Počet vlastníků českých společností v zemích označovaných jako daňové ráje stoupá. Jen za loňský rok se podle zveřejněných informací České kapitálové informační agentury zvedl o čtvrtinu. Za daňové ráje bývají označovány země jako Nizozemí, Kypr, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Britské Panenské ostrovy nebo Seychely. Důvodům, proč jsou tyto země podnikateli houfně vyhledávány, se věnoval článek: Daňové ráje mohou být výhodou, nejsou ale pokaždé výhrou
Faktura za služby z daňového ráje
Problematika má ovšem strany dvě. Na straně jedné společnost, která provozuje obchodní činnost nebo služby prostřednictvím firmy vlastněné z daňového ráje, na straně druhé sám český odběratel. A to je kámen úrazu. Podle některých podnikatelů je už sama skutečnost, že dodávku zboží nebo služeb uskutečnila firma vlastněná z uvedených zemí, podezřelá. Obávají se, jak jinak, následného neuznání dokladů při případné kontrole správcem daně.
Za všechny příklad z diskuzního fóra serveru Podnikatele.cz: Nedávno jsem si nechal udělat webové stránky od firmy, u které jsem měl za to, že pochází z Česka. Nyní mně však přišla faktura a nestačil jsem se divit, společnost sídlí na Seychelách. Chci se zeptat, zdali mi finančák fakturu uzná a mohu si ji „znákladovat“, nebo jestli se tato položka do daňově uznatelných nákladů dát nedá,
táže se čtenář.
Jestliže služba řádně proběhla a faktura splňuje veškeré náležitosti, není důvod k nezahrnutí do uznatelných nákladů. To, že firma sídlí na Seychelách, nemusí být pro odběratele nutně problém. Obecně není rozdíl v tom, zda má česká firma v nákladech fakturu od české společnosti, nebo od společnosti z jiných zemí. Server Podnikatel.cz zcela logicky zajímalo stanovisko finančního úřadu. Čtěte více: Podnikání z daňového ráje se vyplatí, ale není pro každého
Správce daně při posuzování takového dokladu zpozorní
Stát, v němž sídlí obchodní partner, není sám o sobě zákonným kritériem daňové uznatelnosti nebo neznatelnosti výdaje. Tím je především realizace výdaje a dodržení jeho účelu (na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů). Správce daně však při posuzování úhrad služeb do daňového ráje jistě zpozorní a bude zkoumat, zda nejde o zastření jiného skutkového stavu, např. převodu nezdaněného zisku do daňového ráje,
sděluje Jiří Kotous, zástupce ředitelky Finančního ředitelství v Ústí nad Labem. Pokud totiž český podnikatel poskytuje službu v České republice a následně ji fakturuje z jiné země (např. zmíněné Seychely), vystavuje se riziku, že tento postup bude finančním úřadem zpochybněn a sankcionován. Jestliže je činnost prováděna ve větším rozsahu, může se jednat i o trestný čin. Státy zemí G 20 začínají s tzv. daňovými ráji spolupracovat na výměně informací,
doplňuje Karel Engliš, Senior Manager, KPMG Česká republika.
Vedoucí oddělení daně z příjmů právnických osob Finančního ředitelství v Praze Jindřich Mejvald, zároveň upozorňuje, že daňový subjekt je povinen ve smyslu § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků prokázat všechny skutečnosti, které musí uvádět v přiznání, hlášení, vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně vyzván. Pokud jsou v daňových nákladech uplatněny faktury od deklarovaných dodavatelů, je daňový subjekt povinen ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků prokázat, že deklarovaná plnění byla předmětnými dodavateli v tvrzeném čase a rozsahu skutečně dodána,
říká Mejvald. Čtěte více: exPRESS: Daňové ráje jsou trnem v oku ministerstvu financí, chce si na ně došlápnout
Předložení faktury nestačí
Tato povinnost samozřejmě není naplněna jen předložením účetních dokladů. Doklad sám o sobě není důkazem, že předmětný náklad byl do daňových nákladů zaúčtován oprávněně. Jak Jindřich Mejvald dodává: V rámci důkazního řízení správce daně vyhodnotí veškeré důkazní prostředky a rozhodne, zda tvrzené skutečnosti byly prokázány či nikoliv. Přičemž své rozhodnutí řádně zdůvodní ve zprávě o daňové kontrole.
Doporučení: Při zúčtování dokladů z daňového ráje buďte ostražití. Správce daně zcela jistě zpozorní a bude ho zajímat, zda byla služba skutečně provedena, kým byla skutečně provedena, zda cena odpovídá obvyklé výši a zda neměla být z platby do zahraničí odvedena česká srážková daň. Záleží tedy na kvalitě dokumentace a schopnosti prokázat, že fakturovaná částka v dané výši je daňovým nákladem.
Lze problémům s neuznáním dokladů předejít?
Český podnikatel by měl u větších transakcí nejdříve uzavřít smlouvu. Jedině tak se vyhne pozdějším zbytečným překvapením. Pokud by totiž uzavřel smlouvu se zahraničním subjektem, má v určitých případech povinnost tuto skutečnost oznámit daňovému úřadu,
upozorňuje Karel Engliš z KPMG.
Problematiku zhotovení webovek upravuje metodický pokyn
Ke konkrétnímu případu tazatele Jiří Kotouš z FŘ Ústí nad Labem dodává, že pokud jde o zhotovení webové stránky, lze dovozovat souvislost s problematikou autorského práva. Odkazuje odběratele služeb znění metodického pokynu ministerstva financí D – 235, k problematice charakteru plateb souvisejících s rozvojem elektronického obchodu včetně zahraniční problematiky. Pokyn se mimo jiné zabývá i platbami mezi smluvními stranami, jako jsou poskytovatelé prostoru pro webové stránky, vlastníci materiálů chráněných autorským právem, či provozovatelé webových stránek. Čtěte více: Vytvořte si svoji firemní webovou stránku zadarmo a efektivně
ČLÁNKY DO MAILU