Problematika dohod o srážkách ze mzdy od roku 2014 vyvolala a stále vyvolává řadu pochybností a rozdílných právních výkladů. Částečně je to způsobeno i tím, že důvodová zpráva k občanskému zákoníku neobsahuje žádný komentář k novému ustanovení § 2045–2047 a od počátku nebylo jasné, jak s nově uzavíranými dohodami zacházet.
Dohody o srážkách ze mzdy uzavřené podle NOZu
Srozumitelné vysvětlení (s odkazem na aktuální Komentář k zákoníku práce a souvisejících ustanovení občanského zákoníku – ANAG 2014) podal pro server Podnikatel.cz spolutvůrce nového občanského zákoníku Karel Eliáš. Paragraf 2045 občanského zákoníku byl napsán tak, aby dohoda o srážkách ze mzdy mohla umožnit provedení srážek až do poloviny mzdy (podobného plnění). V rekodifikační komisi ministerstva spravedlnosti pro přípravu občanského zákoníku, ale i při následném projednávání návrhu zákoníku byla shoda v tom, že není důvod bránit zaměstnanci, aby v tomto rozsahu nakládal s pohledávkou na svou mzdu, ledaže by srážky zasáhly tzv. nezabavitelnou částku. O té se sice v ustanovení § 2045 – 2047 občanského zákoníku výslovně nepíše, ale zákaz plyne z jiných ustanovení právního řádu.
Proti uvedenému řešení od začátku protestovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČSMKOS). Její připomínka však nebyla akceptována ministerstvem spravedlnosti, Legislativní radou vlády a ani vládou. Následně, po schválení nového občanského zákoníku zákonodárným sborem a při přípravě tzv. doprovodného zákona došlo k dohodě ČSMKOS a ministerstva spravedlnosti, jejíž důsledky se promítly do § 148 zákoníku práce.
Podle § 148 odst. 2 zák. práce lze srážky ze mzdy provést jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Jde tedy o zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance, tudíž ve smyslu § 1a odst. 2 zákoníku práce o hodnotu chráněnou veřejným pořádkem, přes niž nelze jít.
Musí být akceptovány oba limity
Praktický důsledek je tedy takový, že při srážkách ze mzdy na základě dohody nelze vzhledem k příkazu § 148 odst. 2 zákoníku práce překročit limity stanovené v § 276 – 281 občanského soudního řádu. A to ani v situaci, kdy by dohoda o srážkách ze mzdy k tomu zavazovala. Srazí se jen to, co je možné podle § 148 odst. 2 zákoníku práce. Je tu však další limit (polovina mzdy, platu nebo odměny podle § 2045–47 nového občanského zákoníku), který říká, že i kdyby podle § 148 odst. 2 zákoníku práce bylo možné srazit víc, nebude to možné v případě, že srážky překročí polovinu mzdy.
Souběh exekučních srážek s dohodami o srážkách ze mzdy
K postupu výpočtu souběhu exekučních srážek s dohodami se aktuálně vyjádřilo i ministerstvo spravedlnosti. Jestliže se na zaměstnancovu mzdu vztahují srážky ze mzdy z titulu výkonu rozhodnutí či exekučního příkazu (§ 276 a násl. občanského soudního řádu, resp. § 60 exekučního řádu) a srážky ze mzdy z titulu dohody mezi věřitelem a dlužníkem (§ 2045 a násl. občanského zákoníku) je třeba podle Jana Dohnala z Komise pro aplikaci nové civilní legislativy ministerstva spravenosti situaci řešit následovně.
1. Zaměstnavatel provede srážky ze mzdy z titulu výkonu rozhodnutí (popř. exekuce) dle ustanovení občanského soudního řádu
- Srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí mají přednost před dohodou, jelikož se jedná o povinnost danou zákonem, resp. rozhodnutím orgánu veřejné moci
2. Po odečtení srážek ze mzdy pak zaměstnavatel může přistoupit ke srážkám na základě dohody
- Srážky na základě dohody se pak mohou provádět až do poloviny zaměstnancových příjmů (čisté mzdy) ponížených o srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí.
- Polovina čisté mzdy je limitem, který je zaměstnavatel povinen respektovat. Dalším limitem je však § 148 odst. 2 zákoníku práce a tzv. nezabavitelná částka, kterou je zaměstnavatel i v případě smluvních srážek povinen respektovat (to především s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 95, o ochraně mzdy).
Jak ale Jan Dohnal upozornil, je tento právní názor třeba brát jako informativní. Do jejich působnosti nespadá podávat závazný výklad právních předpisů. K tomuto je věcně příslušný nezávislý soud, na jehož rozhodování nemůže mít ministerstvo spravedlnosti žádný vliv.
Přednost exekucí před dohodami o srážkách ze mzdy
Existují různé právní názory na správný postup při srážkách ze mzdy, exekutoři a ministerstvo se ale shodují.
Objevují se ovšem i jiné právní výklady publikované odborníky na problematiku exekučních a insolvenčích srážek ze mzdy. Kupříkladu v publikaci Abeceda mzdové účetní 2014. Zde je uvedeno: „Zejména ze strany exekutorů je někdy vyslovován nesprávný názor, že exekuce má přednost před dohodami o srážkách ze mzdy, popřípadě že dohoda uzavřená s jinou právnickou či fyzickou osobou než se současným zaměstnavatelem není překážkou pro provedení srážek v rámci exekuce.“ Podle tohoto právního názoru tedy naopak rozhoduje povaha a pořadí pohledávky. Ovšem mluvčí Exekutorské komory ČR opakovaně pro server Podnikatel.cz zdůraznila, že exekuční srážky mají vždy přednost před srážkami na základě dohody. Kogentní normy občanského soudního řádu mají přednost před dohodou, kterou se zajišťuje nejudikátní dluh. Opačný výklad je absurdní a postupovat podle něj znamená mařit účel exekučního řízení. Ostatně kniha Abeceda mzdové účetní 2014, která je citována na podporu této, dle našeho názoru chybné interpretace, obsahuje více chyb, které dle všeho vyplývají z neznalosti oblasti exekučního práva,
objasnila Petra Báčová.
To ostatně podle oslovené mluvčí platí i pro dohody o srážkách ze mzdy na výživné. Vyživovací povinnost povinného, je zohledněna ve výši základní částky, která je součástí tzv. celkové nezabavitelné částky (to samozřejmě neplatí v případě vymáhání výživného na základě výkonu rozhodnutí). Zákonodárce předpokládá, že z této vyšší nezabavitelné částky bude povinný hradit právě výživné. Skutečnost, zda byl dluh na výživném zajištěn dohodou o srážkách ze mzdy pro výživné, je v tomto směru nerozhodná,
uzavírá mluvčí Komory Petra Báčová a dokládá své tvrzení příkladem.
Povinný má čistou mzdu 20 000 korun. Pokud by neměl vyživovací povinnost, srážka by činila 7623 korun. V případě jedné vyživovací povinnosti bude na nepřednostní exekuci sraženo 6075 korun. Ze zbylých 13 925 korun pak povinný uhradí výživné (resp. do poloviny mzdy a v rámci limitu dle § 148 zákoníku práce bude možné provést srážku na základě dohody). V roce 2014 tak mají výkony rozhodnutí a exekuce přednost i před výživným za základě dohody o srážkách ze mzdy.
Dohoda o výživném tím ztratila svou absolutní přednost v rámci druhé třetiny zbytku mzdy (s výjimkou dohod na výživné akceptovaných do konce roku 2013, které se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, pokud se ovšem strany nedohodly na nové právní úpravě).
ČLÁNKY DO MAILU