A zase ty paušály. Slovo, které bylo v posledních dnech často skloňováno. Způsobilo to prohlášení Miroslava Kalouska o jejich snížení. Prezentoval dvě možné varianty. Podle první se měly výdajové paušály snížit na 20, 40 a 50 procent. Dvacet procent pro osoby samostatně výdělečně činné, které se živí mozkem, počítačem a tužkou, 40 procent pro řemeslníky, třeba pro instalatéry či malíře pokojů, a 50 procent pro živnostníky v zemědělství a prvovýrobě. Podle druhé varianty na 30 a 50 procent či 25 a 50 procent. Čtěte také: Výdajové paušály se prý nesníží. Čtěte, jak jich využít na maximum
Proti tomuto záměru ostře protestovali v otevřeném dopise adresovaném premiéru Petru Nečasovi představitelé některých podnikatelských sdružení. Ten nakonec české živnostníky a podnikatele ujistil, že paušály se snižovat nebudou. Šlo prý jen o Kalouskův osobní názor. Vláda se touto myšlenkou nezabývala. V programovém prohlášení vlády je jasně napsáno, že celková odvodová zátěž osob samostatně výdělečně činných se nezvýší,
uvedl Nečas pro Českou televizi. Čtěte více: Kalousek potvrdil, že je chce snížit. Podnikatelé to odmítají a hrozí odchodem na pracák
Vyplatí se „přechod“ na nižší výdajový paušál?
Výdaje uplatňované procentem z dosažených příjmů, tzv. výdajové paušály, slouží k výpočtu daně a liší se podle druhu výdělečné činnosti. Nejvýhodnější jsou v současné době pro řemeslníky a zemědělce. Ti si mohou odečíst až 80 procent z příjmů. Následují je ostatní živnostníci, tj. volné živnosti, pro které je stanoven 60% paušál, a nejméně výhodný paušál mají povolání typu daňových poradců, tlumočníků a autorů. Uplatní si pouhých 40 % výdajů z dosažených příjmů.
Podle Miroslava Kalouska v řadě případů uplatňování paušálů „vysoko překračuje skutečné náklady“. To samozřejmě nikdo nepopírá, ale jejich zvýšení by zvedlo odvodovou zátěž, a to je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Řada podnikatelů by se navrátila k uplatňování skutečných nákladů, kdy by museli vést daňovou evidenci či účetnictví. Dalším možným řešením je fiktivní přechod do vyšší „výdajové skupiny“, což ostatně činí nejedna osoba samostatně výdělečně činná i dnes. Čtěte také: Připravte si peněženky, zdražování bude vyšší. Říká nově vláda
Příkladem je dotaz z diskusního fóra. Jsem OSVČ bez živnosti a působím jako ilustrátor, autor. Mohu uplatňovat paušál na náklady 40 %. Přemýšlím o tom, zda si neudělat volnou živnost – grafické a kresličské práce, kde bych mohl následně uplatnit paušál na náklady 60 %. Nevidím důvod, proč toto nezměnit k výhodnější pozici, píše čtenář v diskusním fóru.
Lze zaměnit autorství za živnost?
Podle autorského zákona je předmětem autorova práva dílo literární, umělecké a vědecké, které je jedinečným výsledkem jeho tvůrčí činnosti. Dílo může mít podobu elektronickou, trvalou nebo dočasnou. Může jít o dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem, hudební, dramatické, choreografické, pantomimické, fotografické, malířské, sochařské atd. Za dílo se rovněž považuje počítačový program, pokud je autorovým vlastním duševním výkonem.
Jestliže se autor rozhodne, že své dílo nebude považovat za jedinečné, může provozovat svou činnost na základě živnostenského zákona. To se však týká například jen grafiků, fotografů, ilustrátorů atd. Jiní autoři, třeba novináři či spisovatelé, svou činnost za živnost volnou tak lehce neskryjí. Teoreticky by mohli nakladatelství nebo redakci fakturovat vydavatelskou činnost či jiné služby administrativní povahy. Ale tady hrozí riziko přehodnocení činnosti na zastřený pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém. Finanční úředník si jejich skutečnou autorskou činnost muže kdykoliv ověřit. Čtěte také: Zatočí novela zákoníku práce se švarcsystémem? Zjistili jsme za vás
Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil daňový poradce Jan Molín, ze společnosti MIVO, skutečností je, že mnoho činností lze vykonávat s využitím různých smluvních vztahů. Z těchto vztahů pak plyne daná výše paušálního výdaje. V tomto kontextu je však nutné si uvědomit, že případná volba je ne vždy možná. Jinými slovy – právní předpisy mnohdy jednoznačně vymezují, zda se v konkrétním případě jedná o činnost vykonávanou podle živnostenského zákona či podle autorskoprávních předpisů. Zároveň platí, že mnohdy nelze určit přesnou hranici mezi podnikáním (což je soustavná činnost, jak ji takto definuje obchodní zákoník i živnostenský zákon) a činností např. autora příspěvků do novin,
uvádí Molín a dodává, že dále dále je třeba vzít v úvahu možnost uzavřít na danou činnost pracovně právní vztah.
Příjmy autorů a zastřený pracovní vztah, tzv. švarcsystém
Co je ale podle daňového poradce podstatné, je právní základ dané činnosti, tj. příjmu. Nelze za autorský honorář považovat to, co v souladu s autorským zákonem prostě nemůže být autorským právem chráněno. Na druhou stranu, pokud jde o kolizi mezi autorským honorářem a příjmem ze zaměstnání, musíme respektovat definici pracovněprávního vztahu danou zákoníkem práce a dalšími předpisy. V praxi je samozřejmě téměř nedohledatelné, zda autor poslal článek z domu nebo ho napsal v kanceláři „zaměstnavatele“. Hodně také záleží na smlouvě uzavřené mezi danými stranami,
vysvětluje Jan Molín. V případě činnosti autorů se uzavírají zpravidla smlouvy licenční. Čtěte také: Paragony nezahazujte. Budete je potřebovat
Fakturovat s výhodnějším paušálem nemusí být nakonec výhodné
K čemu ale v praxi rovněž dochází, a co už jistě je nad rámec úmyslu zákonodárce, jsou případy živnostníků s více živnostenskými listy, kdy například jen jeden z nich je na živnost řemeslnou. Potom je samozřejmě tendence fakturovat činnosti „neřemeslné“ tak, aby co nejvíce příjmů mohlo být považováno za příjmy z řemeslné živnosti s uplatněním maximálního 80% paušálu. Ve všech těchto souvislostech je nutné brát v úvahu, že při správě daní se vychází že skutečného stavu věci, která má přednost před stavem formálně právním,
varuje daňový poradce. Následky z případného doměření daní a odvodů, včetně penále, se poplatníkovi v konečném důsledku nemusí vyplatit.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU