Exekuční a insolvenční srážky ze mzdy v roce 2025

Nezabavitelná částka ze mzdy od 1. ledna 2025

Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Nezabavitelná částka je nadále součtem životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Podle novelizovaného nařízení vlády o nezabavitelných částkách (novela č. 441/2024 Sb.) se při výpočtu nezabavitelné částky nebude vycházet z aktuálního životního minima a nákladů na bydlení, ale z jejich výše k 1. lednu 2025 (i v případě zvýšení či snížení v průběhu roku 2025).

Manžel coby vyživovaná osoba a srážky ze mzdy

Doposud se na manžela povinného započítávala jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Podle návrhu novely zákona se měl manžel jako vyživovaná osoba zrušit úplně. Nakonec ale došlo ke změně a část dlužníků si manžela coby vyživovanou osobu nadále započítá. Nařízení vlády totiž zohlední případné pobírání starobního, invalidního nebo sirotčího důchodu.

Zaměstnavatel tedy manžela (registrovaného partnera stejného pohlaví) jako vyživovanou osobu započítá pouze v případě, kdy dlužník (úpadce) doloží, že jemu, případně manželovi (partnerovi), byl přiznán starobní, invalidní (pouze druhý a třetí stupeň invalidity) nebo sirotčí důchod. Tuto skutečnost naopak nemusí dlužníci dokládat České správě sociálního zabezpečení, pokud sráží exekuce či insolvence z důchodu, jelikož je jí tato skutečnost coby plátci důchodu ze své úřední činnosti známa.

Výše nezabavitelné částky

Od ledna 2025 tak činí nezabavitelná (nepostižitelná) částka dlužníka 13 026,66 Kč. Na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, se uplatní 1/4 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 3256,66 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je stanovena na 29 310 Kč.

Důležité údaje pro stanovení nezabavitelné částky

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. V průběhu výpočtu se obvykle pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Lednové, nebo prosincové výplaty?

Ke změnám ve výši nezabavitelné částky dochází každoročně. Změna se dosud uplatňovala až v lednových výplatách. Tentokrát je tomu zřejmě jinak. V nařízení vlády se neuvádí pojem výplatní období, ale výplatní termín. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Sára Brabencová za FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o., obě změny, tedy nová úprava vyživovaných osob a nové nezabavitelné částky, jsou od 1. ledna 2025 účinné a při postupu výpočtu nezabavitelné částky pro účely srážek ze mzdy je nutno postupovat v jejich souladu. Jestliže tedy bude provedena srážka ze mzdy v roce 2025 (byť to bude ze mzdy za měsíc prosinec 2024), pak se uplatní nová právní úprava. Není tedy rozhodující, za jaký měsíc má být mzda vyplacena, ale v jakém měsíci má být vyplacena a kdy je tudíž možno provést srážky, uzavřela Sára Brabencová. 

Připomenutí postupu výpočtu

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (13 026,66 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (3256,66 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 29 310 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 29 310 Kč vychází 9770 Kč. Případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného. Letos vychází bez zaokrouhlení. 
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Před těmito pohledávkami si může zaměstnavatel uplatnit paušální náhradu.
5. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Na posledním místě z okruhu výživného je náhradní výživné. Pokud nestačí částka k uspokojení všech oprávněných, uspokojí se obdobně jako u dlužného výživného poměrně. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
6. Dvě třetiny zbytku čisté mzdy se však srazí vždy, pokud jsou na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí (plátci mzdy bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí). Případnou nevyužitou část z druhé třetiny pak tento plátce připočte k první třetině a provede srážku. Tento postup se neuplatní, je-li povinným doložený přiznaný starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod a současně jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosáhne částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
7. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
8. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Přečtěte si také:

Změny ve srážkách ze mzdy od 1. října 2024

Připomenutí okamžiku zahájení srážky ze mzdy

Již od 1. října 2024 došlo k upřesnění, v jakém časovém úseku od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je plátce povinen začít s prováděním srážek ze mzdy. V ustanovení § 282a občanského soudního řádu se uvádí, že plátce mzdy začne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Věta první se použije přiměřeně, je-li plátci mzdy doručeno usnesení podle § 294 odst. 3 nebo jiné rozhodnutí, na jehož základě má plátce mzdy začít provádět srážky ze mzdy, rozhodnutí, na jehož základě má plátce mzdy přestat provádět srážky ze mzdy nebo na jehož základě se mění výše srážek ze mzdy, anebo dozvěděl-li se plátce mzdy o skutečnosti, na jejímž základě má začít nebo přestat provádět srážky ze mzdy nebo která má vliv na výši srážek ze mzdy. 

Respektuje se tedy doba, po kterou zaměstnavatel zpracovává mzdy, jež mají být následně vyplaceny v konkrétním výplatním termínu. Jedná se o doručení exekučních příkazů či výkonů rozhodnutí, doručení usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy, ale také rozhodnutí, na jejichž základě má plátce mzdy přestat provádět srážky (rozhodnutí o odkladu či zastavení), nebo jakákoli skutečnost, která má vliv na výši srážek ze mzdy, např. narození dítěte.

Nová centrální evidence srážek ze mzdy

Podstatnou změnu do oblasti srážek přinese rovněž centrální evidence. Ovšem s odloženou účinností od roku 2026. Exekutorská komora povede centrální evidenci srážek ze mzdy a jiných příjmů pro poskytování součinnosti plátců mzdy soudním exekutorům v exekuci. Evidence bude neveřejná. Evidovaní plátci zde budou zapisovat údaje stanovené zákonem. Tato evidence vyřeší problémy s neustálým poskytováním údajů v rámci součinnosti. Především v situaci, kdy jde o zaměstnance s několika exekucemi současně.

Do nové evidence budou zapisovat údaje pouze evidovaní plátci mzdy a jiných příjmů. Neevidovaní budou moci součinnost poskytovat podle platné právní úpravy prostřednictvím formuláře (§ 125b exekučního řádu), eventuálně datových souborů podle § 34 odst. 4 exekučního řádu. Zjednodušeně řečeno, aby se zaměstnavatel vyhnul neustálému poskytování součinnosti, zaeviduje se do evidence srážek ze mzdy a požadované údaje o zaměstnancích v exekucích zde uvede.

Přečtěte si také:

Nová centrální evidence srážek ze mzdy: Konec nekonečného poskytování součinnosti