Pracovní prostředí řeší zaměstnavatelé minimálně proto, aby vyhověli zákonům, které se vztahují na bezpečnost práce a ochranu zdraví na pracovišti. Jde ale o víc. Josef Koubek, autor publikace Řízení lidských zdrojů (Management Press, 1998), tvrdí, že fyzikální podmínky práce ovlivňují nejen pracovní výkon, jeho kvalitu, ale mají značný vliv na zdravotní stav pracovníků, jak tělesný, tak duševní
. Prostředí navíc přímo ovlivňuje duševní rozpoložení zaměstnanců, jejich naladění a tím i mezilidské vztahy v práci.
Místo podporuje lidi
Hana Felklová, zakladatelka projektu Art in sale, který se zaměřuje na poradenství v oblasti umění a firemního prostředí, připomíná, že význam pracovního prostředí ve smyslu jeho prostorového, funkčního a estetického hlediska byl nejen u nás dlouhou dobu neprávem bagatelizován. Přitom přihlédneme-li k faktu, že člověk stráví v průměru jednu třetinu svého aktivního života v práci, je nepochybné a prokázané, že i tato hlediska mají vliv na pracovní výkon zaměstnanců i na kvalitu jejich života,
vysvětluje.
Čtěte také: Umělci mohou být ve firmách palivem změn a inovací
Jednou možnou perspektivou je direktivní pohled zákona. Alternativou je však snaha vidět pracovní prostor jako místo, které může pozitivně podpořit lidi v práci, posílit jejich tvořivost a výkon a je nepřehlédnutelnou součástí firemní kultury. Fyzický prostor může tvořit vůbec nejdůležitější složku firemní kultury – je jejím projevem. Bezpočtukrát jsem byl svědkem toho, jak pouhou změnou fyzického prostředí můžete změnit chování a myšlení lidí,
uvádí navíc Bob Schmetterer, který řídil reklamní a komunikační agenturu Euro RSCG Worldwide (Skok do budoucnosti. Creative Business Ideas® zdrojem tvůrčích podnikatelských strategií, Management Press, 2004).
Jak přitáhnout prosperitu
Východní nauky jdou ještě dál a s prostorem spojují i prosperitu podniku, jeho schopnost přilákat zákazníky a zkrátka všestranně prospívat. Mezi nejznámější patří čínské tradiční učení Feng Shui, které se zabývá vztahem člověka a prostoru. Obecně se dá říci, že Feng Shui je vhodné aplikovat v okamžiku, kdy majitel firmy nebo jeho zaměstnanci věří v principy proudění energie a její vliv na lidské jednání a vnímání,
říká pro server Podnikatel.cz poradce pro Feng Shui Zdeněk Kurfürst, jenž doporučuje Feng Shui pozornosti také podnikatelů, kteří obchodují s asijskými partnery. Ti ocení snahu o přizpůsobení se jejich požadavkům a zvyklostem. Mnoho z nich by navíc nikdy neobchodovalo s firmou, jejíž sídlo či prostory mají „špatné Feng Shui“, protože věří, že by se to projevilo ve vzájemných vztazích i prosperitě,
dodává.
Čtěte také: 10 pravd o podnikání, které by se měly tesat do kamene
Poradkyně pro Feng Shui Andrea Gheorghe vypočítává následující benefity čínského učení: V prostoru vytvořeném podle pravidel Feng Shui se lidé budou cítit příjemněji a především bezpečněji, a to povede k lepší koncentraci, výkonnosti, k vytváření kvalitnějších vztahů atd.
Je podle ní prokázáno, že v takovém prostředí se lidé cítí lépe a klienti se rádi vracejí. Použití principů Feng Shui bude tedy proto podle ní v konečném důsledku podnikateli přinášet vyšší zisk a výbornou reklamu.
Feng Shui: Pět prvků v kanceláři
Koho zaujme Feng Shui, může se zaměřit přinejmenším na několik principů, přes které takzvaně nejede vlak. Podle Zdeňka Kurfürsta je to rozhodně umístění firmy na místě, které je podle principů Feng Shui prospěšné. Tvrdí, že místo podnikání často začínající firmy podceňují, protože jejich hlavním zájmem je nízká cena nájmu. Přitom i pro západní pohled na byznys platí: Location, Location, Location. Pokud sídlí firma na místě, kde nejsou spokojení zaměstnanci a klienti sem neradi chodí, je asi jasné, že podnikání nemůže prosperovat,
upozorňuje.
