Fialova vláda krátí připomínková řízení k zákonům, může se to vrátit jako bumerang

Například nedávno schválený příspěvek 5000 Kč na dítě byl původně předložen v podobě, která odporovala právu EU. Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR na to stihl sice v krátkém připomínkovém řízení upozornit, takové štěstí však nemusí mít vláda pořád.

Psali jsme: Příspěvek 5000 Kč na dítě v otázkách a odpovědích

Připomínková řízení trvají jen několik dnů

Vláda před několika dny schválila novelu energetického zákona, která má od října zavést úsporný tarif. Připomínkové řízení stanovilo ministerstvo průmyslu a obchodu od 15. června do 20. června. V daných 6 dnech však byl víkend. Reálně tak připomínkové řízení trvalo 3 pracovní dny (15. června byl do systému vložen až během dne). Zevrubný přezkum slučitelnosti návrhu zákona s právem EU nemohl být vzhledem ke zkrácení meziresortního připomínkového řízení na tři pracovní dny proveden, lakonicky komentoval Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR s tím, že návrh může být v rozporu s právem EU.

Před několika týdny vláda schválila návrh na zavedení slev na pojistném u částečných úvazků (návrh už prošel i Sněmovnou). Přestože šlo o změnu avizovanou už v programovém prohlášení, připomínkové řízení trvalo jen od 17. května do 20. května, tedy opět jen 3 celé pracovní dny. Následně navíc ministerstvo poslalo návrh pozdě Legislativní radě vlády. 

Předkladatel avizoval předložení návrhu zákona vládě a Legislativní radě vlády 24. května 2022, nicméně k předložení návrhu vládě a Legislativní radě vlády došlo až bezprostředně před konáním schůze vlády. To znemožnilo nejen projednání návrhu zákona v legislativních orgánech vlády, ale i jakékoli podrobnější posouzení jeho textu, které by se mohlo odrazit v závěrech a připomínkách obsažených ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády, podotkl v připomínkách Michal Šalomoun, předseda Legislativní rady vlády.

A třetí příklad. Zákon, který zavádí příspěvek 5000 Kč na dítě a který před týdnem prošel Sněmovnou. Připomínkové řízení stanoveno od 20. do 25. května, tedy opět s víkendem a reálně tedy trvající 3 dny a něco. A i tentokrát jej ministerstvo Legislativní radě vlády poslalo pozdě. 

Projednání návrhu zákona bylo přerušeno do příští schůze vlády dne 1. června 2022. K oficiálnímu předložení návrhu zákona vládě a Legislativní radě vlády došlo prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu eKLEP informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky až dne 31. května 2022 v pozdních večerních hodinách. Z uvedených důvodů předsedovi Legislativní rady vlády nezbylo než rozhodnout v souladu s čl. 4 bodem 3 písm. c), že návrh zákona nebude projednán Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, napsal v připomínkách Michal Šalomoun.

A právě u příspěvku 5000 Kč na dítě mělo ministerstvo práce a sociálních věcí „štěstí“, že v šibeniční lhůtě stihl zareagovat odbor kompatibility, který upozornil, že původní verze návrhu byla v rozporu s právem EU.

Psali jsme: Jurečkův šlendrián: Navrhovaných 5000 Kč na dítě není v souladu s právem EU

Jak má vypadat tvorba zákonů

Příprava a schvalování vládních návrhů zákonů má přitom podléhat Legislativním pravidlům vlády. Optimálně by mělo ministerstvo nejprve předložit věcný záměr, který by měla vláda projednat ještě před vypracováním samotného návrhu zákonu. Už ve věcném záměru by mělo dojít ke zdůvodnění a zhodnocení návrhu, včetně například finančního dopadu. Věcný záměr má příslušné ministerstvo vložit do elektronické knihovny a různé instituce mají 15 dnů na zaslání připomínek.

Následně má vzniknout už samotný návrh zákona, který je vložen do připomínkového řízení, které má dle pravidel trvat alespoň 20 dnů. Tato lhůta nicméně může být zkrácena udělenou výjimkou předsedy Legislativní rady vlády. Lhůtu není nutné také dodržet, pokud vláda uloží vypracovat návrh zákona z důvodu naléhavosti v termínu. V takovém případě lhůtu pro sdělení připomínek stanoví předkladatel, přičemž tato lhůta však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

Legislativní nouze je hojně využívána

Existuje navíc ještě výjimka, pokud je vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona má být projednán ve zkráceném jednání. Návrh se pak vypracovává bez předchozího věcného záměru, stanovisko zaujímá předseda Legislativní rady vlády a lhůtu pro připomínky si stanovuje sám předkladatel. A právě institut legislativní nouze teď, ať už kvůli válce na Ukrajině či rostoucí inflaci, vláda často využívá a v jeho rámci zkracuje připomínkové řízení na pouhých několik dnů. Zde je nutné nicméně doplnit, že podobně si během pandemie oblíbil institut legislativní nouze i Babišův kabinet.

Zatímco zkrácené jednání ve Sněmovně se dá u některých návrhů pochopit, zkracování připomínkového řízení je cesta do pekel, které se vládě může vrátit jako bumerang. Připomínkové řízení totiž neslouží pouze k vyjádření názorů na danou úpravu, ale také k tomu, aby se vychytaly nedostatky a chyby, které návrh má a které mohou nastat. Čím více míst návrh přečte a zhodnotí, tím vyšší šance je, že případné chyby budou odhaleny a napraveny, než bude zákon schválen. 

Krátké připomínkové řízení nemusí odhalit chyby

Pokud ale ministerstva stanoví lhůtu v řádu několika pracovních dnů, mnoho připomínkových míst prostě zareagovat nestihne. Snadno tak může dojít ke schválení návrhu, u kterého se následně zjistí, že například není v souladu s EU, nebo je zneužitelný, jelikož se nedomyslely všechny konsekvence. V daném případě je to navíc o to rizikovější, že zákon prochází i ve Sněmovně zkráceným řízením a opět je tak možnost nápravy osekána.

Kdy je zkrácení v pořádku a kdy nikoli

Ano, u některých předpisů (například u příspěvku ukrajinským uprchlíkům) skutečně hraje roli každý den a zkrácené připomínkové řízení je v pořádku a co nejrychlejší schválení normy stojí i za riziko případných chyb. U norem, které zavádí například 5000 Kč na dítě, který se má vyplácet v srpnu, či úsporný tarif, který má platit od října, je zkrácení připomínkového řízení nepochopitelné.

Úplný nesmysl je pak osekání připomínkového řízení u slev na pojistném u částečných úvazků. Jde totiž o opatření, které je z programového prohlášení, nejde tedy o nějaký ad hoc návrh. Účinnost normy je navíc navrhována až za půl roku po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Právě zrovna tato norma v sobě skýtá riziko fiktivního přechodu na částečný úvazek, který umožní úsporu na pojistném, aniž by opravdu došlo k vytvoření nového pracovní místa. Ošetřit to přitom šlo podobně jako u podobného návrhu z roku 2015, tedy podmínkou, že dotyčný nesměl předtím nějaký čas u daného zaměstnavatele pracovat.

Týden navíc v připomínkovém řízení by reálný dopad norem nijak nezpozdil a pomohl by vychytat případné nedostatky, které mohou nastat. Takto se vládě (a nám všem) nezbývá než modlit, že v normách žádný další „chyták“ není a že problémy nenastanou.