Exekutoři se brání nařčení Nejvyššího správního soudu, že by u nich selhávaly kontrolní mechanismy. Soud před několika dny totiž zveřejnil analýzu kárných žalob, ze které vyplývá, že mezi roky 2009 až 2011 bylo podáno 99 kárných žalob proti 48 exekutorům. Na 20 exekutorů byla podána kárná žaloba více než jednou.
Nejvíce žalobami přispělo ministerstvo spravedlnosti, které jich k soudu poslalo zhruba 70, následuje Exekutorská komora ČR s necelou čtvrtinou žalob. Vzhledem k tomu, že exekutorů působí v Česku 146, na třetinu z nich tak byla někdy podána kárná žaloba. To může indikovat selhávání dohledových mechanismů ze strany ministerstva spravedlnosti,
komentovala Sylva Dostálová, mluvčí Nejvyššího správního soudu. Čtěte také: Utnou změny v zákoně exekutorům “tipec”, nebo jim naopak pomohou?
Exekutoři: Kontrolní systém je dostačující
S tím však Exekutorská komora ČR nesouhlasí. Podle ní dokazují funkčnost kontrolních mechanismů výsledky kárných žalob. V posledních třech letech byli exekutoři shledání vinnými v 18 případech z 81 kárných žalob. Celkem 10krát z toho dostal exekutor pokutu, 5krát napomenutí a 3krát písemné napomenutí. Nejčastějším přečiněním exekutorů byl problematický výkon exekuce, nečinnosti a průtahy, procesní pochybení, snižování důstojnosti stavu, pochybení v souvislosti s dražbami či doručováním.
Sankce exekutoři dostali v rozmezí 10 000 korun až 150 000 korun. Postihy se týkaly celkem deseti exekutorů, z nichž jeden byl následně odvolán. V žádném případě tedy nelze říct, že každý třetí exekutor na sobě má kárnou žalobu. Skutečně kárně odsouzeným je každý čtrnáctý exekutor, resp. necelých 7 % stavu,
uvedla Petra Báčová, mluvčí Exekutorské komory ČR.
Báčová navíc upozorňuje, že roli hraje údajně i politický background let 2009 a 2010. Většina návrhů, které tehdy podalo ministerstvo, je totiž v současnosti stahována, protože by před kárnými senáty neobstála z hlediska právních náležitostí. Valná část žalob se měla navíc týkat průtahů v řízení, které podle komory činívají jen několik měsíců. Nejedná se tedy o postihy za údajné excesy, které bývají soudním exekutorům na základě různých mediálních tlaků vyčítány. Kontrolní mechanismy soudních exekutorů jsou nejpropracovanější v porovnání s ostatními právnickými profesemi. Podobně účinný mechanismus nemají ani soudci, advokáti či notáři,
doplnila Báčová. Čtěte také: Tomio Okamura: Zastřel svého exekutora?
Kárné senáty vznikly na Nejvyšším správním soudu na konci roku 2009 jako reakce na novelu zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Foto: www.isifa.com