Zaměstnanci s exekučními a insolvenčními srážkami ze mzdy budou mít od roku 2017 nižší čistou mzdu. Sníží se jim nezabavitelné minimum.
Nezabavitelná částka mzdy o roku 2017
V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami, eventuálně úpadce – zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Čtěte také: Dlužníky prověříte na poště. Zákazníky, obchodní partnery i zaměstnance
Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2017 činí nezabavitelná částka dlužníka 6154,67 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1538,67 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9232 Kč.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Náklady na bydlení vláda svým nařízením pro rok 2017 snížila z 5858 na 5822 korun. Naopak k valorizaci částek životního a existenčního minima od 1. ledna 2017 nedošlo. Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka, tím od roku 2017 mírně poklesla. S počtem vyživovaných osob klesne i částka, kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat.
Výpočet nezabavitelných částek v roce 2017
Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby. Čtěte také: Minimální a zaručená mzda v roce 2017 výrazně vzroste. Máme srovnání
| Rok | 2016 | 2017 |
|---|---|---|
| Životní minimum jedince | 3410 Kč | 3410 Kč |
| Náklady na bydlení | 5858 Kč | 5822 Kč |
| Základní nezabavitelná částka | 9268 Kč | 9232 Kč |
| 2/3 ze základní nezabavitelné částky (dlužník) | 6178,67 Kč | 6 154,67 |
| 1/4 ze základní nezabavitelné částky na dlužníka (vyživovaná osoba) | 1544,67 Kč | 1538,67 Kč |
| Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy | 3089 Kč | 3077 Kč |
Příklady nezabavitelných částek:
- Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6154,67 Kč, po zaokrouhlení 6155 Kč.
- Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 770,68 Kč (6154,67 + 1538,67 + 1538,67 + 1538,67), po zaokrouhlení 10 771 Kč.
Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
- Stanovíme čistou mzdu.
- Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6154,67 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1 538,67 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9232 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9232 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9232 vychází 3077 Kč (zbytek ve výši jedné koruny se připočte k základní nezabavitelné částce povinného).
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
- Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
Dohody o srážkách ze mzdy v roce 2017
Spolu s účinností novely občanského zákoníku se k 28. březnu 2017 mění i oblast dohod o srážkách ze mzdy. V souladu s ustanovením § 2045 občanského zákoníku je do 27. února 2017 možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Čtěte také: Novinky v oblasti zaměstnávání, které přichází s rokem 2017
Od 28. února 2017 se z tohoto ustanovení vypouští slovní spojení „ve výši nepřesahující jejich polovinu“. Smluvní strany mohou i nadále uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, platu nebo odměny. Ovšem bez stanoveného limitu, který v současné době přináší zaměstnavatelům při provádění srážek ze mzdy nemalé potíže. Zaměstnavatelé by měli rovněž upravit dosud používaný formulář dohod o srážkách ze mzdy a vypustit omezující limit poloviny mzdy, platu a odměny. To platí pro nově uzavírané dohody.
Na dohody uzavřené před účinností zákona se vztahují přechodná ustanovení: Prohlášení o započtení a ujednání o započtení učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se budou řídit dosavadními právními předpisy. Stejně tak dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To nebrání ujednání stran, aby se jejich práva a povinnosti řídily tímto zákonem nejdříve od nabytí jeho účinnosti.
Je tak možné ponechat stávající dohody s omezujícím limitem do poloviny mzdy, platu nebo odměny, případně se se zaměstnanci dohodnout a řídit se také u již uzavřených dohod novými pravidly. Zde bude nutné akceptovat pouze limit dle § 148 zákoníku práce, tj. maximálně možný rozsah srážek stanovený občanským soudním řádem.
ČLÁNKY DO MAILU