Nakupování čerstvých potravin, ovoce a zeleniny, ale i pečiva, květin, řemeslných výrobků a dalších „home made“ produktů dnes považujeme za přirozenou součást městského života. Ještě před necelými deseti lety, byly ale farmářské trhy jenom snem a utopií, o níž několik neúnavných aktivistů přesvědčovalo městské politiky.
Čtěte také: Boj farmářských trhů: Méně úspěšné odpadnou
Dnes jsou sama města a městské části spolupořadateli pravidelných a velice oblíbených prodejních akcí. Dá se říci, že ve farmářských trzích se zhmotnil občanský zájem o zdravý životní styl, podporu drobných pěstitelů a zemědělců s moderním konceptem kreativního města, v němž se příjemně žije.
Kreativní tržiště
První trhy se začaly v Praze objevovat v roce 2006, poté co byla zrušena oblíbená Pankrácká tržnice. Dnes má hlavní město desítky tržišť s obrovskou nabídkou lokální zemědělské, živočišné, potravinářské a řemeslné produkce.
A nejen to. Trhy se staly, tak jako tomu bylo v minulosti, společenskou událostí a místem nejrůznějších příležitostných aktivit. Patří k nim umělecké produkce, ekologické kampaně, tvůrčí dílny, kulinářské workshopy apod. Zákazníci, kteří trhy navštěvují, nehledají jenom čerstvé domácí potraviny, ekologicky pěstovanou zeleninu a ovoce, ale především atmosféru.
Čtěte také: Farmářské trhy jedou, zato zemědělství je v Česku rizikové podnikání
Trhy jsou dnes především pro mladé rodiny součástí životního stylu, místem setkání a společně tráveného času. Organizátoři trhů, většinou jde o občanská sdružení, vykazují velkou kreativitu i vkus v tom, jak trhům udržet zákazníky i prodejce.
Jde především o sezónní akce, které dávají příležitost objevovat kvalitu sezónních potravin a jejich kuchařské zpracování, nebo o přehledně zpracované a aktualizované webové stránky plné lákavých a užitečných odkazů a informací.
Trhy v obchodních domech
Na úspěch open air trhů na městských prostranstvích brzy zareagovala obchodní centra. Díky obrovské konkurenci je boj o zákazníky urputný, a tak se model tržišť zakrátko objevil i ve sterilních halách nejrůznějších shopping center. Jejich výhodou je, že v nich neprší, nesněží, nemrzne.
Jinak v nich působí stánky se zeleninou, uzeninami a dalšími produkty dosti nepřirozeně a podle diskusí na webových stránkách jsou zákazníci kritičtí i ke kvalitě prodávaného zboží. Obchodní centra jistě budou dál pořádat prodejní akce, reagovat na svátky a změnu sezóny, či nabízet ve speciálních tematických obchodních projektech zboží z ciziny, ve stylu „poznejte chuť Tyrolska (Toskánska, Andaluzie apod.), předstírat družnou atmosféru venkovních trhů a konkurovat rozmanitosti a estetice jejich nabídky, mohou jen těžko.
Kvalita především
Nad kvalitou kromě náročných zákazníků a dnes i rozvinuté konkurence bdí i úřady. Česká obchodní inspekce (ČOI) od jara do podzimu obchází stánky v celé republice, kontroluje váhy, platnost dokumentace a korektnost prodeje.
Každoročně vydává o svém šetření přehlednou zprávu. Ta letošní vyjde za několik dní. Z té loňské vyplývá, že ze 100 kontrol zjistili inspektoři porušení jedné nebo více povinností ve 35 případech.
Nejčastějším nedostatkem, který inspektoři zjistili, bylo používání úředně neověřeného měřidla, a to v 19 případech. Na celkem 21 kusů měřidel proto vydali zákaz používání do doby zjednání nápravy. Dále vydali v jednom případě zákaz prodeje na 37 kusů výrobků v celkové hodnotě 12 950 korun, které nesplňovaly podmínky pro uvedení na trh.
Čtěte také: Láká vás biofarmařina? Zeptali jsme se zkušených, jak se v oboru podniká
Zákazníci se tedy musejí uvědomit, že pro prodejce platí stejná pravidla jako v klasických prodejnách. To znamená, že musí mít prodejní místo řádně označeno, seznámit spotřebitele s cenou prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, zboží musí mít označeno v souladu s příslušnými předpisy a na vyžádání je povinen vydat spotřebiteli doklad o koupi se všemi náležitostmi,
uvádí ve své zprávě Česká obchodní inspekce (ČOI).
Samotnou kvalitu zemědělských, chovatelských a potravinářských produktů zase sleduje Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní a veterinární správa. Nejčastěji zjištěné problémy se týkají nedodržení hygienických požadavků a řádného označováním potravin.
Čtěte také: Skoro třetina Čechů nakupuje na farmářských trzích
Relativně častým prohřeškem je i uchovávání potravin, které vyžadují chlazení, mimo chladící zařízení. Při prodeji nebalených potravin, u nichž dochází k dělení (krájení apod.), nemají někteří prodejci zajištěnu řádnou očistu nářadí a rukou.
Pro nebalené potraviny také platí, že musí být při prodeji chráněny před prachem, dotykem se zemí a přímým kontaktem s rukama prodejce a s kupujícími.
Je tedy stále co zlepšovat a mohou k tomu přispět obě strany – zákazníci tím, že budou kvalitu, přesnost a hygienická pravidla vyžadovat a prodejci tím, že si na pravidlech a dobrých vztazích se zákazníky dají záležet.
ČLÁNKY DO MAILU