Farmářka: Zemědělství není jen traktor a hnůj. Ženy v oboru čekají tisíce eur

Farma 4.0 je v srdci Prahy

Karolína Pumprová absolvovala vysokoškolský obor biotechnologie a šlechtění rostlin. Profesní směřování do oblasti moderního zemědělství, úzce propojeného s technologiemi, tak pro ni bylo logické. Když se profesně chtěla vydat po vlastní ose, založila společnost HerbaFabrica. Je to mikrobylinková farma 4.0 v pražských Holešovicích, kde se mladé výhonky rostlin pěstují vertikálně, hydroponicky (tedy bez půdy, v živném roztoku) a kterou řídí software. Výsledkem jsou například rostlinky ředkviček, ředkve, hořčice, rukoly, řeřichy, zelí nebo slunečnice, které míří k zákazníkům v papírových krabičkách.

Podnikání v zemědělství je perspektivní, říká farmářka

Podle Karolíny je přitom obecně lidí v zemědělství u nás nedostatek, a to obzvláště žen. Je to, jak vysvětluje, dané tím, že je ve společnosti na zemědělství stále mylně nahlíženo jen jako na obor, kde člověk sedí v traktoru nebo kydá hnůj. To ale nemusí být vůbec pravda, ačkoli jsou to bezvadné činnosti. Podnikat v zemědělství je přitom perspektivní. Jíst budeme muset vždycky, proto je tento obor nezbytný. Zároveň všichni chtějí jíst zdravě a lokálně, v čemž je na našem trhu prostor, tvrdí podnikatelka, která se pěstování a propagaci výhonků tak zvaných mikrobylinek zatím věnuje dva roky.

A zaměřuje se hlavně na to, jak tvrdí, aby produkt, který dodává, neměl na trhu konkurenci v kvalitě. Proto se intenzivně věnujeme vylepšování pěstebních postupů a ostatních záležitostí, které mají na kvalitu vliv, ukazuje firemní směřování. Ačkoliv pro takový produkt i způsob jeho pěstování, tedy hydroponii, naráží i na legislativní díry, na překážky si nestěžuje. Je to tak vždy, když se na trh uvádí něco nového. Vzpomeňme si třeba na Airbnb, připomíná Karolína.

Ženy v zemědělství? Příležitost u nás nevyužitá, tvrdí expertka

Inovace a uplatnění nových technologií je denním chlebem pro podnikatelky a podnikatele, kteří se pohybují v oblasti startupů. Jsou však u nás vůbec startupistky v zemědělství? ptá se Petra Kubálková, zakladatelka sdružení pro podnikatelky Cats2Cats.

Uplynula už více než dvě desetiletí od doby, kdy se v roce 1995 stala výstupem 4. Světové konference OSN o ženách Pekingská deklarace a akční platforma, klíčový dokument pro prosazování rovnosti žen a mužů. A Petra, mimo jiné expertka na gender a podnikání, se podílela na hodnocení implementace deklarace v Česku. Už tehdy se Petra věnovala tématu zemědělství a žen v tomto oboru. I dnes ale tvrdí: V Česku se stále nepodařilo téma žen v zemědělství skutečně adekvátně zvednout a pochopit, jak velký potenciál v oboru ženy nesou. Přitom se podle ní ženy v zemědělství často věnují udržitelné a bio produkci, což jsou nadmíru aktuální témata.

Podívejte se také na to, jak funguje květinová farma, a to do galerie v seriálu Příběhy podnikatelů:

• 
• 
• 

Dalších 16 fotografií

Startupistky Wanted! Na Češky čekají tisíce eur

Sondu do situace startupistek v (nejen) tuzemském zemědělství teď Petra podniká v rámci výzvy EWA – Empowering Women in Agrifood. Vedle Česka ji i pro podnikatelky ze Španělska, Portugalska, Rumunska a Turecka otevřel European Institute of Innovation & Technology (EIT, evropská organizace založená v roce 2008, se sídlem v Budapešti). Ženy, které se do výzvy přihlásí se svými podnikatelskými nápady nebo rozjetými projekty ne staršími než tři roky (od rešerší, přes pěstování a vývoj nových produktů, téma bezpečnosti, transparentnosti a udržitelnosti potravin, až po doručení jídla k zákazníkům), získají po dobu půl roku služby na rozjezd byznysu ve výši až 10 tisíc eur. V Česku, kde je projektů specificky zaměřených na podporu podnikatelek obecně pomálu, výzvu garantuje právě platforma Cats2Cats, jež se stará i o tuzemskou část mezinárodní soutěže startupů EIT Food Innovation Prizes. K digitalizaci a inovacím v zemědělství čtěte také článek Probíhá v zemědělství digitální revoluce? Moderních technologií je spousta.

Jak přitom Petra, která ženy do výzvy po celém Česku vyhledává, prozrazuje, zatímco třeba ve Španělsku se během prvních dvou týdnů otevřené výzvy o podporu přihlásilo už na 170 projektů a v Rumunsku kolem osmdesáti, Česko je zatím na nule. Přesto, že třeba právě v době koronakrize se vyrojila spousta nových e-shopů nebo aplikací a jiných pokusů, jak se dostat se zemědělskou produkcí či hotovým jídlem s pomocí různých technologických řešení efektivněji k zákazníkům. Kapacita je přitom v každé zemi dvacet míst. Například ve Španělsku bude, s ohledem na množství přihlášených projektů, obtížné podporu získat, u nás je velká šance na ni dosáhnout, pokud se projekt přihlásí, říká Petra k otevřené výzvě. Ve hře jsou přitom hrazené hodiny mentoringu (od pomoci s byznys modelem, přes marketing, až po design webových nebo mobilních aplikací pro doručení jídla k zákazníkům), možnost networkingu a výhledově i příležitost účastnit se zmíněné soutěže startupů.

Zemědělství a rovnost. Nebo nerovnost?

Více tréningu v technologiích, více akademického vzdělání, více právní i jiné podpory pro ženy v zemědělství, které čelí genderové diskriminaci, větší míra veřejného povědomí o tom, jakých úspěchů ženy v zemědělství dosahují, a nakonec i růst povědomí veřejnosti o genderové diskriminaci v agrárním sektoru. To je, pro zasazení tématu do širšího kontextu, pět hlavních věcí, které by podle více než čtyřech tisícovek žen z oboru ze sedmnácti zemí světa (Česko součástí nebylo) podpořily rovnost v zemědělském odvětví. Podle respondentek totiž zemědělství zdaleka není oblastí, o níž by se dalo prohlásit, že v ní panuje genderová rovnost.

Vyplynulo to z mezinárodního výzkumu zabývajícího se ženami v zemědělství, který uspořádala před dvěma lety společnost Corteva Agriscience. Ta se věnuje právě i genderové rovnosti v oboru. A koncem loňského roku uspořádala také spolu s Klubem manažerek České manažerské asociace kulatý stůl na téma Ženy v zemědělství. Tedy v branži, o jejíž sílící pozici není pochyb a která má do budoucna potenciál – i pro podnikatelky.