Exodus kvůli povinným datovkám se nekonal, v Česku působí nejvíce OSVČ v historii

Počet aktivních OSVČ je opět rekordní

Přestože během prvního letošního pololetí došlo k rekordnímu počtu ukončených živností, a to kvůli povinným datovým schránkám, statistiky ČSSZ definitivně potvrdily, že šlo v drtivé většině o OSVČ, které měly přerušenou živnost. Co se týče aktivních OSVČ, jejich počet se totiž, stejně jako o tři měsíce dříve, oproti loňsku opět zvýšil, a v polovině letošního roku byl dokonce nejvyšší v tuzemské historii. 

Přečtěte si také:

Otázky a odpovědi k datovým schránkám, OSVČ a elektronickým daňovým přiznáním

Jak ukazují data (ČSSZ), ke konci letošního června v Česku podnikalo 1 121 914 OSVČ, což je o 22 tisíc více než před rokem. Zároveň se jedná o nejvyšší počet OSVČ v historii. 

Stávající rekord ovšem není úplným překvapením, jelikož se jedná o pokračování trendu, který již trvá několik let. Už před třemi lety se ale ukázal jeden významný rozdíl oproti předchozím rokům. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem především OSVČ vedlejší, v posledních letech zaznamenaly vyšší nárůst OSVČ hlavní.

OSVČ hlavních přibylo skoro 20 tisíc, vedlejších jen přes 2 tisíce

OSVČ vedlejších k letošnímu 30. červnu působilo 455 5580, oproti loňskému konci června jde o nárůst o 2,5 tisíce a vypadá to, že se jejich počet blíží vrcholu. OSVČ hlavních pak úřady v polovině letošního roku registrovaly 666 334, tedy o necelých 20 tisíc více než před rokem. Naposledy v půlce roku podnikalo tolik OSVČ hlavních v roce 2009.

Zdroj: ČSSZ

Ve čtvrtletním srovnání pak počet OSVČ hlavních oproti březnu loňského roku vzrostl přibližně o 10 tisíc. V tomto ohledu ale nejde o překvapení. Během roku totiž počty OSVČ prochází sezónními výkyvy. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce. Nejvyšší počty tak zpravidla bývají ke konci září. 

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Do jaké míry stojí za nárůstem švarcsystém?

Ačkoli jsou počty OSVČ rekordní, stále zůstává otázkou, do jaké míry stojí za nárůstem tzv. švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to má někdy podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona. Často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nicméně teze o rozšíření švarcsystému odmítá a tvrdí, že drobné podnikání je v poslední době atraktivní především díky tomu, že došlo ke zjednodušení procesu vstupu jednotlivých subjektů do podnikání online formou. Podle ministerstva se navíc na nárůstu počtu OSVČ podílí i imigrační vlna občanů Ukrajiny.

Švarcsystému nahrály i úpravy paušální daně

Teze o švarcsystému nicméně podporují i nedávné změny u paušální daně. Tu totiž mohou od roku 2023 využít OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se po zvýšení limitu paušální daň vztahuje na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedla se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu poplatníci platí jinou výši paušálních záloh.

Jen přechod z výdajových paušálů na paušální daň může přinést OSVČ až přes sto tisíc korun ročně a při případném švarcsystému je rozdíl ještě vyšší. O tom, že můžou změny u paušální daně nahrát švarcsystému, jsou přesvědčeny i odbory.

Podle údajů, které serveru Podnikatel.cz poskytlo ministerstvo financí, vstoupilo letos nově do paušálního režimu 33 900 OSVČ a počet OSVČ, které platí paušální daň, tak vzrostl na 103 tisíc. 99 % z nich se nicméně nachází v nejnižším prvním pásmu. V druhém pásmu se nachází 1070 OSVČ a ve třetím pouze 147 OSVČ.

Přečtěte si také:

Vznikla sice tři pásma paušální daně, 99 % OSVČ je však v nejnižším prvním