Dále firmám doporučuje alespoň základní úpravu vnitřních prostor – orientace pracovních míst a posílení či oslabení prospěšných či škodlivých prvků z pohledu systému Pěti prvků (voda, země, dřevo, oheň, kov). Rozsah těchto úprav se dá vždy přizpůsobit požadavkům firmy, protože některé jsou zaměřeny jen na prodej, jinde je klíčovou otázkou spolupráce zaměstnanců,
vysvětluje. U velkých firem je podle jeho praxe vhodné vyčlenit klíčové zaměstnance nebo oddělení a zaměřit úpravy na ně a jejich prostory.
Čtěte také: Úspěšně podnikat se dá všude. Přečtěte si, jaké výhody má vesnice
Jak upozorňuje Andrea Gheorghe, Feng Shui v podnikání zahrnuje velký objem informací a pravidel, která vychází z fungování lidského podvědomí a ze zkušeností ověřených naší moderní obchodní dobou. I když se domnívá, že podnikatelé často mají výborně vyvinutý instinkt pro správná řešení podniků a provozů, ještě se jí nestalo, aby nebylo co zlepšit. Praxe rovněž ukazuje, že upadající nebo málo prosperitní podniky mají velké nedostatky z pohledu Feng Shui, a to potom musí dorovnávat velkým úsilím, které by jinak nebylo třeba,
poukazuje na další benefit.
Uměním k vyšší produktivitě práce
Pracovní prostředí lze proměnit i jinou cestou – tím, že si do něj podnikatel vpustí umění. Podle Hany Felklové je prokázáno, že pracovní prostředí, v němž má místo i umění a je tedy esteticky kvalitní, vede ke zvýšení produktivity a efektivity práce, rozvíjí kreativitu zaměstnanců a redukuje jejich stres. Umístění uměleckých děl ale může být i jinak účelově cílené. Například umění ve veřejně přístupném prostoru firmy usnadňuje navázání vztahu s klientem, pomáhá s budováním značky,
uvažuje. Umění ve společném prostoru zaměstnanců zase spojuje s příjemností pro odpočinek během pracovních přestávek. Umění podle ní může také pomoci firmě posílit lepší identifikaci zaměstnanců se společností a zvýšit jejich loajalitu nebo přinést další specifické benefity vázané na typ firmy či její vztah k zaměstnancům a klientům.
Umění na pracovišti v číslech
Výzkumy na dané téma nejsou časté a nejsou komplexní,
podotýká Hana Felklová a poukazuje zejména na dva výzkumy:
- Jeden z mála evropských výzkumů zaměřených na přínosy přítomnosti umění na pracovišti zpracovala asociace International Art Consultants společně s British Council for Offices. Z něj vyplynulo, že většina z respondentů, členů British Council of Offices, si myslí, že hlavním přínosem umění na pracovišti je jeho estetická hodnota (82 %) a schopnost podpořit a zprostředkovat firemní image a hodnoty (75 %). Většina z oslovených má pocit, že umění dělá pracoviště vstřícnějším (přes 90 %) a podněcuje kreativitu zaměstnanců (60,8 %). Nadpoloviční většina přiznává, že umění chápe čistě jako finanční investici (59 %).
- Umění na pracovišti se dotkl i průzkum asociace Americans for the Arts z roku 2013. Oslovené firmy v něm pojmenovávaly benefity, které jim přinesla investice do umění. Nejčastěji souhlasily s tím, že umění prospívá ekonomice a zvyšuje kvalitu života společnosti (62 %), stimuluje kreativní myšlení a schopnost řešení problémů (44 %), prospívá networkingu a přináší potenciál rozvoje podnikání (39 %), podporuje různorodost na pracovišti (37 %), podporuje týmovou spolupráci (26 %), prospívá dosažení firemních cílů (21 %), je benefitem pro zaměstnance (19 %) a pomáhá získat a udržet si zaměstnance (18 %).
Hana Felklová vidí kulturu pracovního prostředí v Česku obecně jako uspokojivou a nijak nepokulhávající za evropským standardem. Umění tu ale firmy ještě moc neobjevily. Přítomnost umění na pracovištích je u nás stále vzácnou záležitostí a setkáváme se s ním zatím především v bankách, investičních společnostech a právnických kancelářích, které jej užívají především ke své prezentaci a budování vztahu s klientem,
upřesňuje s tím, že pokud firmy nakupují umění, vnímají ho zatím častěji jako promyšlený investiční nástroj, než jako prostředek pro kultivaci pracovního prostředí.