové částky použijí při srážce ze mzdy za leden 2011. Čtěte také: Aktuální změny v sociálním OSVČ a zaměstnavatelů

Kroky výpočtu srážek ze mzdy:

  1. Stanovíme čistou mzdu, včetně případných odměn z dohod u stejného zaměstnavatele
  2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (5326 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1331,50 Kč). Zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
  3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 7989 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 7989 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi.
  4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
  5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Přednostními pohledávkami jsou podle § 289 občanského soudního řádu:

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní a poplatků,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Při výpočtu srážek buďte ostražití. Při více srážkách si pohledávky rozdělte na výživné, přednostní a nepřednostní pohledávky podle pořadí. Pečlivě si u všech pohledávek poznamenejte data doručení nařízení výkonu rozhodnutí.

Za zmínku stojí § 298 občanského soudního řádu. Plátce mzdy totiž může požádat soud, aby sám určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena. Pokud je oprávněných více, stanoví částku, která připadne na každého z nich. Čtěte také: Mění se lhůty placení a vyměření daní

Příklady nezabavitelných částek

  1. Ženatý muž vyživuje 2 děti. Od ledna 2011 činí jeho nezabavitelná částka 9321 Kč, tj. 5326 Kč + 3994,50 Kč (3×1331,50 Kč)
  2. Svobodná zaměstnankyně bez vyživovacích povinností bude mít v roce 2011 základní nezabavitelnou částku 5326 Kč.

Příklad sražení více pohledávek v jedné mzdě

Zaměstnanec s čistým příjmem 20 000 Kč má společně s manželkou 2 děti. Na třetí dítě z prvního manželství je povinen uhradit exekučně vymáhané výživné 3000 Kč. Dále musí uhradit exekučně vymáhanou zbylou část půjčky ve výši 4000 Kč. Zaměstnavateli způsobil škodu 5000 Kč a uzavřel s ním Dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele.

Rekapitulace:

Výživné 3000 Kč = přednostní pohledávka (dítě, na které je vymáháno výživné, se do vyživovaných osob nezapočítává)

Půjčka 4000 Kč = nepřednostní pohledávka (nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno před uzavřením Dohody o srážkách se zaměstnavatelem)

Dohoda o srážce ze mzdy se zaměstnavatelem = 5000 Kč

Výpočet:

  1. Čistá mzda 20 000 Kč
  2. Nezabavitelná částka = 5326 + 1331,50 (manželka) + 1331,50 (dítě) + 1331,50 (dítě) = 9321 Kč
  3. Rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek = 20 000 – 9321 = 10 679 Kč. Plně zabavitelná částka = 10 679 – 7989 = 2690 Kč
  4. Zbytek mzdy dělitelný třemi = 7989 : 3 = 2663 Kč

Výše srážek:

První část zbytku mzdy: nepřednostní pohledávka exekuce 2663 Kč (zůstává půjčka 1337 Kč)

Druhá část zbytku mzdy: přednostní pohledávka výživné 2663 Kč (zůstává výživné 337 Kč)

Třetí část zbytku mzdy: 2663 Kč, vyplácí se povinnému

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Plně zabavitelná část mzdy: 2690 – 337 (zbytek výživného) – 1337 (zbytek exekuce) – škoda 1016 Kč (zůstává náhrada způsobené škody 3984 Kč).

Zaměstnanci bude vyplaceno 11 984 Kč (9321 + 2663). Za tento měsíc bylo ve mzdě sraženo 3000 Kč výživné, 4000 Kč exekuce a 1016 Kč za způsobenou škodu dle dohody. Zbylá část škody bude sražena v dalším měsíci.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).