Exekuční srážky ze mzdy v roce 2013. Nová nezabavitelná částka

Ani letošní rok neminuly změny při provádění exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy. A to počínaje měsícem lednem, tedy u mezd zpracovávaných za leden, vyplácených zaměstnancům v únoru.

Zvyšuje se nezabavitelné minimum

Autor: www.SXC.hu

Je třeba správně stanovit nezabavitelnou částku. 

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, do které se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se náhrady spojené s pracovním výkonem, např. náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách jako cestovné, stravné, výdaje za ubytování, náhrada za cesty k návštěvě rodiny a náhrada za další nezbytné výdaje. Povinnému však musí vždy zůstat takzvaná základní nezabavitelná (nepostižitelná) částka.  

Pro rok 2013 činí nezabavitelná částka dlužníka 6064,66 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1516,16 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9097 Kč.

Srovnání nezabavitelných částek

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2013

Povinný (tedy zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.  

V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6064,66 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1516,16 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách. 
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9097 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9097 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9097 vychází 3032 Kč, zbytek 1 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce povinného.
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Souběh nemocenského a mateřské s exekučními srážkami

Za změnu plátce mzdy se od roku 2013 považuje vyplácení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství od České správy sociálního zabezpečení. Proto musí zaměstnavatelé od roku 2013 spolu s tiskopisy a přílohami k nemocenskému, zasílat i podklady k provádění srážek ze mzdy. Tím jsou myšleny kopie usnesení nařízení o výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a výši uplatněné nezabavitelné částky, která nemá být v měsíci souběhu příjmů ze strany ČSSZ sražena. Je vhodné uvést i celkovou (původní) výši pohledávek, včetně jejich pořadí. Obdobně bude postupovat i ČSSZ při ukončení nemoci nebo peněžité pomoci v mateřství.

Čtěte také: Nové povinnosti zaměstnavatelů v exekučních srážkách od roku 2013

Povinnosti zaměstnavatelů 

Zaměstnavatelé jako plátci mezd musí při provádění exekučních srážek postupovat v souladu s občanským soudním řádem tak, aby byly srážky provedeny řádně a včas. To často vyžaduje spolupráci s exekutory, například při stanovení výše srážek, které jsou zasílány včetně úroků z prodlení, jejichž výpočet je zpravidla velmi komplikovaný.

Exekutor se ale může na plátce mzdy obrátit i s požadavkem na sdělení čísla účtu, na který je mzda zasílána. Je zaměstnavatel povinen takový údaj sdělit? Nejedná se o ochranu osobních údajů zaměstnance? Mzda totiž může být zasílána na jakýkoliv zaměstnancem uvedený účet, kupříkladu účet manželky, jiného příbuzného, známého apod.  

Odpověď nám poskytla Exekutorská komora ČR. Jestliže soudní exekutor provádí šetření za účelem zjištění čísla účtu dlužníka, měl by mu zaměstnavatel vyhovět. Soudní exekutor má oprávnění získávat informace nezbytné k provedení exekuce. Z uvedených důvodů se exekutoři dotazují na bankovní účet, kam je vyplácena mzda. Cílem je získat řádný a úplný přehled o majetkových poměrech povinného. O tom, zda bude na základě tohoto zjištění rozhodnuto o dalším exekučním postihu, je věcí další. Pokud jsou srážky ze mzdy postačující k úhradě exekučně vymáhané částky, není důvodu pro volbu dalšího způsobu provedení exekuce, vysvětlila Petra Báčová za Exekutorskou komoru ČR.